Írán odmítl návrh amerického prezidenta Baracka Obamy na desetileté zmrazení svého jaderného programu. Oznámila to dnes agentura Fars, která citovala íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Politickou dohodu by mezinárodní společenství pod vedením Spojených států chtělo s Íránem dojednat do konce března. Diskuse o íránském jádru komplikuje i americko-izraelské vztahy.
Šéf íránské diplomacie prohlásil, že Írán nepřistoupí na „přehnané a nelogické požadavky“, ale bude v rozhovorech pokračovat. „Obamovo stanovisko je vyjádřeno nepřijatelnými a výhrůžnými větami. Írán nepřijme přemrštěné a nelogické požadavky. Teherán bude v rozhovorech o jaderném programu se šesti velmocemi pokračovat,“ řekl Zaríf.
Obama v pondělí doporučil jako řešení sporu o íránské jádro desetileté zmrazení, ale přiznal, že je skeptický vůči splnění podmínek ze strany Teheránu. „Jsme stále uprostřed vyjednávání. Celou dobu říkám, že bychom měli počkat, jak se budou vyvíjet,“ prohlásil americký prezident.
Detaily vrcholících jednání jsou utajovány, podle zpráv, které pronikly na veřejnost, je však prý Írán ochoten jednat o počtu centrifug. „Požadavek je, že si zachová centrifug polovinu a během deseti let se vrátí skoro na původní číslo. Je otázka, jestli to bude stačit Spojeným státům a mezinárodnímu společenství,“ vysvětluje analytička London School of Economics Irena Kalhousová. „Neznamená to zastavení nebo ohrožení íránského jaderného programu, ale jeho odložení,“ dodává.
V sázce je budoucnost blízkého východu
„Vypadá to, že mezinárodní společenství v zásadě rezignovalo na to, že by se podařilo naprosto zrušit íránský jaderný program. Zřejmě předpokládají, že za deset, dvanáct let bude politická situace v Íránu jiná,“ říká Kalhousová. Dopad takového gesta podle ní může zvýšit napětí na Blízkém východě, kde má Teherán řadu tradičních nepřátel, především Izrael a Saúdskou Arábii. „Když tyto země pocítí, že Íránu bude pomalými kroky povoleno na jaderné zbrani pracovat, tak na to budou muset reagovat. Bude to možná znamenat jaderné zbrojení na Blízkém východě. Hraje se opravdu o hodně,“ popisuje situaci analytička.
Zájem dohodnout se je přitom na obou stranách. Íránská ekonomika trpí sankcemi, které byly na zemi kvůli jádru uvaleny. Ty jsou nyní posíleny i cenou ropy. Kalhousová upozorňuje, že pro Obamu a ministra zahraničí Kerryho je z hlediska zahraničněpolitického odkazu jejich vládnutí probíhající jednání klíčové. Doposud totiž žádné zářné úspěchy v zahraniční agendě nezaznamenali. „Mezinárodní společenství v tuto chvíli hlavně přihlíží a samozřejmě si přeje dohodu,“ říká Kalhousová. Další válku na Blízkém východě si nepřeje nikdo.
Vyhrocení americko-izraelských vztahů
Izraelský premiér Netanjahu dnes pronese projev v americkém kongresu, kam jej pozvali republikáni bez vědomí Obamovy administrativy. Americký prezident Netanjahua nepřijme. Vztahy obou zemí jsou determinovány i tvrdými vnitropolitickými boji, které probíhají jak na izraelské, tak americké straně. V Izraeli proběhnou volby, které rozhodnou o dalším setrvání Benjamina Netanjahua v politické špičce, za dva týdny.
Republikáni se zase snaží „podkopávat politiku amerického prezidenta Obamy. Všechno dohromady to dává velmi třaskavý mix, který v tuto chvíli do velké míry poškozuje jak jednání, která jsou ve složité a delikátní fázi, tak samotný vztah mezi Izraelem a Spojenými státy,“ informoval před nedávnem blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Íránský jaderný program je předmětem diskusí už od roku 2005, kdy se případem začala zabývat Rada bezpečnosti OSN. Postupně na Írán uvalila řadu sankcí a rezolucí vyžadujících zastavení jaderného programu. Rozhovory s Teheránem, v nichž se Washington výrazně angažuje, nyní vrcholí. Do konce března má být znám rámec dohody o íránském jaderném programu a konečná smlouva by pak měla být hotova v červnu. Netanjahu však odmítá připustit jakékoliv řešení, které by Teheránu umožňovalo uchovat kapacity k opětovnému budoucímu spuštění programu.
