Islám je pro Západ výzvou, strach by z něj mít ale neměl, prohlásil v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 dánský novinář Flemming Rose, který je už deset let pod ochranou policie - od doby, kdy publikoval dánský list karikaturu proroka Mohameda s turbanem ve tvaru bomby. Rose upozorňuje na problém autocenzury – lidé by se měli zamyslet, jestli chtějí žít ve společnosti, která se bojí, nebo ve svobodné společnosti. On sám zveřejnění karikatur nelituje.
Teroristé z Al-Káidy umístili Rose na seznam deseti osob, které plánují zavraždit
„Můj život se určitě zhoršil po útoku na redakci Charlie Hebdo. Nějakou dobu jsem si myslel, že se to vyřeší, když se nebudu zviditelňovat a objevovat na veřejnosti, ale je to teď deset let od publikování karikatur a já jsem pochopil, že už v životě nebudu žít bez ochrany a speciálního režimu,“ říká sedmapadesátiletý novinář. Svou situaci ale nevidí nijak dramaticky – prý si zvykl a žije v podstatě normální život.
Vše začalo v září 2005, kdy dánský spisovatel Kare Bluitgen hledal ilustrátora ke své knize pro děti o proroku Mohamedovi. Deník Jyllands-Posten následně zveřejnil 12 kreseb od 12 autorů. Rose byl jako kulturní editor za zveřejnění karikatur odpovědný.
„Řešili jsme dvě otázky. Proč umělci, spisovatelé i novináři dobrovolně podstupují autocenzuru, když píší nebo hovoří o islámu, a je ona cenzura výsledek strachu, který tu panuje?“ vzpomíná novinář.
Po deseti letech odpovídá „ano“. „Lidé za zveřejnění takových ilustrací dokonce zemřeli,“ připomíná žurnalista.
Karikatury byly možná až moc originální, připouští Rose
Zveřejnění karikatur nelituje. „Jde o mé hodnoty, přístup k práci novináře. My žurnalisté máme takové heslo – nemluvit o tom, ale ukázat to. Když chcete hovořit o problému, musíte si nejprve ověřit, zda existuje,“ konstatoval Rose. Přiznává ale, že šlo možná o přespříliš originální a nezvyklý způsob, jak se k této otázce postavit.
O radikálech by se podle něj mělo psát stejně jako o jiných tématech. „Pro mě je pochopitelná citlivost některých věřících. Pomocí náboženství můžeme některé emoce a víru spojit s ideály. Můžeme tak věřit v něco, co může dát životu smysl,“ řekl Rose.
Náboženské skupiny by podle něj neměly mít moc. „Ironií je, že v demokracii západního typu se odděluje státní moc od církevní a lidé si mnohem víc cení svobody náboženství a projevu než v zemích, kde je církev u moci, a to proto, že jde o svobodu jen pro jedno náboženství kontrolované těmi, kteří v té zemi mají moc,“ zdůraznil novinář.
V současné době někteří hovoří o pokračující islamizaci Západu. „Určitě bychom to neměli akceptovat, na druhou stranu si myslím, že není důvod ke strachu,“ je přesvědčen Rose. „Islamizace Západu nebude okamžitá, islám je ale výzva – oproti křesťanství je to totiž nejen náboženství, ale také politický směr,“ konstatoval.
Prorok Mohamed byl nejprve učitelem, později ale také bojovníkem, a s tím se muslimové identifikují, poznamenal novinář. Lidé ze západních demokratických zemí by si měli zjistit o islámu víc, aby mohli vést plnohodnotné debaty, míní Rose.
Jyllands-Posten následovaly v roce 2006 evropské deníky, karikatury vyvolaly řadu protestů
„Ve jménu svobody slova“ zveřejnilo karikatury Mohameda 1. února 2006 hned několik evropských deníků (včetně českých), což vyvolalo rozsáhlé protesty v řadě muslimských zemí. Vypáleny byly ambasády či konzuláty Dánska v Sýrii, Libanonu a Íránu.
V řadě muslimských zemí se pálily vlajky Dánska i jiných západních zemí, při protestech zahynulo na 139 lidí, zejména v Nigérii, Libyi a Afghánistánu. Většina muslimských zemí začala bojkotovat dánské zboží a požadovala po představitelích dánské vlády omluvu.
Plánovaných útoků na dánský deník nebylo málo
List stejně jako autor kontroverzní karikatury Kurt Westerwaard se už několikrát stali terči pokusů o útok. V roce 2011 dostal trest deseti let vězení mladý Somálec, který plánoval Westergaardovu vraždu. Mohamed Geele se na Nový rok 2010 vloupal do výtvarníkova domu se sekyrou v ruce. Kreslíř se ale před útočníkem ukryl ve speciálně zabezpečené koupelně a přivolaná policie útočníka zadržela.
V roce 2012 pak norský soudce odsoudil k několikaletému trestu vězení dvojici mužů, kteří v napojení na teroristickou síť Al-Káida plánovali na Jyllands-Posten pumový útok. A v témže roce uznal dánský soud vinnými čtyři muže, kteří plánovali krvavý útok v roce 2010. Podle obžaloby muži chtěli obsadit redakci deníku a zabít co největší počet lidí. Od soudu nakonec odešli s dvanáctiletým trestem.
