Íránská vláda referendum o volbách nechce - opět se demonstrovalo

Teherán - Íránský konzervativní tisk reprezentující názory vládních struktur a prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jednoznačně zavrhnul možnost potvrdit výsledky červnových prezidentských voleb v referendu. V pondělí to navrhl někdejší prezident a příznivec reforem Mohammad Chátamí s tím, že národ ztratil důvěru ve vládní systém a že je třeba tuto krizi řešit. Velitel íránské policie dnes obvinil opozici z pobuřování a ohlásil, že policie je připravena vynutit dodržování zákonů. K tomu došlo již odpoledne, kdy policie zasáhla proti demonstrantům protestujícím na podporu opozičního předáka Músávího.

Vítězem prezidentských voleb z 12. června byl oficiálně prohlášen konzervativec Mahmúd Ahmadínežád, ale favorit opozice a proreformně orientovaný Mír Hosejn Músáví tvrdí, že skutečným vítězem je on, protože výsledky byly zfalšovány. Neúspěšně se pokusil přinutit režim volby zopakovat. Při povolebních demonstracích zemřelo 20 lidí a Teherán z protestů viní hlavně zahraniční síly.

Írán demonstroval, vláda referendum o volbách odmítá

V centru Teheránu se dnes pořádková policie opět střetla se stovkami protestujících, kteří podporují Músávího. Desítky lidí byly zatčeny. „Jsou zde stovky pořádkových policistů a (policistů) v civilu bijící lidi, kteří se sešli, aby podpořili Músávího. Na náměstí Hafte Tír jsou stovky demonstrantů,“ sdělil svědek, podle kterého protestující skandovali slogany proti prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi.

Konzervativní deník Kejhán dnes napsal, že požadavek na vypsání referenda je pokračováním scénáře předem vypracovaného na Západě. „Účelem je přiživit oheň, napětí i naději, která se Chátamího přátelům nesplní,“ napsal autor článku.

Proti Ahmadínežádovi kromě Músávího kandidovali ještě další dva uchazeči o prezidentskou funkci. Músáví získal podle zpochybňovaných oficiálních výsledků zhruba třetinu hlasů, zatímco ostatní dva protikandidáti dohromady jen 2,5 procenta. Ahmadínežáda údajně volily skoro dvě třetiny z téměř 40 milionů voličů.

Ahmadínežád ztrácí podporu i mezi svými lidmi

Ahmadínežád si popudil řadu svých příznivců tím, že do funkce viceprezidenta vybral Esfandíjára Rahíma Mašáího, který je znám zejména svým výrokem z roku 2008, že Írán je přítelem izraelského lidu. Nejvyšší íránský duchovní ajatolláh Sejjed Alí Chameneí dnes dokonce v dopise vyzval Ahmadínežáda, aby Mašáího odvolal.

Mašáí je považován za Ahmadínežádova velmi blízkého spolupracovníka. Dosud byl viceprezidentem pro kulturní dědictví a turistiku. Spřízněni jsou také rodinnými svazky, protože Mašáího dcera se provdala za Ahmadínežádova syna.

Demonstrace v Íránu
Zdroj: ČTK/AP/Salemi Vahid

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 55 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...