Gorleben (Německo) - Náklad jaderného odpadu urazil posledních 20 kilometrů cesty do úložiště v severoněmeckém Gorlebenu. Sem náklad po přeložení z vlaku na kamiony doputoval dnes dopoledne poté, co celou noc policie připravovala silnici. Asi na 40 hodin ji totiž obsadili odpůrci jaderné energie a policisté je jednoho po druhém z vozovky zvedali. Obušky a slzný plyn, které policie použila včera a v neděli, nebyly tentokrát potřeba.
V noci na dnešek se starali policisté především o to, aby cesta z Dannenbergu, kam náklad doputoval po kolejích, do Gorlebenu byla volná. Museli proto odstranit dodávku na rozvoz piva, kterou aktivisté z ekologické organizace Greenpeace přikotvili k silnici hned u nádraží v Dannenbergu. Postupně pak také silnici uvolňovali od demonstrantů, kterých se tu sešly až 4 tisíce.
Transport tak nabral další zpoždění, už na cestě z Francie do Německa ho zdrželi aktivisté, kteří proti uložení odpadu v Německu mohutně protestovali. Cesta jaderného odpadu z Francie do úložiště v Gorlebenu je tak vůbec nejdelší v historii. Problémy s gorlebenským úložištěm navíc nekončí. Proti vládnímu projadernému obratu se bouří i vlastní tábor kancléřky Angely Merkelové, především dolnosaský premiér David McAllister.
McAllister: Naše energie musí být i do budoucna finančně únosná, bezpečná a ekologicky snesitelná.
McAllister sice chápe jako snesitelný kompromis rozhodnutí spolkové vlády, že Německo potřebuje jadernou energii déle, než se předpokládalo. Elektrárny, které šly do provozu před rokem 1989, mají fungovat o osm let déle, ty novější o 14. „My v Dolním Sasku ale chceme, aby dodatečné příjmy šly ve větší míře na obnovitelné zdroje a hlavně výzkum toho, jak naložit s odpadem,“ prohlásil McAllister v exkluzivním rozhovoru se zpravodajkou České televize Evou Pláničkovou. „V našem regionu obzvlášť neseme břímě jaderného odpadu z celého Německa. Takže já žádám odškodnění nebo finanční vyrovnání,“ dodává s tím, že to dal jasně najevo i kancléřce.
Premiér skotského původu volá také po spolehlivém výzkumu toho, zda Gorleben má či nemá být konečným skladem vyhořelého paliva. Blokování nákladu vyhořelého paliva sice nepodporuje, ale chápe, že mnoho tisíc lidí v této zemi tato problematika znepokojuje, a bere jejich postoj vážně.
Výzkum vhodnosti Gorlebenu jako trvalého úložiště byl zastaven v roce 1990 tehdejší vládou socialistů a zelených, připomíná dolnosaský premiér. Na jaře moratorium současná vláda zase zrušila, to znamená, že se bude dál zkoumat. To potrvá pět až sedm let. Výsledek ale není zřejmý, proto McAllister varuje před tím, aby se sázelo na jednu kartu. „Nikde přece nestojí, že Gorleben bude vhodný,“ říká s tím, že výzkum doteď stál jeden a půl miliardy eur.
