Washington/Bagdád - Islamisté postupující ze severu Iráku po obsazení dvou měst vyzvali své stoupence k tažení na Bagdád. Nyní jsou od něj necelých 100 kilometrů. Vládním silám hodlají v boji proti islamistům pomoci Spojené státy, podoba případné pomoci ale není dořešena. Irák má zájem o bezpilotní letadla, Američané však zvažují jiné druhy pomoci. Irácký parlament měl dnes hlasovat o vyhlášení výjimečného stavu na severu země. Nesešel se ale v dostatečném počtu. Odpoledne se kvůli Iráku sejde Rada bezpečnosti OSN.
Bojovníci ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) napojené na al-Káidu ve středu dobyli Tikrít, středisko provincie Saláhaddín vzdálené asi 150 kilometrů od metropole. Irácká televize dnes oznámila, že armáda dobyla Tikrít zpět. Z dalšího významného města Kirkúku sice uprchly federální vojenské jednotky, avšak město drží kurdské milice pešmergů. Jeden z jejich velitelů řekl, že milicionáři upevnili v Kirkúku své pozice a čekají na další rozkazy. Pešmergové chrání leteckou základnu a další strategické pozice poblíž. „Nepřejeme si, aby zbraně, které tam jsou, padly do rukou povstalců,“ sdělil.
Dnes jsou boje hlášeny i z města Tarmíja, které leží necelých 50 kilometrů severně od Bagdádu. Povstalci tam zabili pět vojáků a devět zranili. Radikálové už ovládli i město Dúluja vzdálené 90 kilometrů od Bagdádu. Jeden z místních obyvatel řekl, že ozbrojenci prošli ulicemi města a nesetkali se s odporem, po vládních silách prý nebylo ani vidu.
Povstalci z ISIL se pokusili ovládnout také nedaleké město Sámarra, kde jim v tom však vojáci zabránili. V Sámaře, která leží asi 120 kilometrů od Bagdádu, je významná šíitská svatyně. Neúspěšný byl i pokus islamistů obsadit největší iráckou rafinerii ve městě Bajdží.
Redaktor Hospodářských novin Adam Černý: „Jsme na pokraji velkého otřesu. Země v okolí, včetně té největší mocnosti Saúdské Arábie, propadly panice. Hlavním viníkem situace je jednoznačně Núrí Malikí. Jednoznačně vsadil na dominanci šíitů. Nesnažil se zapojit sunnity a udržet stát pohromadě. Sice vyhrál nedávné volby a kontroluje klíčové resorty, ale ty ve snaze udržet stát funkční selhávají.“
„Vydejte se na Bagdád!“
Mluvčí ISIL na videozáznamu zveřejněném ve středu vyzval stoupence skupiny, aby se „vydali na Bagdád“, a obvinil šíitského premiéra Núrího Málikího z nekompetentnosti. Premiér, který dlouhodobě čelí kritice ze strany sunnitů, požádal ve středu všechny skupiny obyvatel o podporu vládních jednotek v boji proti islamistům.
Mluvčí ISIL dnes svou výzvu zopakoval a pohrozil, že se skupina zmocní i jihoiráckých měst Karbala a Nadžáf, jejichž svatyně patří k nejposvátnějším místům šíitského islámu.
Radikálové již v úterý dobyli Mosul, správní středisko provincie Ninive. Před ozbrojenci tam uteklo již přes půl milionu lidí.
Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) chce ustavit v severních oblastech Sýrie a Iráku islámský stát a spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní ropné provincie Dajr az-Zaur. Podle analytiků za ISIL bojují bývalí vojáci armády někdejšího prezidenta Saddáma Husajna, kteří museli po Saddámově pádu z vojska odejít. Iráckou armádu nyní tvoří lidé vycvičení americkou a britskou armádou.
V Iráku za ISIL bojuje 5 000 až 6 000 lidí, o tisíc víc pak v Sýrii. Podle francouzského odborníka na Blízký východ Romaina Cailleta skupina volí jako velitele bojových operací především Iráčany a Libyjce, za duchovní vůdce pak vybírá lidi ze Saúdské Arábie a z Tuniska. Za ISIL bojuje i několik set lidí hovořících francouzsky, kromě Francouzů jsou to Belgičané a lidé ze severní Afriky.
Rusko je děním v Iráku znepokojeno, Írán nabízí pomoc
Rusko vyjádřilo nad situací v Iráku znepokojení. Sousední Írán nabídl irácké vládě pomoc v boji proti terorismu. Irácký velvyslanec ve Francii chce, aby Rada bezpečnosti OSN schválila Iráku vojenskou pomoc.
Íránský prezident Hasan Rouhání už ve středu označil ISIL za barbary a ohlásil, že se kvůli situaci v Iráku sejde íránská bezpečnostní rada. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf dnes řekl, že Írán je připraven pomoci irácké vládě v boji proti terorismu. Už ve středu Írán pozastavil z bezpečnostních důvodů lety do Iráku.
Jednání RB OSN se má konat za zavřenými dveřmi. Irácký velvyslanec ve Francii Faríd Jasín sdělil, že si Irák od Rady bezpečnosti přeje vojenskou pomoc. „Potřebujeme vybavení, další letadla a bezpilotní stroje,“ sdělil.
Irák má zájem o americké bezpilotní letouny
Vážnou situací v Iráku se zabývá i Washington. Irák dal již dříve najevo, že by měl zájem o akce amerických bezpilotních letadel, která jsou nasazována do úderů proti islamistům v řadě zemí, či o bombardování povstaleckých pozic z pilotovaných amerických letounů.
Podle Bílého domu však takováto přímá letecká podpora není nyní na pořadu dne. Podle mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Bernadette Meehanové se „diskuse s iráckou vládou v současnosti soustřeďuje na vybudování takové kapacity Iráčanů, která jim umožní úspěšně čelit hrozbě představované ISIL“.
Podle jednoho z představitelů irácké vlády by vzdušné údery, o něž má Irák zájem, probíhaly pod hlavičkou strategické rámcové dohody, již obě země podepsaly v roce 2008. Spojené státy se však podle tohoto nejmenovaného iráckého činitele zřejmě nechtějí do současného konfliktu přímo zaplést.
Turecko neplánuje nový mandát na vojenské operace v Iráku
Radikálové z ISIL se ve středu v Mosulu zmocnili osmdesáti tureckých občanů, z nichž 31 dnes propustili. Ankara okamžitě varovala před tvrdou odvetou, pokud se zajatcům něco stane. Turecká vláda však v této souvislosti neplánuje udělit armádě nový mandát na přeshraniční operace na území Iráku. Platnost současného mandátu schváleného parlamentem vyprší až v říjnu; původně měl umožnit zásahy proti základnám separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) na severu Iráku.
Turecko o situaci v Iráku informovalo na mimořádném zasedání Severoatlantické rady své alianční spojence. Podle mluvčího NATO zatím Ankara nepožaduje ze strany vojenského paktu žádnou podporu, schůzka byla prý pouze informativní.
