Izrael a Palestinci se dál ostřelují, OSN vyzvala k zastavení bojů

Jeruzalém - K okamžitému zastavení bojů mezi Izraelem a palestinskými radikály vyzvala Rada bezpečnosti OSN. Konflikt si za dnešní den vyžádal desítky obětí. Izrael již pět dnů ostřeluje Pásmo Gazy, odkud hnutí Hamas odpaluje rakety na izraelské území. Exploze otřásly i Jeruzalémem. Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že chce o ukončení bojů v Gaze jednat v neděli se svými kolegy z USA, Německa a Francie.

Rada bezpečnosti OSN chce, aby znesvářené strany přistoupily na příměří z listopadu 2012, které uklidnilo tehdejší napětí mezi Izraelem a Hamasem. Patnáctičlenný vrcholný orgán OSN rovněž vyjádřil obavy o bezpečnost civilistů v Izraeli i Pásmu Gazy a vyzval k dodržování mezinárodních humanitárních závazků včetně ochrany civilistů.

Rakety zasáhly centrum pro handicapované

Podle oficiálních zdrojů z Pásma Gazy dnešní nálety cílily hlavně na mešity a obydlí představitelů hnutí Hamas, a to na celém území Pásma Gazy. Izraelská armáda uvedla, že její letecké údery zasáhly 1 100 cílů, především zničily velící střediska Hamasu, systémy k odpalování raket a sklady zbraní. Na seznamu mrtvých a zraněných se však čím dál častěji objevují děti. Palestinci od dnešní půlnoci vypálili na Izrael dalších nejméně šest raket.

Izraelské letectvo také udeřilo na město Džabalíja na severu Pásma Gazy a Dajr Ballá na jihu. V Džabalíji byli zabiti čtyři lidé a v Dajr Ballá dva. Sedmnáctiletý mladík pak zemřel při náletu ve městě Gaza. Další dva zabití Palestinci byli hlášeni například z města Bajt Lahíja na severu Pásma Gazy a tři západně od města Gaza. Podle mluvčího místních záchranářů nálet v Bajt Lahíji zasáhl charitativní organizaci pro handicapované. Izrael zároveň obviňuje Hamas, že ukrývá zbraně do mešit, škol a obytných domů a ohrožuje tak civilisty.

2 minuty
Při úderech izraelského letectva zemřeli další lidé
Zdroj: ČT24

Přituhuje i na přechodu Kalandia, který dělí okupovanou zónu západního břehu Jordánu a Jeruzalém. Na házení zápalných lahví a odpalování rachejtlí ze strany více než stovky Palestinců odpověděli izraelští policisté omračujícími granáty a vodními děly.

„Velmi znepokojivá situace“

Britský ministr zahraničí William Hague označil situaci za „velmi znepokojivou“. Krizi dnes telefonicky konzultoval s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a svým izraelským protějškem Avigdorem Liebermanem. Dále oznámil, že chce o ukončení bojů jednat v neděli s kolegy z USA, Německa a Francie. Londýn přitom dosud vyjadřoval bezpodmínečnou podporu Izraeli. Premiér David Cameron po prvních úderech Izraele odsoudil „šokující“ útoky Hamasu proti izraelským civilistům a zdůraznil právo Izraele na sebeobranu.

Nedělní schůzka se uskuteční na okraj rozhovorů o kontroverzním íránském jaderném programu. O izraelské krizi jednali i francouzský prezident François Hollande a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.

Izrael se rovněž připravuje na možnou pozemní ofenzivu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již v pátek uvedl, že jeho země nepodlehne mezinárodnímu tlaku na zastavení vojenské ofenzivy v pásmu Gazy. K příměří ho přitom vyzvaly Spojené státy anebo země visegrádské čtyřky, včetně České republiky.

Otřesený Jeruzalém

Izraelská armáda uvedla, že od úterý bylo z Pásma Gazy odpáleno kolem 700 střel, přičemž 140 z nich zachytil protiraketový obranný systém Iron Dome. Ani ostatní rakety nikoho nezabily, ale zranily desítku lidí. Hamas je odhodlaný dále ostřelovat izraelské území a v minulých dnech varoval zahraniční letecké společnosti, že pálí rakety také na mezinárodní letiště u Tel-Avivu. Dnes večer otřásly dvě exploze i Jeruzalémem. Portál The Jerusalem Post uvedl, že poplach se týkal ještě Hebronu a dalších míst v centru země.

Večer izraelská armáda ohlásila, že se chystá v nadcházejících 24 hodinách soustředit útoky na severní Gazu, proto by ji měli „pro svou vlastní bezpečnost“ opustit tamní obyvatelé. Právě z té oblasti radikálové ostřelují Tel Aviv.

Izraelské vzdušné útoky pokračují pátým dnem a už prý zabily 127 Palestinců a zranily jich přes 900. Podle palestinských zdrojů je mezi oběťmi nejméně 81 civilistů, včetně 25 dětí, uvedla agentura Reuters. Ani další výhledy příliš optimistické nejsou, Izraelci totiž mobilizují svoje vojáky u hranic s Gazou. I přes výzvy ostatních států hrozí, že počet obětí poroste.

Na počátku současné izraelsko-palestinské krize stál únos a vražda tří izraelských studentů. Následoval únos a upálení šestnáctiletého Palestince. Podle izraelské policie vraždili v prvním případě příslušníci radikálního hnutí Hamas, v druhém případě židovští extremisté, jejichž motivem byla pravděpodobně pomsta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na síti X. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
před 9 mminutami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 32 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 33 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 35 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 2 hhodinami

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 3 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 3 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 3 hhodinami
Načítání...