Island, ostrov s drsnou severskou přírodou určenou jen pro opravdové dobrodruhy, se v posledních pěti letech stal novou exotickou destinací. Masový turistický ruch pomalu mění tvář tohoto ostrovního státu. Islandské krajině čím dál víc dominují jeřáby a stavaři.
Horké prameny probublávají na povrch už léta, poslední roky ale ze země stále častěji vyrůstají také hotely. „Tohle je asi první místo, které je opravdu hodně turistické, takže ano, tady je určitě hodně lidí. Ale obvykle se snažím najít místa, kde je méně lidí a jsou tam místní,“ říká francouzská turistka Elizabeth, která je na Islandu poprvé.
Islandská příroda působí na turisty jako magnet. Jejich počty rostou několikátý rok po sobě a místní úřady nečekají, že by se měl trend v dohledné době nějak zásadně změnit. Zájem o Island je v posledních letech enormní. Letos má na ostrov dorazit šestkrát víc turistů, než tam žije obyvatel.
Často se cizinci v touze po co nejlepší fotografii dostávají do nebezpečných situací. Islandské úřady tvrdí, že je to výzva, že by turisté působili na ostrově problémy, ale odmítají. „Budeme muset najít způsob, jak začlenit potřeby turistického ruchu do našeho plánování. A to je víc než jen technická změna, tomu se musíme přizpůsobit,“ potvrzuje ředitelka Islandské turistické asociace Ólöf Ýrr Atladóttir.
Počty návštěvníků Island nijak limitovat nechce. Cestovatele se snaží nalákat do méně známých koutů země, Island propagovat jako celoroční destinaci a turisty vzdělávat. Pomocí online kurzů centrála cestovního ruchu vysvětluje, jak se chovat k přírodě nebo v lázních.
Synonymem pro turistický ruch na Islandu se stala Modrá laguna. I ta se velkému počtu návštěvníků musela přizpůsobit – prodloužila například otevírací dobu, zavedl se rezervační systém po internetu a své kapacity nadále rozšiřuje. Jen letos bude na zážitek ze zdejších horkých pramenů vzpomínat nejméně milion lidí.
