Izrael zmírní blokádu Gazy, světu to nestačí

Jeruzalém – Izraelský bezpečnostní kabinet dnes odhlasoval zmírnění blokády palestinského pásma Gazy. Reaguje tak na kritiku, již sklidila za květnový vojenský zásah proti humanitární flotile. Blokáda sice zůstane zachována, ale rozšíří se seznam povoleného zboží pro pásmo, a to i o stavebniny. Mezi nadále zakázanými položkami bude asi 120 výrobků a materiálů, o nichž si Izraelci myslí, že jsou využitelné k vojenským účelům. Smyslem blokády je oslabit radikální hnutí Hamás a znemožnit mu vyzbrojování.

Vláda v prohlášení vydaném po dnešní schůzi uvedla, že „bude pokračovat v dosavadních bezpečnostních opatřeních, která mají zabránit tomu, aby se do pásma dostávaly zbraně a vojenský materiál“.

K povolenému zboží má patřit veškeré jídlo, hračky, papír, kuchyňské vybavení, matrace a ručníky. V platnosti zůstává námořní blokáda pásma a také zákaz soukromého dovozu stavebnin. Izrael stavební materiál do Gazy pouští s tím, že se pod dohledem agentur OSN použije jen na kontrolované projekty, nikoli na infrastrukturu Hamásu.

Na oplátku Izrael očekává, že mezinárodní komunita bude tlačit na propuštění vojáka Gilada Šalita, kterého bojovníci hnutí Hamás drží od roku 2006. Hamásu ale zmírnění blokády nestačí. Nově povolené zboží považuje za druhotné.

Izraelský bezpečnostní kabinet se skládá z poloviny ministrů. O zmírnění blokády jednal od středy. Dospěl k závěru, že povolí rozšířit přístup Palestinců z pásma k civilnímu zboží a také k materiálům použitelným k výstavbě civilních objektů. Kvůli předchozímu striktnímu omezení se do pásma v minulosti nedostával například cement, který Palestinci potřebují k obnově domů zničených za izraelské ofenzivy na přelomu let 2008 a 2009.

Mark Regev, mluvčí izraelského premiéra:

„Zaprvé uvolníme systém dodávání civilního zboží do pásma Gazy. Zadruhé posílíme přísun materiálů pro civilní projekty, které jsou pod mezinárodním dohledem, ale zatřetí musíme zachovat bezpečnostní procedury, aby se k Hamásu nedostaly zbraně a válečný materiál.“

Smyslem izraelské blokády Gazy je oslabit radikální hnutí Hamás, které v pásmu vládne, a zabránit mu dozbrojit se. Asi 80 procent z 1,5 milionu obyvatel pásma je závislých na mezinárodní pomoci.

Mezinárodní tlak na Izrael ohledně zrušení nebo alespoň zmírnění blokády pásma zesílil po útoku izraelské armády proti lodím aktivistů, kteří se pokusili 31. května blokádu prolomit ze Středozemního moře. Při incidentu přišlo o život devět aktivistů; několik dalších lidí, včetně izraelských vojáků, bylo zraněno. V pondělí izraelská vláda schválila komisi, která má zásah proti flotile vyšetřit.

Svět žádá úplné zrušení blokády

Mezi aktivisty na lodích mezinárodní flotily byli hlavně Turci a turecké byly i všechny oběti. Ankara kvůli incidentu odvolala svého velvyslance z Izraele. Dnes oznámila, že ho nepošle zpět, dokud se Izrael neomluví, blokádu nezruší, nevrátí zabavené lodě, nepřistoupí na mezinárodní vyšetření a neodškodní oběti. Turecko po zásahu také zrušilo tři z plánovaných společných vojenských cvičení a oznámilo, že omezí vojenské a obchodní styky.

Hamás nová opatření považuje za mediální propagandu, palestinské vedení na západním břehu Jordánu žádá zrušení blokády. Podle Hamásu zůstává mezi zakázanými položkami naprosto nevinné zboží. „Blokáda musí být zcela zrušena, lidé musí dostat možnost volného pohybu z pásma a do něj. Je zapotřebí hlavně stavební materiál a ten je nutné dodávat bez omezení,“ řekl mluvčí Hamásu Samí abú Zuhrí.

Chalíl Najází, majitel obchodu v Gaze:

„Nejde o to, pustit do Gazy dalších sto produktů, ale jde o to, jaké to jsou. Nepotřebujeme brambůrky a čokoládu, ale stavební materiál a auta.“

O Gaze dnes jednal Evropský parlament a v přijatém usnesení žádá ukončení blokády a také reformu unijní politiky na Blízkém východě. Navrhuje zavést mezinárodní kontrolu hraničních přechodů z Izraele do Gazy a žádá, aby Hamás propustil čtyři roky zadržovaného izraelského vojáka Gilada Šalita.

Dnešní izraelský krok ocenila vysoká představitelka EU Catherine Ashtonová i šéf diplomacie předsedajícího Španělska Miguel Ángel Moratinos. Podle něj bude na zboží procházející do Gazy na přechodech dohlížet také evropský personál. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner označil rozhodnutí Izraele za první krok, který ještě není dostatečný. Podle něj je třeba zrušit tunely pod hranicí pásma a Egypta a ukončit blokádu. Šéf italské diplomacie Franco Frattini řekl, že Izrael prokázal, že je „rozumnou a demokratickou“ zemí a že pochopil, že je blokáda Gazy kontraproduktivní.

O uvolnění blokády se v posledních dnech výrazně zasazoval vyslanec takzvaného blízkovýchodního kvartetu (USA, EU, OSN a Rusko), bývalý britský premiér Tony Blair, který v této záležitosti minulý týden jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V pondělí oznámil, že Izrael v podstatě souhlasí s tím, že během několika dní začne blokádu zmírňovat. „Politika v Gaze by měla být taková, aby izolovala extremisty, ale zároveň pomáhala lidem,“ řekl v úterý Blair.

  • Mark Regev autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1739/173898.jpg
  • Pásmo Gazy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1739/173848.jpg
  • Červený půlměsíc autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1739/173817.jpg
  • Benjamin Netanjahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1739/173815.jpg
  • Vyslanec EU pro Blízký východ Tony Blair autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1730/172917.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...