Teherán - Írán odzkoušel devět raket dlouhého a středního doletu typu země-země. Testy provedly íránské revoluční gardy a mezi raketami dlouhého doletu byla i střela typu Šaháb-3, která dokáže zasáhnout cíl vzdálený až 2000 kilometrů. V případě konfliktu by tak mohl Írán ohrozit Izrael, Rumunsko nebo ameriké základny v regionu. Bílý dům okamžitě proti podobným zkouškám protestoval.
Informace o testu raket přišly pouhý den poté, co Praha a Washington stvrdily dohodu o vybudování radaru protiraketového systému Spojených států na českém území. Systém má přitom být chránit právě přped hrozbami z Blízkého východu, především Íránu.
Testy provedly íránské revoluční gardy, tedy elitní ozbrojené složky působící souběžně s armádou, ale označované za bezvýhradně věrné režimu a také lépe vyzbrojené. „Cílem tohoto testu je ukázat vůli a autoritu Íránu nepřátelům, kteří v minulých týdnech tvrdě hrozili Íránu,“ řekl ve státní televizi IRIB velitel letectva revolučních gard Hosejn Salámí. „Odpalujeme tyto rakety na počest Íránu, abychom ukázali, že to je jen malá část národní vojenské kapacity a obranné moci,“ dodal.
Agentura Fars pak citovala jeho výzvu „nepřátelům“, aby co nejdůkladněji zvážili svou politiku, protože Írán je má všude na mušce. „Naše rakety jsou připraveny k odpálení kamkoliv a kdykoliv, rychle a přesně. Nepřítel nesmí opakovat své chyby,“ zdůraznil Salámí.
Testy potvrzují naše obavy, míní američtí politici
Američtí politici vesměs reagují ve smyslu, že Írán potvrzuje, že je pro svět hrozbou. „Testy jsou důkazem, že raketová hrozba není fiktivní. Ti, kteří říkají, že hrozba íránských raket neexistuje, by s Íranci měli začít mluvit o dosahu raket, které testují,“ vyjádřila se šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová na své návštěvě Bulharska, kam zamířila po podpisu česko-americké smlouvy o radaru.
Z obou prezidentských kandidátů se k situaci jasněji vyjádřil John McCain. „Testy ukazují potřebu efektivní protiraketové obrany nyní i v budoucnosti,“ prohlásil republikánský uchazeč o prezidentské křeslo. Podle demokrata Baracka Obamy Írán potvrdil, že je pro svět velkou hrozbou. „Musíme se spojit se svými spojenci a přitvrdit v tlaku na Írán,“ reagoval Obama na íránské testy.
V zahraničním výboru Sněmovny reprezentantů dnes obavy mírnil náměstek americké ministryně zahraničí William Burns. Prohlásil totiž, že Írán udělal jen „skromný“ pokrok v rozvoji svého jaderného programu, přestože se snaží vyvolávat dojem, že je tomu naopak. Navíc mu sankce OSN brání získávat důležité technologie.
Írán: Nejsme žádná hrozba
Íránská televize uvedla, že raketa Šaháb-3 nese konvenční hlavici, a ukázala záběry z odpálení rakety v neupřesněné pouštní oblasti. Další rakety vyzkoušené dnes letectvem a námořními jednotkami revolučních gard byly Zelzal a Fatíh, upřesnila televize.
Vztahy mezi Íránem a Západem jsou dlohodobě napjaté. Příčinou je íránský jaderný program. Podle Bílého domu totiž není mírově orientován, Spojené státy Írán obviňují, že usiluje o výrobu jaderné bomby. To však Írán v čele s prezidentem Mahmúdem Ahmadínendžádem odmítá s tím, že se pokouší jen o civilní využití jádra.
USA nevylučují, že by v krajním případě Írán vojensky napadly. Spekuluje se i o tom, že by vzdušný úder na íránská jaderná zařízení podnikl Izrael. Washington však opakovaně zdůraznil, že dává přednost diplomatickým řešením. Američané proto uvalili další sankce na osoby a firmy podezřelé z podpory íránského jaderného programu. Spekulace o tom, že by USA nebo jejich spojenci mohli napadnout Írán, zesílily poté, co Izrael údajně koncem května a začátkem června cvičil své letouny k útoku na tuto zemi.
Írán v úterý oznámil, že by v případě napadení podnikl raketový útok na Izrael a pokusil se kontrolovat lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým vede důležitá trasa ropných transportů z Perského zálivu. Vedle toho by otevřeně napadl americké základny v regionu a izraelský přístav Tel Aviv.
