Washington - Američané starší 18, respektive 21 let rozhodnou 4. listopadu nejen o příštím prezidentovi země, a tedy o jejím dalším směřování, ale také o jeho viceprezidentovi, o třetině senátorů Kongresu, o poslancích a také například místních šerifech. Kdo může kandidovat, jak volby prakticky probíhají a co se bude dít po 4. listopadu, se dočtete v následujícím textu.
Kdo může kandidovat na úřad amerického prezidenta?
Prezidentský kandidát musí být rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá způsobem, že se může narodit kromě USA i na Guamu, v Portoriku či na Amerických Panenských ostrovech, nebo americkým občanům v zahraničí, a žít zde alespoň 14 let. Další podmínkou je věk nejméně 35 let.
Kdo může volit?
Aktivní volební právo mají zaručeno ústavou všichni občané USA starší 18 let (až do roku 1971 byla podmínkou hranice 21 let). Volební právo nesmí být podle 15. ústavního dodatku z roku 1870 nikomu odebráno z rasových důvodů.
Stává se občan USA po dovršení 18 let automaticky voličem?
Ne. Chce-li se Američan voleb zúčastnit, musí se nejdřív zaregistrovat. Stačí včas vyplnit formulář (na úřadech, ale i jiných místech, po internetu). V některých státech už tak lze učinit přímo v den voleb ve volební místnosti. Výjimkou je Severní Dakota, v níž není registrace třeba.
Kdy o registraci k volbám americký občan přijde?
V případě přestěhování, uvěznění, nebo když je občan prohlášen soudem za nesvéprávného. Ke ztrátě registrace vedou i dvě po sobě následující neúčasti ve federálních volbách.
Jak se vybírají dva hlavní kandidáti na prezidenta?
Politický maratón, z něhož vykrystalizují kandidáti z řad republikánů a demokratů, začíná v lednu. Pokud není kandidát dopředu jasný, vzejde nejvhodnější adept ze stranických primárních voleb a volebních shromáždění. Vítěz je poté v létě na sjezdu (konventu) své strany delegáty potvrzen a oficiálně nominován. Svého viceprezidenta si kandidát volí sám. Vlastní kampaň, včetně televizních debat, se koná v září a říjnu.
Koho občané ve skutečnosti volí?
Občané nevolí přímo kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele, kteří volbu prezidenta po celonárodním hlasování obstarají za ně. Po formální stránce tedy prezidentské volby v USA nesou znaky nepřímých dvoustupňových voleb.
Co je sbor volitelů?
Je jím instituce vytvořená na základě ústavy, která po volbách oficiálně volí prezidenta. Sbor má celkem 538 členů; počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá zastoupení poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Teoreticky může volitel hlasovat pro kteréhokoli kandidáta, názor voličů je ale v naprosté většině případů pro volitele určující. Většina i jen jednoho hlasu znamená pro vítěze zisk všech volitelů státu.
Není sbor volitelů přežitkem?
Existence sboru volitelů má historické kořeny. Zakladatelé USA nevěřili ve schopnost „prostého lidu“ zvolit si prezidenta přímo a dali státům právo vybrat si své delegáty. Systém ale také zároveň zajišťuje podstatnější hlas státům unie s nízkým počtem obyvatel. V případě přímé volby (v sedmi nejlidnatějších státech žije 45 procent obyvatel USA) by totiž důležitost méně lidnatých států výrazně poklesla.
Volí se viceprezident odděleně?
Ne. Prezident s viceprezidentem tvoří společný „volební balíček“. Nelze je míchat nebo párovat s jinými kandidáty.
Co následuje po faktické volbě prezidenta 4. listopadu (respektive volbě volitelů)?
Sbor volitelů zvolí prezidenta 15. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 5. ledna 2009. Nový prezident bude inaugurován 20. ledna příštího roku, kdy se ujme funkce (do té doby je u moci předchozí administrativa).
Jsou 4. listopadu na programu i jiné volby?
Ano. Kromě prezidenta se budou volit i všichni poslanci a třetina senátorů Kongresu USA, členové parlamentů jednotlivých států, místní soudci, šerifové, starostové, členové městských rad, školních výborů a mnoho dalších funkcí. V řadě států se uskuteční rovněž místní nebo státní referenda.
