Izrael uvažuje o zmírnění blokády pásma Gazy

Jeruzalém – Izraelský stát zvažuje možnosti zmírnění blokády palestinského pásma Gazy, které ovládá radikální hnutí Hamas. Uvedl to dnes izraelský ministr sociálních věcí Jicchak Herzog, podle nějž je dosavadní politika Izraele kontraproduktivní. Herzog tak potvrdil prohlášení vyslance EU pro Blízký východ, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, podle něhož se blokáda pásma Gazy uvolní během několika příštích dní.

„Je načase ukončit uzávěru pásma v její stávající podobě. Nemá pro Izrael žádnou cenu a z diplomatického hlediska nám velmi kazí dojem,“ prohlásil Herzog v izraelském rozhlase. Ministr konstatoval, že Izraelci informovali Blaira o svém úmyslu „povolit snazší průchod zboží“ do pásma. „V současné době pracujeme na technických detailech aktualizovaného plánu,“ oznámil. Žádný časový rámec pro revizi izraelské politiky však nestanovil.

Přesto se začíná mluvit o tom, že bude povoleno do Gazy dodávat různé výrobky, které byly dosud pro Palestince zapovězené. Jedná se tak zejména o potraviny, textil či zdravotní potřeby. Zatím se ale neuvažuje o dovážení stavebního materiálu. Izraelci se totiž obávají, že by byl použit ke stavbě vojenských bunkrů a tunelů, jimiž by mohl Hamas do Gazy pašovat zbraně.

Izraelský krok je v souladu s přáním Evropské unie, která požaduje, aby Izrael dovoz většiny zboží do pásma Gazy povolil. Zákaz by se měl omezit jen na několik položek, které by se ocitly na zvláštním seznamu. Ministři zahraničí Evropské unie se na tom shodli v pondělí v Lucemburku.

Izolovaná Gaza

Izrael přistoupil k blokádě Gazy, kde žije zhruba 1,5 milionu Palestinců, v roce 2006 v době, kdy radikální hnutí Hamas vyhrálo tamní volby. Blokádu izraelská vláda ještě výrazně přitvrdila poté, co Hamas pásmo totálně ovládl po střetech s konkurenčním Fatahem. EU, stejně jako USA, považuje Hamas za teroristickou organizaci.

Velitel izraelské kontrarozvědky Šin Bet Juval Diskin nicméně dnes varoval, že odstranění námořní blokády pásma Gazy by znamenalo pro židovský stát vážnou bezpečnostní hrozbu. Podle Diskina může Izrael bez větších rizik povolit přísun většího množství zboží přes Izraelem kontrolované hraniční přechody na pevnině, ukončení námořní blokády by ale umožnilo snazší průnik zbraní do Gazy. Palestinští extremisté v Gaze přitom již nyní disponují 5000 raketami, podotkl Diskin.

Mezinárodní tlak na Izrael ohledně odstranění, nebo alespoň zmírnění blokády pásma roste od útoku izraelské armády proti lodím aktivistů, kteří se pokusili 31. května blokádu prolomit ze Středozemního moře. Při incidentu přišlo o život devět aktivistů a několik dalších lidí, včetně izraelských vojáků, bylo zraněno. Na židovský stát kromě EU a Tony Blaira apeloval i Červený kříž či americký prezident Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 11 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 37 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.