Italský premiér Giuseppe Conte zablokoval na summitu Evropské rady v Bruselu schválení už domluvených závěrů k tématům jako je obrana a bezpečnost či digitalizace evropského hospodářství. Učinil tak ve snaze prosadit do závěrů summitu své požadavky týkající se migrační problematiky. O obraně či digitalizaci se šéfové států a vlád bavili už odpoledne a v podvečer, diskuse o migraci je ale teprve čeká u neformální večeře.
Itálie zablokovala na summitu EU už domluvené závěry. Trvá na svých požadavcích k migraci
První den unijního summitu v Bruselu (zdroj: ČT24)
„Protože si jeden členský stát vyhradil svou pozici k celým závěrům, žádné závěry nejsou v této chvíli přijaty,“ uvedl Preben Aamann, mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska, který unijním summitům předsedá. Několik diplomatů ČTK potvrdilo, že onou zemí je právě Itálie.
Conte ostatně už při příchodu oznamoval, že je k podobnému kroku odhodlán, když před novináři žádal, aby EU přešla od slov k činům a Itálii se dostalo v migraci konkrétní pomoci.
Řím žádá, aby se všechny země EU přihlásily ke sdílení odpovědnosti za migranty, kteří jsou zachráněni ve Středozemním moři. Chce například, aby si každá členská země stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih. Český premiér Andrej Babiš už před odletem na summit avizoval, že tento požadavek odmítne.
Bez přijetí tak - přinejmenším prozatím - zůstaly závěry týkající se evropské obrany a bezpečnosti, podpory postupu Evropské komise v gradujícím obchodním sporu s USA, budoucího dlouhodobého rozpočtu EU, či přístupových rozhovorů s Albánií a Makedonií.
Summit řeší i návrh na střediska v severní Africe
Itálie, která nyní – přes celkový pokles migrantů mířících do EU ve srovnání s dobou největší migrační krize – nese hlavní zátěž, začala hlasitě žádat, aby se s tisíci příchozích nemusela vypořádávat sama. Podle stávajících pravidel unijního azylového systému je za migranty zodpovědná první země, kde migranti vkročí na půdu EU.
Conteho požadavek na sdílenou odpovědnost za ty, kdo překročí vnější hranici unie, je v rozporu se stávajícími pravidly EU a pro mnoho zemí nejspíš jen těžko přijatelný.
Summit by měl potvrdit plán připravený diplomaty a lidmi kolem předsedy Tuska, který předpokládá začátek prací na „vyloďovacích platformách“, tedy střediscích nejspíš v severní Africe, kam by byli z moře zachránění migranti převáženi místo toho, aby mířili do italských přístavů.
Před jednáním dávala řada premiérů a prezidentů najevo přesvědčení, že právě takové řešení – předpokládající dohody s africkými státy – by mohlo migrační proud rychle a výrazně omezit. Mnohé africké země se už ale vyslovily odmítavě.
Babiš: Prosadili jsme do závěrů reverse charge
Do zatím neschválených závěrů se dostala i zmínka o možnosti používat k boji proti daňovým únikům na dani z přidané hodnoty (DPH) systém přenesené daňové povinnosti, označovaný jako reverse charge. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO).
Babiš dlouhodobě velmi stojí o to, aby země mohla systém používat obecně. Evropská komise tuto možnost navrhla už koncem roku 2016 poté, co na ni Babiš tlačil ještě jako ministr financí. Od té doby už byl návrh několikrát upravován.
V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun). Tím, že se reverse charge dostala do závěrů summitu, může Česko na červencové schůzce ministrů financí toto téma znovu otevřít, uvedl Babiš.
GALERIE
Summit EU