Izrael uvažuje o zmírnění blokády pásma Gazy

Jeruzalém – Izraelský stát zvažuje možnosti zmírnění blokády palestinského pásma Gazy, které ovládá radikální hnutí Hamas. Uvedl to dnes izraelský ministr sociálních věcí Jicchak Herzog, podle nějž je dosavadní politika Izraele kontraproduktivní. Herzog tak potvrdil prohlášení vyslance EU pro Blízký východ, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, podle něhož se blokáda pásma Gazy uvolní během několika příštích dní.

„Je načase ukončit uzávěru pásma v její stávající podobě. Nemá pro Izrael žádnou cenu a z diplomatického hlediska nám velmi kazí dojem,“ prohlásil Herzog v izraelském rozhlase. Ministr konstatoval, že Izraelci informovali Blaira o svém úmyslu „povolit snazší průchod zboží“ do pásma. „V současné době pracujeme na technických detailech aktualizovaného plánu,“ oznámil. Žádný časový rámec pro revizi izraelské politiky však nestanovil.

Přesto se začíná mluvit o tom, že bude povoleno do Gazy dodávat různé výrobky, které byly dosud pro Palestince zapovězené. Jedná se tak zejména o potraviny, textil či zdravotní potřeby. Zatím se ale neuvažuje o dovážení stavebního materiálu. Izraelci se totiž obávají, že by byl použit ke stavbě vojenských bunkrů a tunelů, jimiž by mohl Hamas do Gazy pašovat zbraně.

Izraelský krok je v souladu s přáním Evropské unie, která požaduje, aby Izrael dovoz většiny zboží do pásma Gazy povolil. Zákaz by se měl omezit jen na několik položek, které by se ocitly na zvláštním seznamu. Ministři zahraničí Evropské unie se na tom shodli v pondělí v Lucemburku.

Izolovaná Gaza

Izrael přistoupil k blokádě Gazy, kde žije zhruba 1,5 milionu Palestinců, v roce 2006 v době, kdy radikální hnutí Hamas vyhrálo tamní volby. Blokádu izraelská vláda ještě výrazně přitvrdila poté, co Hamas pásmo totálně ovládl po střetech s konkurenčním Fatahem. EU, stejně jako USA, považuje Hamas za teroristickou organizaci.

Velitel izraelské kontrarozvědky Šin Bet Juval Diskin nicméně dnes varoval, že odstranění námořní blokády pásma Gazy by znamenalo pro židovský stát vážnou bezpečnostní hrozbu. Podle Diskina může Izrael bez větších rizik povolit přísun většího množství zboží přes Izraelem kontrolované hraniční přechody na pevnině, ukončení námořní blokády by ale umožnilo snazší průnik zbraní do Gazy. Palestinští extremisté v Gaze přitom již nyní disponují 5000 raketami, podotkl Diskin.

Mezinárodní tlak na Izrael ohledně odstranění, nebo alespoň zmírnění blokády pásma roste od útoku izraelské armády proti lodím aktivistů, kteří se pokusili 31. května blokádu prolomit ze Středozemního moře. Při incidentu přišlo o život devět aktivistů a několik dalších lidí, včetně izraelských vojáků, bylo zraněno. Na židovský stát kromě EU a Tony Blaira apeloval i Červený kříž či americký prezident Obama.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 7 mminutami

Machadová bude v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazí

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Ředitel výboru Kristian Berg Harpviken dříve uvedl, že Machadová se ceremonie nezúčastní, neboť není jasné, kde se nachází. Cenu za ni převezme její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 5 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 6 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 12 hhodinami
Načítání...