Kauza Panama Papers sice rozvířila vody světového obchodu a především politiky, je to ale jenom malý výsek offshorového spektra. Je o tom přesvědčen bývalý ministr financí a viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip. V Interview ČT24 však také upozornil, že založení offshorové firmy není samo o sobě nekalé a už vůbec ne nezákonné. Kromě Panama Papers hovořil Ivan Pilip v Interview ČT24 také o čínských investicích v Česku.
Na seznamu, který unikl od panamské společnosti Mossack Fonseca, jsou tisíce známých jmen – podnikatelů, kulturních hvězd, sportovců, ale i politiků. Zatímco s offshorovými firmami vrcholných politiků jako ukrajinský prezident nebo (bývalý) islandský premiér jde ruku v ruce mnoho podezření, v byznysu není podle Ivana Pilipa samo zakládání firem v daňových rájích nijak nekalé.
Offshore jako řádná firma
Offshorové firmy totiž zdaleka neslouží jenom k daňovým únikům. „Může to být snaha o větší míru soukromí, tím se nemyslí utajení před daňovým úřadem, prostě soukromí. Další věc je, že může být destinace používána pro obchod v nějakém regionu. Panama – byť se teď proslavila jinak – se velmi často používá pro obchody v Latinské Americe,“ poukázal Ivan Pilip. Podotkl, že v době, kdy podnikal, sám také takovou firmu měl: „Používal jsem ji v rámci aktivity, která byla v zemi, která je označována za daňový ráj.“
V případě českých podnikatelů Daniela Křetínského a Petra Kellnera věří bývalý ministr prohlášením, které vydaly jejich společnosti, podle nichž souvisejí offshory výhradně s činností přímo v daňových rájích.
„Pokud jde o Petra Kellnera, pak myslím, že vlastní podstatnou část jednoho z karibských ostrovů. Že tam má firmy, je něco, co k tomu patří. Nevím, jestli potom může docházet k reálnému daňovému úniku,“ uvedl.
Po daňových únicích státy pátrají, vše ale neodhalí
Navíc za určitých okolností lze prostředníctvím offshorových firem snížit daně i legálně. Podle Ivana Pilipa to ale není snadné. „Pokud hlavní část aktivity probíhá v té zemi (kde mateřská společnost sídlí), pak není využití offshorové struktury jednoduché. Musí se použít kroky, které hraničí s kategorií tax evasion, čili úniku,“ poukázal. Současně připomněl, že státy mají úřady, které se na úniky specializují a po únicích pátrají.
Přesto ale nejsou daňové úniky prostřednictvím offshorů nijak nevídané. „Typický příklad úniku je, že si někdo založí offshorovou společnost a ta bude firmě, která dělá reálný byznys v ČR a má zisk, posílat falešné faktury, smluvní pokuty, vysoké úroky za půjčky, a tím bude odsávat zisk do země, kde je daň třeba jen jedno procento,“ popsal bývalý politik a pozdější podnikatel s realitami.
Offshore a politika dohromady nejdou
Jestliže ale je u podnikatelů přinejmenším možné, že jejich offshory nesloužily k žádným machinacím, u politiků je situace opačná. Problematické je již to, že existence jejich offshorových firem vyšla najevo až nyní. „Je velmi zvláštní, že by někdo, kdo vstupuje do aktivní politiky, neohlásil, že vlastní takovou strukturu,“ upozornil Ivan Pilip.
Za speciální případ považuje saúdského krále, který v Panama Papers rovněž figuruje, a další představitele arabských zemí. „Myslel jsem si, že platí daně sami sobě, takže nevím, proč by se jim měli vyhýbat,“ podotkl.
Mezi jmény z Panama Papers je například ukrajinský prezident Petro Porošenko, argentinský prezident Mauricio Macri nebo lidé blízcí čínskému prezidentovi, ruskému prezidentovi, britskému premiérovi či španělskému králi.
Islandský premiér Gunnlaungsson podle uniklých dokumentů také vlastnil offshorovou firmu a v souvislosti s kauzou pozastavil výkon své funkce. „Bylo obzvláště pikantní, že ta firma byl fond, který vyjednával o kompenzaci po krachu bank na Islandu,“ poznamenal host Interview ČT24.
Kauza Panama Papers ovšem nezasáhla českou politiku. Ivan Pilip podotkl, že sice nepovažuje českou politiku za mimořádně zkorumpovanou, ale současně v ní „je procento korupce podobné, jako v celé společnosti“.
Že by žádný politik nevlastnil nepřiznanou firmu v daňovém ráji, totiž nynější kauza nedokazuje. „Jediný závěr, který lze udělat, je, že pokud některý český politik založil offshore, tak k tomu nepoužil tuto společnost,“ shrnul exministr financí.
Čínské investice podle Pilipa: Naděje, ale nic hmatatelného
Kauza Panama Papers českou politiku prozatím minula, jedním z hlavních témat tak zůstávají vztahy s Čínou. Zatímco prezidentův mluvčí hovořil o významu návštěvy prezidenta Si v Česku, které se podle něj zařadilo po bok Spojených států či Velké Británie, a premiér Bohuslav Sobotka se zmiňoval o Česku jako bráně Číny do EU, Ivan Pilip hovořil v Interview ČT24 méně nadšeně. Žádné zásadní čínské investice totiž zatím nevidí.
„Konkrétní investice zatím mají velmi malý dopad na českou ekonomiku. Zatím došlo spíše k akvizicím aktiv, které se nebudou nijak rozvíjet. Možná Slavie na tom bude lépe v tabulce, ale nejsou to aktivity, které by měly mít dopad na HDP. Ale pokud to přinese další investice, jaké tady mají jiné země z Asie – Japonsko, Taiwan, Jižní Korea – tak to bude dobře,“ upozornil někdejší viceprezident EIB.
Ve způsobu, kterým Číňané v Česku dosud investovali, přitom Ivan Pilip vidí svéráz čínského přístupu k tržní ekonomice: „Je velice zvláštní, že nastoupí jedna firma a kupuje pivovary, fotbalový klub, leteckou společnost. Je vidět, že důvod není jenom ekonomický. Mohou následovat ekonomicky pozitivní kroky, ale je tam i politický zájem ze strany Číny.“
Ačkoli se mu však nelíbí obří role společnosti CEFC a vymezil se proti formálnímu průběhu návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, celkově exministr navazování obchodních vztahů mezi Čínou a Českem chválí.
„Není nic špatného na byznysu s Čínou a nekritizuji, že dochází k posilování obchodních vztahů a budu rád, pokud to bude pokračovat. Jiná věc je, jestli se ČR má dostat do pozice země, která prokazuje vůči tomu režimu velkou servilitu. Myslím, že to pro byznys ani není nutné,“ uzavřel.
