Islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson uvedl, že kvůli kauze panamských úniků nerezignoval, ale pouze navrhl, že dočasně předá vládní funkci místopředsedovi své Pokrokové strany. Strana přitom předtím oznámila jeho demisi. Situace na Islandu je podle agentury DPA zmatená.
„Premiér nerezignoval a bude dál působit jako předseda Pokrokové strany,“ napsal úřad předsedy vlády. Podle něj premiér pouze navrhl, že předá na blíže neupřesněnou dobu funkci místopředsedovi liberální Pokrokové strany Sigurdurovi Ingimu Jóhannssonovi.
V pondělí opoziční strany oznámily, že budou chtít vyvolat hlasování o nedůvěře v parlamentu. Mohlo by se konat tento týden a mohlo by vést k předčasným volbám. V těch má podle průzkumů největší šanci na vítězství Pirátská strana.
Premiérovo odstoupení žádalo v pondělí v centru Reykjavíku 10 tisíc lidí na jedné z největších politických demonstrací země. Petici za demisi Gunnlaugssona podepsala desetina z 330 tisíc obyvatel ostrova.
Gunnlaugsson se stal terčem kritiky v souvislosti s kauzou takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers), která se týká převodů peněz do daňových rájů. V investicích prý zatajil miliony dolarů.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Podle Panamských dokumentů koupili Gunnlaugsson a jeho manželka Anna Sigurlaug Pálsdóttirová firmu v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, kterou využívali k investicím milionů dolarů. Když se Gunnlaugsson stal v roce 2009 poslancem, svůj 50procentní podíl ve firmě zamlčel. O osm měsíců později jej prodal manželce za jeden dolar.
Společnost měla významný podíl ve třech velkých islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly. Gunnlaugsson je z toho důvodu obviňován ze střetu zájmů. Poté, co se v roce 2013 stal islandským premiérem, vedl jednání o budoucnosti těchto bank s věřiteli.
