Izrael a Palestinci po třech letech zasedli k jednacímu stolu

Washington - Zástupci Izraele a Palestinců obnovili poprvé po třech letech přímá jednání. Vyjednávači obou stran se ve Washingtonu v přítomnosti amerického ministra zahraničí Johna Kerryho sešli k přípravným rozhovorům, které mají vést k devítiměsíčním jednáním o mírové dohodě. Rozhovory budou pokračovat za dva týdny v Izraeli, nebo na západním břehu Jordánu; obsah bude důvěrný a informovat o nich bude mít právo jenom Kerry. Ten dnes uvedl, že Izrael připravuje v nejbližších dnech kroky, které ulehčí život Palestinců na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.

Kerry přivítal izraelskou ministryni spravedlnosti Cipi Livniovou a palestinského mírového vyjednávače Saíba Irikáta v ceremoniální místnosti ministerstva zahraničí na večeři, která s ohledem na muslimský postní měsíc ramadán začala po západu slunce. Kerry označil tuto chvíli za „velmi výjimečnou“ a dodal, že „nemá toho moc, co by řekl“.

Kerry před obnovením jednání uvedl, že se objevila nová cesta k „rozumnému kompromisu“. Ministr v pondělí jmenoval svým zvláštním zmocněncem pro izraelsko-palestinská jednání bývalého velvyslance USA v Izraeli Martina Indyka, pro něj že je „věc míru“, jak řekl Kerry, životním posláním. „Doufám, že teď existuje trochu porozumění, že dosáhnutí shody a ukončení tohoto konfliktu je v zájmu obou stran,“ uvedla Livniová.

Izraelská delegace na jednáních ve Washingtonu
Zdroj: Pablo Martinez Monsivais/AP

„Jde o začátek přímých jednání ve výhledu nejméně devíti měsíců,“ řekla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová. Dodala ale, že to není „závazný konečný termín“. Izraelsko-palestinské kontakty se podařilo oživit právě díky Kerryho aktivitě. Obě strany jsou připraveny jednat o zásadních tématech, která byla předmětem i minulých jednání.

Cipi Livniová:

„Kerry je důkazem toho, že někoho, kdo opravdu věří, nelze zastavit. Dějiny netvoří cynici, ale realisté, kteří nemají strach. Buďme jimi. Izrael si nemůže dovolit být naivní. (…) Máme novou příležitost a nemůžeme ji promarnit.“

Za Izrael vyjednává Livniová a Jicchak Molcho, za Palestince hlavní vyjednávač Irikát a Muhammad Štají. Livniová řekla, že do Spojených států odjíždí s „obezřetností, ale také s nadějí“. Palestinská politička Hanan Ašrávíová upozornila, že podmínky pro rozhovory jsou nyní ještě těžší než pro ty minulé, které byly přerušeny před několika lety. Jednak kvůli rozštěpenosti palestinského vedení a také prý kvůli radikálnějším postojům současné izraelské vlády.

Radikálním postojem se těsně před jednáním předvedl hlavně šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Ten v pondělí večer v Káhiře předestřel svou vizi budoucího palestinského státu, v němž nebude místa „pro jediného Izraelce“. „V konečné podobě nevidíme možnost přítomnosti jediného Izraelce - civilisty nebo vojáka - na naší půdě,“ řekl Abbás. Jeho silné výroky podkopávají snažení ministra Kerryho, který doufal, že podmínky pro jednání uchovají obě strany v tajnosti.

Palestinci chtějí svůj stát na územích, která Izrael obsadil za války v roce 1967 - na západním břehu Jordánu, v pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Gaze však vládne militantní hnutí Hamas, zatímco západnímu břehu strana Fatah a palestinská samospráva, která jediná vede mírová jednání. Hamas se od nich distancuje, protože Izrael neuznává a chce jej vymazat z mapy. Izrael po roce 1967 spojil východní Jeruzalém se západní částí a považuje nyní město za nedělitelné. Izrael chce kvůli možnosti obrany země udržet svou vojenskou přítomnost na západním břehu Jordánu a na hranicích s Jordánskem. V otázce hranic bude zřejmě trvat na udržení nejbližších a největších židovských osad na západním břehu a na zachování celistvosti Jeruzaléma.

Kerry dnes po druhém dni jednání řekl, že obsah rozhovorů nebude veřejný a že po dohodě s aktéry bude moci o případném pokroku informovat jedině on sám. Příští kolo se má konat někdy v příštích čtrnácti dnech buď v Izraeli, nebo na západním břehu Jordánu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno i v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránský prezident a další dva lidé dočasně převzali povinnosti po zabitém vůdci

Tři lidé – íránský prezident Masúd Pezeškján, předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí a jeden z právníků Rady strážců – dočasně převzali vedení státu po zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském útoku. Informoval o tom zpravodajský server britské BBC.
před 1 hhodinou

Afghánistán střílí na pákistánské stíhačky, zatímco konflikt se stupňuje

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Tálibánem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.
před 1 hhodinou

Izrael zahájil novou vlnu útoků na Írán, v Teheránu hlásí exploze

Izraelská armáda oznámila zahájení další vlny útoku na Írán. V Teheránu se ozývají exploze, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump a íránská státní média

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Smrt nejvyššího vůdce Íránu v neděli potvrdila také íránská státní média.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...