Izrael i Hamas hovoří o svém vítězství. Příměří zatím trvá

Tel Aviv/Gaza - Příměří v Pásmu Gazy, které začalo platit v úterý v 19:00 místního času (18:00 SELČ), prozatím Izrael i Palestina respektují. Oznámil to na komunitní síti Twitter izraelský armádní mluvčí Peter Lerner. Klid zbraní byl vyjednán na neurčitou dobu a má umožnit dostat humanitární pomoc a materiál nutný k obnově do Pásma Gazy. Palestinci tvrdí, že válku vyhráli. Izrael taktéž hlásí, že dosáhl svého. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jeho armáda radikální složky Hamasu výrazně oslabila. Vůdci palestinských radikálů přesto opakují, že boj s Izraelem nekončí.

Armáda podle Lernera nezaznamenala žádné porušení příměří ze strany Palestinců. I přesto, že klid zbraní trvá již více než 12 hodin, vojáci ale zůstávají stále „připraveni na případný vývoj a budou Izrael i nadále chránit“.

Padesát dnů trvající konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamas si vyžádal přes 2 000 obětí na palestinské straně. Na izraelské straně zahynulo 64 vojáků a šest civilistů. Poslední dvě oběti, dva Izraelci z kibucu Nirim, zahynuly jen nedlouho před začátkem příměří.

Hamas při přisvovuje taktický triumf, „jestřábi“ kritizují Netanjahua

Vůdce Hamasu Ismail Haníja naopak označil boje za vítězství Hamasu. Podle něj nešlo jenom o Pásmo Gazy, ale cílem bylo také „osvobození Jeruzaléma a (tamní mešity) Al-Aksá“. Prohlásil, že Hamas se na bitvu za osvobození Palestiny připravoval několik let, a vyzdvihl vytrvalost občanů Pásma.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil nejenom práci armády, ale také civilistů a vyzdvihl jednotu, která za bojů mezi Izraelci vládla. V izraelských médiích se ale stal terčem kritiky právě kvůli tomu, jak byla operace v Gaze vedena, a proto, že neskončila jasným vítězstvím židovského státu. „Po padesáti dnech války, během které teroristická organizace zabila desítky vojáků a civilistů, ochromila denní život a uvrhla zemi do ekonomické krize, (…) bychom očekávali mnohem více než jen vyhlášení příměří,“ napsal analytik Šimon Šiffer v nejprodávanějším deníku Jediot Achronot. „Očekávali bychom, že premiér půjde do prezidentské rezidence a oznámí prezidentovi svůj úmysl rezignovat,“ dodal.

Nynější klid zbraní není časově omezen, Izrael se zavázal, že pustí do Pásma humanitární pomoc a stavební materiál a že do měsíce budou obě strany pokračovat v jednání o dalších sporných bodech. Izrael bude žádat demilitarizaci Pásma a záruky, že se Hamas nebude znovu vyzbrojovat, protistrana pak chce otevření hraničních přechodů, propuštění určitých vězňů, transfer peněz k výplatě členů správy Pásma a otevření přístavu a letiště.

Prostí obyvatelé palestinského pásma se vracejí domů, ale často ale najdou jen trosky. Pouhé sutiny, které zbyly z jejich domů. „Teď je nejdůležitější, abychom měli dostatek stavebního materiálu. Aby jej sem, do Gazy, směli přivést kamióny zvenčí. Lidé tento materiál potřebují. Musejí znovu postavit své domy,“ tvrdí obyvatel Gazy Rámí Šakrán. Příměří vítají také Izraelci. Klid se vrátil do izraelských vesnic blízko Pásma Gazy a obyvatelé přímořského Tel Avivu se mohli opět vydat na městskou pláž. Lokální média ale připomínají, že bylo dosaženo pouze příměří, nikoliv definitivní mír.

Jakub Szántó o večerní situaci v Gaze

„V Gaze není slyšet nálety letadel, případně výbuchy bomb – to je ten největší úspěch, který se za posledních sedm týdnů podařilo zařídit. Těch příměří, která byla porušena – mnohdy ze strany frakcí ovládajících Gazu – ale už dosud bylo mezi pěti a sedmi. V některých případech je sporné, kdo ho porušil. Důležitá teď bude obnova elektrické energie a dodávky stavebních materiálů.“

Podmínky příměří v bodech

1) Podmínky, které začnou platit okamžitě:

- Hamas a ostatní radikální skupiny v Pásmu zastaví palbu na Izrael.

- Izrael ukončí všechny vojenské aktivity včetně náletů i pozemních operací.

- Izrael otevře další hraniční přechody do Pásma, aby umožnil dovoz zboží včetně humanitárních potřeb a stavebního materiálu.

- V oddělené bilaterální dohodě Egypt otevře svou hranici s Pásmem dlouhou 14 kilometrů.

- Odpovědnost za provoz hraničních přechodů převezme palestinská samospráva Mahmúda Abbáse; Izrael a Egypt doufají, že to zabrání dovozu zbraní, munice a materiálu s vojenským využitím do Pásma.

- Obnovu Pásma bude koordinovat samospráva spolu s mezinárodními dárci včetně EU.

- Bude-li příměří dodrženo, zúží Izrael bezpečnostní nárazníkovou hraniční zónu v Pásmu ze 300 na 100 metrů; Palestinci tak získají půdu k obdělávání v blízkosti hranice.

- Izrael rozšíří pásmo pro rybolov podél pobřeží Pásma na 11 kilometrů z nynějších 5,5 kilometru; Palestinci budou usilovat o další rozšíření na mezinárodně uznávaných 22 kilometrů.

2) Obě strany budou pokračovat v jednáních o dlouhodobých sporných bodech:

- Hamas chce, aby Izrael propustil několik set Palestinců zatčených po červnovém únosu tří izraelských mladíků na Západním břehu Jordánu. Smrt trojice byla bezprostřední příčinou konfliktu.

- Abbás požaduje propuštění Palestinců odpykávajících si dlouhé tresty v Izraeli. Měli být propuštěni na etapy v době, kdy se konaly mírové rozhovory, po jejich krachu Izrael propouštění zastavil.

- Izrael požaduje, aby Hamas vrátil ostatky a vybavení izraelských vojáků zabitých za bojů v Pásmu.

- Hamas chce vybudovat námořní přístav, kterým budou do pásma přepravováni lidé i zboží. Izrael je dlouhodobě proti, v případě dojednání bezpečnostních záruk může názor změnit.

- Hamas požaduje uvolnění peněz určených k výplatě mezd 40 000 zaměstnanců správy Pásma včetně policistů. Peníze jsou blokovány od konce loňského roku.

- Palestinci chtějí v Pásmu otevřít mezinárodní letiště. Roku 1998 bylo otevřeno letiště Jásira Arafata, které ale při konfliktu před několika lety Izrael zničil bombardováním. Je třeba ho obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skupina zemí se ohradila proti postupu Izraele na Západním břehu

Osm zemí včetně Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů ostře odsoudilo nová pozemková opatření, která schválila izraelská vláda a která mají upevnit izraelskou kontrolu nad okupovaným Západním břehem Jordánu. S odvoláním na společné prohlášení, které v úterý zveřejnilo turecké ministerstvo zahraničí, o tom informovala agentura Reuters.
před 43 mminutami

Začalo druhé kolo rozhovorů USA a Íránu o jaderném programu

V Ženevě začalo druhé kolo nepřímých rozhovorů USA a Íránu o jaderném programu Teheránu, píší tiskové agentury s odvoláním na íránská státní média. Během noci z pondělí na úterý americký prezident Donald Trump prohlásil, že se rozhovorů nepřímo zúčastní, a varoval Írán před následky, pokud nebude ochotný přistoupit na dohodu.
03:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zaútočilo na Ukrajinu stovkami dronů a desítkami raket

Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 396 drony a 29 střelami různého typu, protivzdušná obrana zneškodnila 367 bezpilotních letounů a 25 raket, uvedlo ukrajinské letectvo. Nálet cílil podle Kyjeva na energetiku, mrtvé či zraněné hlásí Sumská a Oděská oblast. Ukrajinské drony zasáhly podle ruských úřadů mimo jiné rafinerii v Krasnodarském kraji. V Ženevě by mělo začít další kolo americko-rusko-ukrajinských jednání.
před 1 hhodinou

Zůstat, či odejít? Strasti vysídlených sester z Donbasu popsali Reportéři ČT

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.
před 2 hhodinami

V Ženevě budou USA, Ukrajina a Rusko jednat o možném klidu zbraní

Americká, ukrajinská i ruská delegace míří do Ženevy. Cílem jednání je dlouho vyhlížený klid zbraní. Řeč má být i o návrhu USA na zřízení nárazníkového území na Donbasu. Rusko chce také probrat územní otázky, s útoky proti Ukrajincům ale nepřestává ani krátce před ženevskou schůzkou. A podle ukrajinských tajných služeb chystá další údery na energetiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že takové útoky dohodu ztěžují. K tématu se také vyjádřil ředitel Pražského centra pro výzkum míru Michal Smetana. „Rusko aktuálně necítí žádný velký tlak, aby bylo nuceno přistoupit na diplomatické kompromisy k ukončení rusko-ukrajinské války. Nadále tak trvá na svých maximalistických požadavcích,“ míní Smetana. Rozhovor moderovala Hana Scharffová.
před 2 hhodinami

FBI odmítla spolupracovat s Minnesotou v případu zastřelení Prettiho

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nebude sdílet informace a důkazy s vyšetřovateli státu Minnesota v případu zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho federálními imigračními agenty v Minneapolisu. FBI minulý týden oznámila minnesotskému úřadu kriminálního vyšetřování (BCA), že s ním na vyšetřování nebude spolupracovat. BCA to uvedl ve svém pondělním prohlášení.
před 2 hhodinami

Rozpoznávací nástroje dokáží odhalit deepfake videa. Většinou jsou ale placené

Umělou inteligenci využívají i „ochránci internetu“. Ty nejlepší rozpoznávací nástroje totiž dokáží ve většině případů odhalit i videa vytvořená nebo upravená pomocí AI, která už lidi přelstí. S nárůstem podvodů a deepfake videí jsou tyto technologie stále důležitější. Většina takových nástrojů je ale placená a ty ve verzích zdarma obvykle tak dobře nefungují. Podobné nástroje proto zatím mají jen ti největší hráči v oblasti kyberbezpečnosti. Podle odborníků ale jejich počet poroste. Důležitý stále zůstává i kontext. I tady nicméně dokáží nástroje pomoci. Třeba rozpoznat, kdo na videu mluví, nebo analyzovat informace ve videu a s pomocí AI je pak srovnat s realitou.
před 4 hhodinami

ICE nelegálně uvěznil skoro čtyři a půl tisíce lidí, rozhodly soudy

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.
před 5 hhodinami
Načítání...