Izrael a Palestinci po třech letech zasedli k jednacímu stolu

Washington - Zástupci Izraele a Palestinců obnovili poprvé po třech letech přímá jednání. Vyjednávači obou stran se ve Washingtonu v přítomnosti amerického ministra zahraničí Johna Kerryho sešli k přípravným rozhovorům, které mají vést k devítiměsíčním jednáním o mírové dohodě. Rozhovory budou pokračovat za dva týdny v Izraeli, nebo na západním břehu Jordánu; obsah bude důvěrný a informovat o nich bude mít právo jenom Kerry. Ten dnes uvedl, že Izrael připravuje v nejbližších dnech kroky, které ulehčí život Palestinců na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.

Kerry přivítal izraelskou ministryni spravedlnosti Cipi Livniovou a palestinského mírového vyjednávače Saíba Irikáta v ceremoniální místnosti ministerstva zahraničí na večeři, která s ohledem na muslimský postní měsíc ramadán začala po západu slunce. Kerry označil tuto chvíli za „velmi výjimečnou“ a dodal, že „nemá toho moc, co by řekl“.

Kerry před obnovením jednání uvedl, že se objevila nová cesta k „rozumnému kompromisu“. Ministr v pondělí jmenoval svým zvláštním zmocněncem pro izraelsko-palestinská jednání bývalého velvyslance USA v Izraeli Martina Indyka, pro něj že je „věc míru“, jak řekl Kerry, životním posláním. „Doufám, že teď existuje trochu porozumění, že dosáhnutí shody a ukončení tohoto konfliktu je v zájmu obou stran,“ uvedla Livniová.

Izraelská delegace na jednáních ve Washingtonu
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/AP

„Jde o začátek přímých jednání ve výhledu nejméně devíti měsíců,“ řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová. Dodala ale, že to není „závazný konečný termín“. Izraelsko-palestinské kontakty se podařilo oživit právě díky Kerryho aktivitě. Obě strany jsou připraveny jednat o zásadních tématech, která byla předmětem i minulých jednání.

Cipi Livniová:

„Kerry je důkazem toho, že někoho, kdo opravdu věří, nelze zastavit. Dějiny netvoří cynici, ale realisté, kteří nemají strach. Buďme jimi. Izrael si nemůže dovolit být naivní. (…) Máme novou příležitost a nemůžeme ji promarnit.“

Za Izrael vyjednává Livniová a Jicchak Molcho, za Palestince hlavní vyjednávač Irikát a Muhammad Štají. Livniová řekla, že do Spojených států odjíždí s „obezřetností, ale také s nadějí“. Palestinská politička Hanan Ašrávíová upozornila, že podmínky pro rozhovory jsou nyní ještě těžší než pro ty minulé, které byly přerušeny před několika lety. Jednak kvůli rozštěpenosti palestinského vedení a také prý kvůli radikálnějším postojům současné izraelské vlády.

Radikálním postojem se těsně před jednáním předvedl hlavně šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Ten v pondělí večer v Káhiře předestřel svou vizi budoucího palestinského státu, v němž nebude místa „pro jediného Izraelce“. „V konečné podobě nevidíme možnost přítomnosti jediného Izraelce - civilisty nebo vojáka - na naší půdě,“ řekl Abbás. Jeho silné výroky podkopávají snažení ministra Kerryho, který doufal, že podmínky pro jednání uchovají obě strany v tajnosti.

Palestinci chtějí svůj stát na územích, která Izrael obsadil za války v roce 1967 - na západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Gaze však vládne militantní hnutí Hamas, zatímco západnímu břehu strana Fatah a palestinská samospráva, která jediná vede mírová jednání. Hamas se od nich distancuje, protože Izrael neuznává a chce jej vymazat z mapy. Izrael po roce 1967 spojil východní Jeruzalém se západní částí a považuje nyní město za nedělitelné. Izrael chce kvůli možnosti obrany země udržet svou vojenskou přítomnost na západním břehu Jordánu a na hranicích s Jordánskem. V otázce hranic bude zřejmě trvat na udržení nejbližších a největších židovských osad na západním břehu a na zachování celistvosti Jeruzaléma.

Kerry dnes po druhém dni jednání řekl, že obsah rozhovorů nebude veřejný a že po dohodě s aktéry bude moci o případném pokroku informovat jedině on sám. Příští kolo se má konat někdy v příštích čtrnácti dnech buď v Izraeli, nebo na západním břehu Jordánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Klienti finančních institucí v Irsku získávají právo hovořit s člověkem místo chatbota

V Irsku v pátek začlenili do národního práva nová pravidla, která spotřebitelům zaručují možnost hovořit při nákupu finančních produktů či služeb on-line nebo po telefonu s člověkem namísto chatbota využívajícího umělou inteligenci.
před 45 mminutami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 1 hhodinou

Při ruském útoku v noci na čtvrtek se v kyjevském metru ukrylo rekordních 52 tisíc lidí

V noci na čtvrtek 2. července se během rozsáhlého ruského útoku na Kyjev ukrylo v metru 52 500 lidí, mezi nimi téměř 4500 dětí. Kyjevský dopravní podnik uvedl, že šlo o nejvyšší počet lidí, kteří se během nočního leteckého poplachu v posledních letech ukryli ve stanicích podzemní dráhy.
před 1 hhodinou

Albánská policie použila k rozehnání demonstrantů slzný plyn a vodní děla

V Tiraně se již více než měsíc konají každodenní protesty kvůli údajné korupci spojené s různými rozvojovými projekty podél pobřeží a v blízkosti chráněných oblastí. Vlna protestů nejprve cílila proti plánované výstavbě luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Jde o plán Jareda Kushnera, zetě prezidenta USA Donalda Trumpa. Následně se protesty rozšířily i na další projekty plánované podél pobřeží. Vláda korupci popírá. Ve čtvrtek se protestující sešli před budovou parlamentu a po přicházejících zákonodárcích házeli vejce a mouku. Někteří se obrátili i proti zasahujícím policistům, kteří nakonec použili k rozehnání demonstrantů vodní děla a slzný plyn. Osmnáct protestujících bylo zatčeno.
před 1 hhodinou

Interpol pátrá po Ukrajince podezřelé z bombového útoku v Monaku

Mezinárodní policejní organizace Interpol pátrá po devětatřicetileté Ukrajince Anastasiji Berezovské. Oznámila to na svém webu. Žena je podezřelá z bombového útoku, který v pondělí v Monaku zranil ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a další dva lidi. Vyšetřovatelé podle médií nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost. Berezovská žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde byla dle Reuters po útoku spatřena. Tamní policie provedla prohlídku domu a potvrdila, že je žena stále na útěku.
12:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie, Belgie a Nizozemsko hlásí kvůli červnové vlně veder tisíce mrtvých

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 2 hhodinami

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly v pátek místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě drží lidé smutek za oběti čtvrtečního ruského útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Další lidé se dosud pohřešují.
07:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled