Japonská vláda poprvé vyplatí odškodné někdejšímu válečnému zajatci z Nizozemska, který byl v Nagasaki v okamžiku, kdy Američané na město 9. srpna 1945 svrhli atomovou bombu. Kompenzace bude ve výši 1,1 milionu jenů (240 tisíc Kč).
Jedná se o prvního někdejšího válečného zajatce v Japonsku, kterému bude takto odškodné vyplaceno, napsal server BBC News s odvoláním na právníka. Nizozemec Willy Buchel se obrátil na soud loni v květnu s žádostí o odškodné za psychické strádání v letech následujících po shození jaderné bomby na Nagasaki, uvedl Buchelův právník Hidekazu Zaima.
V době svržení bomby na Nagasaki, které přišlo tři dny po stejném americkém útoku na město Hirošima, byl Buchel v zajateckém táboře 1,7 kilometru od epicentra výbuchu pumy, jež v Nagasaki zabila přes 70 tisíc lidí.
- Útok na Hirošimu si předtím vyžádal na 140 tisíc obětí. Několik dní poté Japonsko, které bylo ve druhé světové válce spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie, kapitulovalo a tím definitivně válka skončila.
Buchel se vrátil do Nizozemska v roce 1950, ale nedostalo se mu plné lékařské péče, která byla poskytnuta japonským přeživším jaderného útoku, uvedl Zaima.
Japonsko začalo v roce 2003 poskytovat platby za léčení cizincům, kteří byli vystaveni v Japonsku následkům amerického jaderného útoku. Předtím se Tokio řídilo výnosem z roku 1974, podle kterého peníze nedávalo obětem, které Japonsko opustily.
Nagasaki bylo až záložním cílem
Za úsvitu 9. srpna 1945 odstartoval z letiště na ostrově Timian bombardér B-29 pilotovaný majorem Sweeneym. Na jeho palubě se nacházela plutoniová bomba, nazvaná na počest Winstona Churchilla „Fat Man“ (Tlouštík).
Jako primární cíl náletu bylo určeno město Kókura s vojenskými sklady. Hustá oblačnost ale znemožnila zaměření cíle, a proto velitel letadla změnil kurz na záložní cíl - Nagasaki. Minutu po jedenácté hodině letoun pumu odhodil. Vybuchla ve výšce 600 metrů nad městem.
Japonská Nejvyšší rada se ani po ničivých důsledcích pumového útoku nebyla schopna dohodnout na kapitulaci. O stanovisko proto požádala císaře Hirohita, který označil ukončení války za jedinou cestu k obnově světového míru a záchraně národa před utrpením. O šest dní později, 15. srpna 1945, byla kapitulace rozhlasem oznámena národu.
- Dvakrát účinnější plutoniová puma určená pro Nagasaki napáchala výrazně menší škody než uranová bomba použitá v Hirošimě. Příčinou byl především kopcovitý terén v Nagasaki a nepravidelná zástavba, která zabránila šíření požáru.
- Přesto bylo zhruba 40 procent města zničeno nebo vážně poškozeno. Okamžitě po výbuchu zahynulo 39 tisíc lidí a zhruba stejný počet obyvatel utrpěl různě těžká poranění. Další lidé zemřeli na následky působení radioaktivního záření později.
- Svržení atomové bomby na Nagasaki připravilo o život až 80 000 lidí, převážně civilistů. O tři dny dříve poznala účinky této ničivé zbraně Hirošima. Spojené státy takto chtěly přinutit Tokio ke kapitulaci a vyhnout se ztrátám při dobývání japonských ostrovů.
