Jakarta – V době, kdy Evropa řeší příliv utečenců přes Středozemní moře, čelí podobnému problému i jihovýchodní Asie. Až několik tisíc uprchlíků zůstává uvězněno na přeplněných dřevěných lodích v Bengálském zálivu. Původně mířili do Thajska, Indonésie a Malajsie, tyto země ale daly jasně najevo, že plavidla u svých břehů zakotvit nenechají a budou je odtahovat zpátky na moře. Jen během neděle a pondělí připlulo do Malajsie a Indonésie na dva tisíce vyčerpaných a vyhladovělých uprchlíků – většinou z chudého Bangladéše a Barmy.
Hladoví, dehydratovaní, nemocní, vyčerpaní a vystrašení migranti strávili na vratkých bárkách převaděčů několik týdnů i měsíců. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už v úterý vyzval, aby byla zahájena mezinárodní pátrací a záchranná operace. Podle UNHCR převáděči plavidla s běženci opustili poté, co thajské úřady objevily v posledních týdnech v džungli nelegální tábory pro migranty a hromadné hroby, které pravděpodobně obsahovaly těla uprchlíků, a rozhodly se proti pašerákům lidí razantně zakročit.
„Indonésie, Malajsie a Thajsko se rozhodly, že nebudou lidi z lodí přijímat,“ prohlásila thajská vládnoucí junta. V pondělí členové indonéského námořnictva poslali jedno z takových plavidel se stovkami uprchlíků zpět na moře poté, co je zásobili vodou, potravinami a léky. Jakarta tento krok zdůvodnila tím, že migranti si sami přáli pokračovat do Malajsie. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ale postup indonéského námořnictva označila za šokující. „Ti lidé se potřebují okamžitě dostat na pevninu,“ prohlásil mluvčí IOM Joe Lowry. Také vysoký představitel malajsijských námořních úřadů Tan Kok Kwee upozornil, že „žádné zahraniční lodě nebudou do země vpuštěny“, ledaže by se potápěly a nebyly dál schopné plavby. Malajsijské námořnictvo je „zásobí a pošle pryč“, dodal.
Malajsijské úřady ve čtvrtek dvěma lodím znemožnily dostat se do přístavu, povolení zakotvit nedostala ani jedna loď u Thajska. „Co od nás čekají?“ uvedl náměstek malajsijského ministra vnitra. „Chovali jsme se hezky k lidem, kteří překročili naše hranice. Zacházeli jsme s nimi lidsky, ale nemohou takto zaplavovat naše pobřeží. Musíme vyslat jasný signál, že tady nejsou vítáni,“ dodal. Thajská policie uvedla, že lodi s asi 300 běženci odmítli povolit zakotvit, nicméně lidem na palubě dali jídlo a vodu. Uprchlíci prý navíc ani nechtějí do Thajska, ale spíše do Malajsie či Indonésie. Thajský premiér Prajutch Čan-Oča dal již dříve najevo, že země nemá na zvládnutí tak velkého množství běženců potřebné finanční prostředky.
„Jde o vážnou humanitární krizi, která vyžaduje okamžitou reakci,“ uvedl Matthew Smith z neziskové lidskoprávní organizace Fortify Rights. „Životy lidí jsou v ohrožení,“ dodal. Zpravodaj BBC se vypravil do blízkosti jedné z těchto lodí s uprchlíky a popsal, že na ní panují naprosto zoufalé podmínky. Na rybářském plavidle se údajně nachází asi 350 běženců, posádka ho již opustila. Deset uprchlíků již zemřelo a jejich těla hodili přes palubu. „Lidé na nás volali a prosili nás o jídlo a vodu. Je tam množství žen a dětí. Loď je zcela přeplněná,“ uvedl zpravodaj. „Viděli jsme, jak lidé pijí z lahví vlastní moč. Hodili jsme jim nějaké lahve s vodou, všechno, co jsme měli na palubě,“ dodal.
Množství migrantů pochází z řad muslimských Rohingů, kteří žijí v Barmě a stěžují si v této převážně buddhistické zemi dlouhodobě na diskriminaci. Ačkoli na území Barmy Rohingové pobývají po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství. Téměř 140 000 Rohingů z barmského Arakanského státu opustilo domovy po krvavých střetech s buddhisty v roce 2012.
Za první tři měsíce letošního roku se na riskantní cestu na člunech převáděčů vydalo již 25 tisíc Rohingů a Bangladéšanů, což je dvakrát tolik ve srovnání se stejným obdobím roku 2014, oznámil UNHCR. Problémem se bude zabývat regionální summit 15 zemí, který se uskuteční v Bangkoku 29. května.
