New York - Ani Blízký východ ani svět se Íránu nemusí obávat, není pro ně hrozbou, uvedl při svém s napětím očekávaném vystoupení na zasedání Valného shromáždění OSN íránský prezident Hasan Rúhání. Jaderné zbraně jdou prý proti jeho náboženství. Sankce proti své zemi ale označil za porušení lidských práv. Promluvu však vedl mnohem smířlivějším tónem, než vyznívaly proslovy jeho předchůdce Mahmúda Ahmadínežáda. Rúháního země prý preferuje řešení problémů, ne jejich vytváření. Teherán hodlá usilovat o to, aby vyvrátil veškeré pochyby o íránském jaderném programu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale vidí v Rúháního slovech cynismus a pokrytectví.
„Jaderné zbraně nemají v íránské bezpečnostní a obranné doktríně místo,“ prohlásil íránský prezident během zhruba půlhodinového proslovu. Také řekl, že jaderný program sleduje výhradně mírové účely a za určitých podmínek je Írán připraven s OSN jednat. Rúhání dokonce vyslal vstřícný signál k USA, je prý připraven najít společnou řeč i s nimi. Během klidného projevu si ale hlava Íránu neodpustila kritiku sankcí uvalených na zemi kvůli jadernému programu. „Tyto sankce porušují lidská práva. Mají negativní dopad na mnoho běžných lidí, kteří kvůli nim trpí,“ uvedl Hasan Rúhání.
V části věnované situaci ve světě a na Blízkém východě označil za největší hrozbu pro jeho region riziko, že se chemické zbraně dostanou do rukou extremistických a teroristických skupin. Íránský prezident narážel na dění v Sýrii; Írán patří k největším stoupencům prezidenta Bašára Asada, za teroristy považuje opozici, která proti němu bojuje. „Mezinárodní společenství by mělo zabránit dalšímu zabíjení nevinných lidí a postarat se o zákaz používání chemických zbraní a jejich zneužití extremistickými skupinami,“ prohlásil Rúhání. Situace v Sýrii podle něj nemá vojenské řešení.
Barack Obama: „Je povzbudivé, pokud prezident Rúhání dostal od íránského lidu mandát, aby nastoupil smířlivější a umírněnější směr.“
Podle Izraelců Írán jen hraje o čas
Na Rúháního proslov se ihned snesla kritika od Izraelců. Íránský vůdce se podle nich svými slovy jen snaží získat čas k tomu, aby jeho země mohla vyvinout jaderné zbraně. „Byl to cynický proslov plný pokrytectví,“ uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Nepředstavil žádný praktický návrh, jak by měl být zastaven íránský vojenský jaderný program, ani závazek, že se podřídí rozhodnutí Rady bezpečnosti. Takový je přesně íránský plán, jen mluvit, a tak získat čas, aby se zemi podařilo vyrobit jaderné zbraně,“ dodal Netanjahu.
Francouzský prezident žádal Írán o vstřícnost
Francouzský prezident Francois Hollande mluvil na Valném shromáždění OSN před svým íránským protějškem. Žádal od něj konkrétní signály svědčící o tom, že Teherán neusiluje o vojenské využití jaderné energie.
V projevu v OSN se francouzský prezident označil za „politika vstřícného dialogu“, ale zároveň za pevného stoupence zákazu šíření jaderných zbraní. „Francie očekává, že Írán konkrétními akcemi potvrdí ochotu vzdát se jaderných zbraní,“ řekl Hollande a dodal, že Teherán má plné právo využívat jadernou energii k mírovým účelům. V rétorice Íránu je podle francouzského prezidenta patrná změna, kterou ale Teherán musí podpořit skutky.
Hollande: Rezoluce k Sýrii musí být dostatečně tvrdá
Hollande se rovněž zabýval situací v Sýrii, kde Paříž patří k hlavním spojencům USA v jejich tvrdém postupu vůči režimu Bašára Asada. Francouzský prezident prohlásil, že připravovaná rezoluce Rady bezpečnosti OSN musí obsahovat „donucovací prostředky“, které syrský režim přinutí vzdát se chemických zbraní. Hollande se výslovně zmínil o sedmém článku Charty OSN, který otevírá cestu k možnému použití síly.
Podle dnešních informací ruského tisku příprava rezoluce naráží na problémy, které Moskva spojuje právě s požadavkem vynutitelnosti. Rusko stejně jako Čína odmítá, aby budoucí rezoluce automaticky umožňovala použít síly v případě, že syrský režim svým závazkům ohledně likvidace chemických zbraní nedostojí. USA, Francie i další západní státy ale na jasně formulovaném požadavku vynutitelnosti trvají.
