Izrael a Palestinci po třech letech zasedli k jednacímu stolu

Washington - Zástupci Izraele a Palestinců obnovili poprvé po třech letech přímá jednání. Vyjednávači obou stran se ve Washingtonu v přítomnosti amerického ministra zahraničí Johna Kerryho sešli k přípravným rozhovorům, které mají vést k devítiměsíčním jednáním o mírové dohodě. Rozhovory budou pokračovat za dva týdny v Izraeli, nebo na západním břehu Jordánu; obsah bude důvěrný a informovat o nich bude mít právo jenom Kerry. Ten dnes uvedl, že Izrael připravuje v nejbližších dnech kroky, které ulehčí život Palestinců na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.

Kerry přivítal izraelskou ministryni spravedlnosti Cipi Livniovou a palestinského mírového vyjednávače Saíba Irikáta v ceremoniální místnosti ministerstva zahraničí na večeři, která s ohledem na muslimský postní měsíc ramadán začala po západu slunce. Kerry označil tuto chvíli za „velmi výjimečnou“ a dodal, že „nemá toho moc, co by řekl“.

Kerry před obnovením jednání uvedl, že se objevila nová cesta k „rozumnému kompromisu“. Ministr v pondělí jmenoval svým zvláštním zmocněncem pro izraelsko-palestinská jednání bývalého velvyslance USA v Izraeli Martina Indyka, pro něj že je „věc míru“, jak řekl Kerry, životním posláním. „Doufám, že teď existuje trochu porozumění, že dosáhnutí shody a ukončení tohoto konfliktu je v zájmu obou stran,“ uvedla Livniová.

Izraelská delegace na jednáních ve Washingtonu
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/AP

„Jde o začátek přímých jednání ve výhledu nejméně devíti měsíců,“ řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová. Dodala ale, že to není „závazný konečný termín“. Izraelsko-palestinské kontakty se podařilo oživit právě díky Kerryho aktivitě. Obě strany jsou připraveny jednat o zásadních tématech, která byla předmětem i minulých jednání.

Cipi Livniová:

„Kerry je důkazem toho, že někoho, kdo opravdu věří, nelze zastavit. Dějiny netvoří cynici, ale realisté, kteří nemají strach. Buďme jimi. Izrael si nemůže dovolit být naivní. (…) Máme novou příležitost a nemůžeme ji promarnit.“

Za Izrael vyjednává Livniová a Jicchak Molcho, za Palestince hlavní vyjednávač Irikát a Muhammad Štají. Livniová řekla, že do Spojených států odjíždí s „obezřetností, ale také s nadějí“. Palestinská politička Hanan Ašrávíová upozornila, že podmínky pro rozhovory jsou nyní ještě těžší než pro ty minulé, které byly přerušeny před několika lety. Jednak kvůli rozštěpenosti palestinského vedení a také prý kvůli radikálnějším postojům současné izraelské vlády.

Radikálním postojem se těsně před jednáním předvedl hlavně šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Ten v pondělí večer v Káhiře předestřel svou vizi budoucího palestinského státu, v němž nebude místa „pro jediného Izraelce“. „V konečné podobě nevidíme možnost přítomnosti jediného Izraelce - civilisty nebo vojáka - na naší půdě,“ řekl Abbás. Jeho silné výroky podkopávají snažení ministra Kerryho, který doufal, že podmínky pro jednání uchovají obě strany v tajnosti.

Palestinci chtějí svůj stát na územích, která Izrael obsadil za války v roce 1967 - na západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Gaze však vládne militantní hnutí Hamas, zatímco západnímu břehu strana Fatah a palestinská samospráva, která jediná vede mírová jednání. Hamas se od nich distancuje, protože Izrael neuznává a chce jej vymazat z mapy. Izrael po roce 1967 spojil východní Jeruzalém se západní částí a považuje nyní město za nedělitelné. Izrael chce kvůli možnosti obrany země udržet svou vojenskou přítomnost na západním břehu Jordánu a na hranicích s Jordánskem. V otázce hranic bude zřejmě trvat na udržení nejbližších a největších židovských osad na západním břehu a na zachování celistvosti Jeruzaléma.

Kerry dnes po druhém dni jednání řekl, že obsah rozhovorů nebude veřejný a že po dohodě s aktéry bude moci o případném pokroku informovat jedině on sám. Příští kolo se má konat někdy v příštích čtrnácti dnech buď v Izraeli, nebo na západním břehu Jordánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 1 hhodinou

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 1 hhodinou

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...