Zákazníci v Itálii si od letošního 1. ledna už v obchodech nekoupí vatové tyčinky na čištění uší, které jsou vyrobené z plastu. V platnost totiž vstoupil nový zákon, podle něhož musejí být tyčinky vyrobeny jen z biologicky odbouratelných materiálů. Itálie je tak první zemí v Unii, která v rámci boje s plastovým odpadem toto nařízení zavedla.
Itálie zakázala plastové tyčinky do uší. Jako první země v Unii
Boj s plastovým odpadem se vede i na úrovni celé Evropské unie. V rámci snah o omezení tohoto odpadu se koncem loňského roku dostala do poslední fáze vyjednávání směrnice, která by od roku 2021 zavedla zákaz plastových výrobků na jedno použití, jako jsou především brčka, příbory, talíře či obaly na potraviny, ale i zmiňované tyčinky.
Komise se domnívá, že pro tyto předměty existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení, a proto by do dvou let měly být ve všech státech společenství, tedy i v Česku, takové jednorázové plastové výrobky zakázány.
U dalších výrobků, třeba u boxů na hamburgery či zmrzlinu, kde zatím není alternativa k plastovému obalu, bude muset jejich spotřeba do roku 2025 klesnout o nejméně čtvrtinu.
Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty. Státy by mohly požadavky naplnit vytyčením národních cílů, zpřístupněním šetrnějších alternativ zákazníkům nebo zajištěním toho, že jednorázové plastové výrobky nebudou poskytovány zdarma.
- Spolu s rybářským vybavením tvoří tyto nejvíce znečišťující plastové výrobky 70 % veškerého odpadu zanechaného lidmi v oceánech, mořích, jezerech, řekách a plážích:
- Plastové nádobí na jídlo
- Plastové kelímky
- Vatové tyčinky do uší
- Plastové láhve
- Plastové příbory, talíře a brčka
- Balónky a tyčky od nich
- Vlhčené ubrousky a hygienické vložky
- Igelitové tašky
- Filtry na tabákové výrobky
- Další plastové obaly
- Zdroj: Evropská komise
Itálie vzorem pro ostatní
Itálie v tomto ohledu Unii předběhla a zákaz začala částečně uplatňovat už letos. Tyčinky do uší na italském trhu musí nyní být ze dřeva nebo jiných přírodních materiálů tak, aby byly kompostovatelné. Už od začátku loňského roku smějí být v obchodech používány výhradně recyklovatelné plastové sáčky na ovoce, zeleninu, maso a ryby. Zákaz prodeje plastového nádobí a dalších jednorázových produktů má přijít za rok.
Itálie jako přímořský stát má na rychlejším odstraňování plastových odpadů velký zájem, protože odpady zamořují i místní pobřeží. Sdružení na ochranu životního prostředí Legambiente uvádí, že tyčinky do uší tvoří až devět procent odpadu sesbíraného na plážích.
Ačkoli jednotlivé členské země už v různém rozsahu zavádějí nebo alespoň zvažují podobná opatření, projednávaná směrnice představuje první celounijní snahu bojovat proti plastovému odpadu.
- Newyorské restaurace a obchody nesmí od prvního ledna nabízet jídlo v jednorázových plastových krabičkách, pohárcích, podnosech či miskách. Důvodem je ekonomická neúnosnost jejich recyklace.
- Podniky, kterých se to týká, mají nyní šestiměsíční lhůtu, tedy do 30 června, během které se musí novým požadavkům přizpůsobit, jinak dostanou pokutu. Ta se bude stupňovat podle toho, pokolikáté bude podnik přistižen. Při třetím a vyšším přestupku to bude tisíc dolarů (22 tisíc korun).
- Zařízení mají používat při balení vhodnější obaly, například z hliníku,
pevných plastů, papíru, skla a kompostovatelných materiálů. Výjimkou jsou jen obaly, do nichž bylo jídlo vloženo před prodejem v daném zařízení. - Zdroj: ČTK
„Vzduch, půda a voda jsou dnes zamořeny neviditelnými fragmenty plastů, které jíme, pijeme i dýcháme, s dosud neznámými zdravotními důsledky. Věřím, že jsme dnes zahájili cestu k celkové změně našich neudržitelných společenských návyků,“ uvedl před časem člen výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí Pavel Poc (ČSSD).
„O naše oblíbené výrobky nepřijdeme, jen dáme přednost šetrnějším alternativám. Evropská unie sice není hlavním znečišťovatelem, ale může stát v čele při jeho řešení,“ dodal.
Komise uvádí, že plasty tvoří přes osmdesát procent odpadků na evropských plážích. Co do počtu předmětů pak údajně kolem sedmdesáti procent odpadků na plážích tvoří právě rybářské vybavení a deset typů výrobků vyčleněných v navrhované směrnici.
Podle Komise dává opatření smysl i z ekonomického hlediska. Ekonomiku Unie údajně odpad v mořích a na plážích stojí ročně v přepočtu stovky miliard korun.