Řím - Dosavadní italský prezident Giorgio Napolitano (87) byl jako první hlava státu v historii země zvolen do prezidentského úřadu na další sedmileté období. Ke kandidatuře jej přiměli politici po pěti neúspěšných pokusech zvolit jeho nástupce. Následníka Napolitana se snažili politici najít již od 18. dubna. Už před pátou neúspěšnou volbou se ozývaly hlasy, zda by nebylo dobré Napolitana přesvědčit, aby ve funkci zůstal. Napolitano je sice v Itálii respektovanou osobností, ale v minulosti několikrát řekl, že vzhledem k věku už chce z politiky odejít. A nakonec své rozhodnutí změnil.
Prezidenta v Itálii volí 1 007 poslanců, senátorů a také zástupců regionů. V prvních třech kolech bylo ke zvolení zapotřebí dvou třetin hlasů, od čtvrtého kola pouze absolutní většina, tedy alespoň 504 hlasů.
Pátou, neúspěšnou, volbu bojkotovalo 462 volitelů, kteří odevzdali nevyplněné lístky. Nejvíce hlasů získal odborník na ústavní právo Stefano Rodota, avšak 210 lístků odevzdaných pro něj na zvolení zdaleka nestačilo. Vzhledem k patové situaci začaly obě hlavní italské strany, Demokratická strana Piera Luigiho Bersaniho a pravicová strana Lid svobody Silvia Berlusconiho, tlačit Napolitana k tomu, aby zůstal ve funkci i pro další sedmiletý mandát. A nakonec jej přesvědčili a Napolitano zůstane jako první hlava Itálie ve funkci ještě další volební období.
Dosavadní prezident, 87letý Giorgio Napolitano, skončí ve funkci 15. května. Hlavním úkolem jeho nástupce bude vyřešit zablokovanou politickou situaci. Po patových únorových volbách Itálie stále nemá vládu a nová hlava státu bude rozhodovat o tom, zda se pokusí rozhádané lídry přivést k jednacímu stolu nebo otevře cestu k dalším předčasným volbám.
Italský prezident nemá velkou politickou moc, ale rozhoduje o rozpuštění parlamentu, o konání voleb a složení vlády. Itálie je od únorových parlamentních voleb v patové situaci, protože se zatím nepodařilo zformovat novou vládu. Vede ji prozatímní kabinet Maria Montiho. Příští prezident by mohl případně vypsat nové předčasné volby.
