Tel Aviv - Izraelská vláda čelí skandálu. Snaží se totiž zbavit až sedmdesáti tisíc afrických uprchlíků, kteří se dostali na území státu v minulých letech. Většina z nich se usadila na jihu Tel Avivu, kde vznikla malá africká čtvrť. Kabinet si s nimi neví rady. Proto je chce přesunout do spřátelené Ugandy.
Za posledních šest let vstoupilo do Izraele ilegálně na 70 tisíc afrických uprchlíků. V ulici židovské metropole je hebrejština cizí jazyk. Etiopské nápisy tu střídají arabské. A život probíhá na chodníku.
Mezi davy uprchlíků, kteří tu každý den hledají obživu, se potuluje i šestadvacetiletý David Demos, který nedokázal dál snášet nekonečná léta na vojně v africké Eritreji. „To není vojna, to je otroctví. Vojáci jsou osobními otroky svých velitelů,“ konstatoval uprchlík. O Izraeli se dozvěděl náhodou.
Zkazkám o pohodlném životě a dobré práci uvěřil rovněž Mutasim Alí. Také on utekl - před etnickými čistkami v súdánském Dárfúru. Pěšky se vydal přes Súdán a Egypt. I jeho připravili beduínští převaděči o úspory. Na konci cesty ale ani jednoho z nich země zaslíbená nečekala. „Hned, jak jsem přešel izraelskou hranici, jsem skončil na čtyři a půl měsíce ve vězení. Bylo to velké zklamání,“ podotkl Alí.
Mohutná vlna afrických uprchlíků židovský stát zaskočila. „Každý den tu nadávají, znásilňují, zabíjejí se,“ prohlásil jeden z obyvatel jižního Tel Avivu. Prudký nárůst kriminality a sociálního napětí donutily Izrael hledat krajní řešení. Přes 200 kilometrů dlouhá bezpečnostní bariéra za 170 milionů dolarů hermeticky uzavřela pouštní hranici s Egyptem.
Zbavit se ohromné africké diaspory má umožnit původně utajená smlouva, podle které Afričani postupně odjedou do spřátelené Ugandy. „Odhaduji, že každý rok odjede dva až tři tisíce ilegálních přistěhovalců. Dostaneme se na mnohem vyšší čísla, až ten proces dokončíme,“ uvedl izraelský ministr vnitra Gideon Saar.
