Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů, při kterých zemřely stovky lidí. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom.
Mezi úkoly mravnostní policie patřil mimo jiné i dohled nad dodržováním náboženských pravidel včetně nošení šátků na veřejnosti.
„Mravnostní policie nemá s justicí co do činění,“ řekl v Komu Montazerí, který odpovídal na dotaz, proč tato jednotka nyní končí. O den dříve generální prokurátor řekl, že íránské úřady se chystají přezkoumat zákon, který ženám přikazuje povinně si zakrývat hlavu šátky. Zatím ale není jasné, zda navrhnou nějaké změny pravidel.
Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček nicméně v živém vysílání ČT24 mluvil o opatrnosti a zdráhal by se prý říkat, že generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie. „Byť chápu, že některé agentury to tak prezentují, v íránské politické kultuře jde často o slovíčka a doslovná vyjádření. Toto může být takový náznak, že se nějakým způsobem politika může proměnit, ale ne tak razantně, že se najednou mravnostní policie zruší úplně,“ domnívá se.
„Jde o jakousi mezifázi a samo o sobě to samozřejmě je důležité. Ukázalo by to, že protesty nějakým způsobem přiměly režim k reakci tohoto druhu. Nicméně, byl bych třeba opatrný v domněnkách, že najednou kvůli tomu ty protesty přestanou, protože ty už dávno přerostly do daleko razantnější podoby s mnohem zásadnějšími požadavky, než je jen zrušení nebo omezení činnosti mravnostní policie,“ zdůraznil analytik.
Tureček také zmínil, že v Íránu jsou i lidé, kteří požadují zpřísnění těchto pravidel. „Podle mého názoru je zjevné, že vláda, nebo obecně i justiční systém teď lavírují, aby nějakým způsobem uspokojily oba ty protichůdné tábory. Jsou poslanci, kteří se domáhají daleko razantnějšího postupu proti demonstrantům, takže i z toho pak vycházejí ta slovíčka, která si každý může svým způsobem vysvětlovat, jak chce,“ upozornil.
Masové protesty
Téma nošení hidžábů se stalo rozbuškou současných masových protestů, které propukly po zářijovém úmrtí dvaadvacetileté Kurdky Mahsá Amíníové. Ta skončila kvůli údajně příliš volně nasazenému hidžábu v cele mravnostní policie a poté zemřela. Policie tvrdila, že zemřela na infarkt, její rodina je ale přesvědčená, že policisté ženu zbili.
Podle oficiálních údajů zemřelo během protestů přes tři sta lidí, nevládní organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu uvádí na 450 obětí. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk koncem listopadu uvedl, že při protestech bylo zatčeno na 14 tisíc lidí, včetně dětí.
Výzvy ke stávce
Kvůli pokračujícím demonstracím se v neděli na krizovém zasedání sešel v sídle parlamentu v Teheránu prezident Ebrahím Raísí s několika ministry. V sobotu prezident jednal s ministrem spravedlnosti Gholámhosejnem Mohsenem Edžeím a předsedou parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalíbafem. Podrobnosti o tom, co vrcholní politici probírali, nejsou k dispozici.
Podle DPA se spekuluje, že tématem mohly být právě požadavky demonstrantů, kteří žádají mimo jiné revizi ústavy a konec povinného nošení hidžábů, ale také předčasné volby a referendum o dalším směřování země.
Íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí informoval o zřízení vyšetřovacího výboru, který má vyjasnit příčiny občanských protestů, uvedla agentura ILNA. Do výboru však nebyl přizván nikdo z demonstrantů ani kritiků vlády.
Podle agentury Reuters organizátoři íránských protestů vyzývají k třídenní stávce od pondělí do středy, aby zvýšili tlak na vedení země. Prezident Raísí má v plánu ve středu na den studentů navštívit Teheránskou univerzitu. Padají výzvy, aby se ve středu ke stávce připojili i obchodníci, v metropoli má protestní shromáždění zamířit na náměstí Azadí.
Jednotka mravnostní policie, jejíž název v perštině lze přeložit jako „výchovné hlídky“, vznikla v roce 2006 za konzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Její mužští příslušníci nosí charakteristické tmavě zelené uniformy a ženy v jejích řadách sloužily oblečené do černých čádorů, tedy úboru, který zakrývá hlavu a celé tělo až po kotníky.
Íránská mravnostní policie kvůli podílu na smrti Amíníové figuruje na sankčním seznamu Evropské unie. Ta je přesvědčená, že mladá Kurdka zemřela kvůli policejnímu násilí.
