Teherán - Írán si dnes připomíná výročí islámské revoluce. V únoru roku 1979 byl svržen monarchistický prozápadní režim, který Íránci považovali za diktátorský a nesvobodný. Do země se tehdy po patnácti letech v exilu vrátil ajatolláh Rúholláh Chomejní a postavil se do čela revoluce. K moci se dostali šíitští duchovní, kteří vyhlásili Íránskou islámskou republiku. Následovala islamizace společnosti ve všech oblastech, došlo i na likvidaci politických odpůrců. Nástupcem Chomejního se pak po jeho smrti stal ajatolláh Alí Chameneí, který je duchovním vůdcem dodnes.
Po vyhlášení islámské republiky se vůdcové nového režimu vypořádávali s opozicí. Zavedli islámské zákony. Byl zakázán alkohol, nesmělo se tancovat nebo poslouchat západní hudbu. Islámské zákony měly dopad především na ženy. Docházelo k jejich diskriminaci, musely se zahalit, nosit šátky. Dívky nesměly chodit do školy společně s chlapci.
Lidé byli po převratu z nového režimu rozčarováni. „Chtěli revoluci, aby získali svobodu, ale po převratu měli vlastně nakonec méně svobody než před ním,“ říká Golnaz Esfandiariová z rádia Svobodná Evropa. Íránci se změnami začali nesouhlasit, nový režim se ale o odpůrce postaral. Politická opozice byla odstraněna, mnoho lidí skončilo na popravišti. Íránci se nakonec báli projevit nesouhlas. „Lidé v Íránu jsou dnes zklamáni. Revoluce nedosáhla na cíle, které měla. Írán je nesvobodný a je pod mezinárodním tlakem,“ dodala Esfandiariová.
Události islámské revoluce si na dnešním shromáždění v Teheránu připomněly desetitisíce Íránců. Na akci promluvil i prezident Mahmúd Ahmadínežád. Prohlásil, že se Írán nevzdá práva na jadernou technologii. Rezoluci, kterou proti Íránu připravuje Rada bezpečnosti OSN, označil za bezcenný kus papíru.
