Jeruzalém - Dva hlavní favority mají dnešní předčasné parlamentní volby v Izraeli, které se konají v rozjitřené atmosféře po třítýdenní válce v Gaze. Vedle pravicové opoziční strany Likud v čele s expremiérem Benjaminem Netanjahuem a vládní centristické Kadimy (Vpřed) vedené ministryní zahraničí Cipi Livniovou ale může pořádně zamíchat kartami i ultrapravicová Israel Bejtejnu (Izrael je náš domov) Avigdora Liebermana nebo levicová Strana práce Ehuda Baraka, který jako ministr obrany úspěšnou ofenzivu v Gaze připravil. Volební místnosti se uzavřou v devět večer našeho času, konečné výsledky by měly být známy nejpozději do středečního rána. Prezident pak po konzultacích pověří pravděpodobně předsedu vítězné strany sestavením vlády. To se na podzim nepodařilo Livniové po rezignaci premiéra Ehuda Olmerta.
Netanjahu zastává vůči Palestincům radikálnější postoj než současná vláda. Je proti jednostrannému odchodu z okupovaného palestinského území a o budoucnosti Izraele má jasno - výměna území za mír neexistuje. Livniová chce naopak dovést k úspěchu mírový proces s Palestinci, zaštítěný Spojenými státy. Liebermanova ultrapravicová rétorika v době lednové ofenzivy proti Hamasu v Gaze přitahuje voliče i mimo okruh rusky mluvících Izraelců, jeho hlavní opory. Lieberman je nejen proti mírovým rozhovorům, ale upírá také právo na občanství izraelským Arabům a hovoří o jejich vystěhování. O třetí místo se utká se Stranou práce - labouristickou vládní stranou v čele s expremiérem Ehudem Barakem. Tradičním jazýčkem na vahách je ultrakonzervativní náboženská strana Šas vedená Elim Išaiem.
Jde o čtvrté izraelské parlamentní volby v uplynulém desetiletí a stejně jako troje předchozí jsou předčasné. Od těch posledních před třemi roky poznamenal vývoj v zemi nedokončený mírový proces s Palestinci, vojenské konfrontace s islámskými radikály z Libanonu a Gazy, vnitropolitické třenice a rezignace Olmerta kvůli podezření z korupce a podvodu. Vládu po volbách sestavovala vítězná Olmertova Kadima s levicovou Stranou práce, Šasem a Stranou důchodců.
Izraelští voliči slyší na tři slova: Hizballáh, Hamas a Írán
Dnes se rozhoduje o obsazení 120 poslaneckých křesel jednokomorového Knesetu. Usiluje o ně 33 politických stran, ale předpokládá se, že pouze 12 z nich získá dvouprocentní minimum potřebné pro vstup do parlamentu. Právo volit má téměř 5,3 milionu Izraelců, avšak v arabské komunitě, která tvoří 20 procent obyvatelstva, převládá apatie a výzvy k bojkotu voleb.
Nedávná ofenziva v Gaze proti Hamasu v Izraelcích posílila pocit přímé hrozby, a proto se většina voličů podle průzkumů kloní spíše k pravici. Tento trend lze podle analytiků vysvětlit třemi slovy: Hizballáh, Hamas, Írán. Proti libanonskému Hizballáhu současná vláda bojovala v roce 2006, její postup byl v Izraeli ale později podroben výrazné kritice. Írán je považován za trvalou hrozbu, kterou živí jeho neústupnost v jaderném programu a vyslání první vlastní družice na oběžnou dráhu. Podle průzkumů jsou pravicové strany schopny získat dohromady 65 mandátů. Likud by ale musel vládu sestavit s pomocí ultranacionalistických a ortodoxních stran, což by zřejmě zkomplikovalo vztahy s novou americkou administrativou a podkopalo mírové rozhovory s Palestinci.
Z bezpečnostních důvodů byl v dnešní den voleb uzavřen Západní břeh Jordánu a přechody s pásmem Gazy, s výjimkou Erezu, určenému pro humanitární účely.
Hlavní izraelské strany
Likud
pravicová strana
vznik: 1973
lídr: Benjamin „Bibi“ Netanjahu (59)
Je proti jednostrannému odchodu z okupovaného palestinského území, podporuje ale vznik palestinského státu (vedle Izraele).
Vpřed (Kadima)
centristická strana
vznik: 2005
lídr: Cipi Livniová (50)
Podporuje vznik samostatného demilitarizovaného palestinského státu a nevylučuje možnost izraelského částečného stažení ze Západního břehu Jordánu; nepodporuje ale právo na návrat palestinských uprchlíků.
Strana práce
levicová strana
vznik: 1968
lídr: Ehud Barak (67)
Je pro vznik samostatného palestinského státu a nevylučuje jednostranné stažení z okupovaných území.
Izrael je náš domov (Israel Bejtejnu)
radikální pravicová strana ruských imigrantů
vznik: 1999
lídr: Avigdor Lieberman (50)
Je proti mírovým rozhovorům s Palestinci i proti vzniku palestinského státu a obhajuje židovské osady na Západním břehu Jordánu.
Šas (Sefardské sdružení strážců tóry)
ultrakonzervativní náboženská strana
vznik: 1984
lídr: Eli Išai (46)
Je proti přílišným ústupkům Palestincům při mírových rozhovorech.
