Desetitisíce žen na Islandu včetně premiérky Katrín Jakobsdóttirové v úterý odmítly pracovat. Svým protestem chtějí upozornit na rozdíly v platech mužů a žen i na genderově motivované násilí, píše web britské BBC. Dopady stávky pociťují zejména obory, ve kterých jsou ženy silně zastoupeny, tedy zdravotnictví nebo školství.
Islanďanky stávkují za rovné platy, nepracuje ani premiérka
Události: Islanďanky stávkovaly za rovnost platů (zdroj: ČT24)
Některé školky a školy zůstaly zavřené, jiné fungují v omezeném režimu. Protest dopadl také na část muzeí, knihoven a zoologických zahrad. Ženy také nevykonávají domácí práce.
„Já tento den nebudu pracovat a očekávám, že všechny ženy ve vládě udělají totéž,“ řekla premiérka před úterní stávkou. Jakobsdóttirová uvedla, že její vláda se zaměřuje na to, jaké jsou platy v profesích, kde mají převahu ženy, ve srovnání s převážně mužskými obory. „Ještě jsme nedosáhly úplné rovnosti. Ženy vydělávají méně a stále jsou terčem útoků a násilí,“ upozornila premiérka.
BBC připomíná, že Island v posledních letech stojí na prvním místě indexu rovnosti Světového ekonomického fóra (WEF). Naprostá rovnost nepanuje ale ani tam, WEF této zemi udělilo skóre 91,2 procenta. Ženy na Islandu vydělávají v průměru o dvacet procent méně. Česku letos patřila 101. pozice ze 146.
Islanďanky stávkovaly už v roce 1975 a poté – včetně aktuální akce, která je první celodenní – ještě šestkrát. V roce 1975 se protestu zúčastnilo devadesát procent ženské pracovní síly. Ženy chtěly zdůraznit, jakou roli v ekonomice země hrají. V důsledku stávky parlament v následujícím roce přijal zákon o rovnosti platů.
Někdejší islandská prezidentka Vigdís Finnbogadóttirová BBC v roce 2015 řekla, že stávka z roku 1975 byla „prvním krokem v emancipaci islandských žen“, která vedla k tomu, že se v roce 1980 stala první ženou na světě demokraticky zvolenou do čela státu.