Desetitisíce žen na Islandu včetně premiérky Katrín Jakobsdóttirové v úterý odmítly pracovat. Svým protestem chtějí upozornit na rozdíly v platech mužů a žen i na genderově motivované násilí, píše web britské BBC. Dopady stávky pociťují zejména obory, ve kterých jsou ženy silně zastoupeny, tedy zdravotnictví nebo školství.
Některé školky a školy zůstaly zavřené, jiné fungují v omezeném režimu. Protest dopadl také na část muzeí, knihoven a zoologických zahrad. Ženy také nevykonávají domácí práce.
„Já tento den nebudu pracovat a očekávám, že všechny ženy ve vládě udělají totéž,“ řekla premiérka před úterní stávkou. Jakobsdóttirová uvedla, že její vláda se zaměřuje na to, jaké jsou platy v profesích, kde mají převahu ženy, ve srovnání s převážně mužskými obory. „Ještě jsme nedosáhly úplné rovnosti. Ženy vydělávají méně a stále jsou terčem útoků a násilí,“ upozornila premiérka.
BBC připomíná, že Island v posledních letech stojí na prvním místě indexu rovnosti Světového ekonomického fóra (WEF). Naprostá rovnost nepanuje ale ani tam, WEF této zemi udělilo skóre 91,2 procenta. Ženy na Islandu vydělávají v průměru o dvacet procent méně. Česku letos patřila 101. pozice ze 146.
Islanďanky stávkovaly už v roce 1975 a poté – včetně aktuální akce, která je první celodenní – ještě šestkrát. V roce 1975 se protestu zúčastnilo devadesát procent ženské pracovní síly. Ženy chtěly zdůraznit, jakou roli v ekonomice země hrají. V důsledku stávky parlament v následujícím roce přijal zákon o rovnosti platů.
Někdejší islandská prezidentka Vigdís Finnbogadóttirová BBC v roce 2015 řekla, že stávka z roku 1975 byla „prvním krokem v emancipaci islandských žen“, která vedla k tomu, že se v roce 1980 stala první ženou na světě demokraticky zvolenou do čela státu.
