S blížícími se parlamentními volbami otevírá Norsko znovu téma těžby ropy. V zemi totiž rostou hlasy zejména mladých lidí, kteří požadují její ukončení vzhledem k životnímu prostředí. V sektoru nicméně stále pracuje velké množství lidí a do státní pokladny z ropy tečou miliony dolarů.
Ropa dělá z Norska dlouhodobě jednu z nejbohatších zemí na světě. Vývoz nerostného bohatství činí víc než polovinu místního exportu, odvětví zaměstnává přes 180 tisíc lidí. Do norského ropného fondu už díky tomu přiteklo v přepočtu téměř 22 bilionů korun, což místní sociální systém posouvá na jeden z nejkvalitnějších na zemi.
Před pondělními volbami nicméně stále víc zejména mladých lidí volá po ukončení těžby. „Myslím si, že bychom ropnou politiku měli postupně opustit, i když byla pro Norsko v minulosti důležitá. Měli bychom zaujmout nový postoj a vystupovat jako země starající se o životní prostředí víc než o ropu,“ myslí si sedmnáctiletá studentka Signe Dahlová.
„Jde mi hlavně o budoucnost Norska. Těžbu ropy bychom měli postupně zastavit a soustředit se na hledání nových zdrojů, které by vydržely déle a byly by vhodné pro životní prostředí,“ přidává se osmnáctiletá Silje Fuglebergová.
Po volbách může záležet na hlasech Strany zelených
Několik dní před parlamentními volbami (11. září) spolu v průzkumech sice soupeří vládní Konzervativní strana s opoziční Stranou práce, které jsou obě pro zachování ropného průmyslu a další investice. V případě očekávaného velmi vyrovnaného podílu obou uskupení bude ale záležet i na hlasu Strany zelených.
Zelení se stejně jako některé další levicové spolky chtějí zasadit o ukončení průzkumu nových nalezišť a v průběhu patnácti let produkci snižovat. To se mnoha Norům nelíbí: řada z nich má ještě v čerstvé paměti nedávný pokles cen ropy a s tím spojené masivní propouštění tisíců lidí v sektoru.
„Žije z toho velké množství lidí. Ve školkách, všude v sousedstvích potkáváte lidi, kteří žijí z ropy. Pokud by se toto odvětví jednoduše uzavřelo, z čeho bychom měli žít?“ podotýká luteránský pastor Egil Ellingsen.
Hodnota norského státního fondu od objevení rozsáhlých nalezišť ropy v roce 1969 strmě roste. Komentátoři s nadsázkou uvádějí, že po jeho přepočtu na přibližně pět milionů dva tisíce obyvatel dělá z každého Nora milionáře.
Případné změny s novou vládou by budoucí plány těžařských firem citelně zasáhly. „Provádíme velké investice. Potřebujeme proto jasnou budoucnost, protože je nemůžeme plánovat na období pěti let. Na takto rozsáhlé investice potřebujeme alespoň dvacet let,“ konstatuje jednatel skupiny Norsea Rune Veenstra.
Experti odhadují, že hlasů proti těžbě ropy bude přibývat. A to tak rychle, jak bude růst počet lidí s volebním právem z takzvané generace Utoya – pojmenované podle útoku Anderse Breivika na levicový mládežnický tábor z července roku 2011.
