Íránci volili parlament, vláda šachovala s volebními místnostmi

Teherán – Íránští voliči dnes v prvním kole vybírali nové poslance jednokomorového parlamentu. O 290 křesel se zde uchází 3 444 kandidátů. Podle agentury Reuters volby zahraniční politiku země zřejmě příliš neovlivní. Mohly by ale upevnit postavení nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a okruhu duchovních nad rivaly soustředěnými kolem prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Po skončení hlasování, které bylo třikrát prodlouženo, se objevují rozporuplné informace o účasti. Podle DPA státní média hovoří o vysokém zájmu voličů, opozice včetně exilových představitelů naopak o frašce. Vláda totiž údajně záměrně zmenšila počet volebních místností, aby vyvolala dojem návalu.

Jak hlásili někteří očití svědci a novináři, volební místnosti v bohatých čtvrtích Teheránu často zely prázdnotou, tlačenice se tvořily naopak ve vesnických oblastech. Kolik voličů z celkových 48 milionů se skutečně hlasování zúčastnilo, zůstává nejasné. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že vysoká účast bude důkazem odporu proti hrozbám ze zahraničí. Termín uzavření volebních místností byl dnes opakovaně odkládán. Nakonec hlasování skončilo ve 23:00 místního času (20:30 SEČ), tedy o pět hodin později, než se plánovalo.

Volební účast se v Íránu tradičně pohybuje mezi 50 a 70 procenty, při posledních volbách byla podle oficiálních čísel 55,4 procenta. Někteří představitelé před současnými volbami odhadovali, že tentokrát bude účast vyšší než 60 procent.

Reformátoři volby bojkotují
       
Íránci své zástupce v parlamentu volili naposledy v roce 2008. O rok později se vydali k urnám volit hlavu státu, po sporném znovuzvolení Ahmadínežáda ale v zemi propukly nepokoje. Dvě hlavní reformátorská hnutí byla poté zakázána, několik stoupenců reforem zůstává ve vězení a reformátorští politici oznámili, že letošní parlamentní volby budou na
protest proti represím vůči nim bojkotovat. Hlavní volební klání se tak bude odehrávat mezi představiteli dvou hlavních konzervativních hnutí.

Írán je pod tlakem některých západních zemí kvůli jeho spornému jadernému programu. Odsoudilo jej šest rezolucí OSN a země je dva roky terčem obchodního a finančního embarga Západu, které podle agentury AFP začíná doléhat na ekonomiku země.

Výsledky voleb až za pár dní

Výsledky by podle ministerstva vnitra měly být známy za dva nebo tři dny. Pro zvolení v prvním kole musí vítězný kandidát získat aspoň 25 procent z odevzdaných hlasů. Pokud se to nepodaří ani jednomu kandidátovi, bude v daném okrsku vypsáno do měsíce druhé kolo.V Íránu však nefunguje klasický systém stran a politická debata se odehrává jen mezi frakcemi loajálními současnému režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 13 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
před 1 hhodinou

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 3 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 3 hhodinami

Izrael provedl vzdušný úder v centru Bejrútu, předtím vyzval k evakuaci

Izrael v noci na středu provedl vzdušný úder ve čtvrti Bašúra v centru libanonské metropole Bejrútu, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky, kteří slyšeli hlasitou explozi. Izraelská armáda krátce předtím vyzvala obyvatele k evakuaci budovy. Dřívější izraelský úder v Bejrútu podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabil nejméně šest lidí a dalších 24 zranil. Izraelská armáda zároveň uvedla, že zahájila nové údery na militantní hnutí Hizballáh na jihu Libanonu.
před 4 hhodinami

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...