Mosul – Postup radikálů z hnutí Islámský stát (IS) neutichá. Podle svědků se během minulých hodin zmocnili dalších tří měst v blízkosti Kurdistánu. Nová vlna nájezdů přitom vyvolala exodus tisíce příslušníků náboženských menšin. Podle OSN je na útěku na 200 000 lidí. V horách na severozápadě živoří údajně na 40 tisíc příslušníků menší islámské komunity, kterým hrozí smrt hladem. Do podobné situace se dostávají také iráčtí křesťané. USA zvažují, že jim pošlou leteckou pomoc a proti islamistům zaútočí ze vzduchu. Francie chce zase podpořit Kurdy. Kvůli situaci v zemi se ještě dnes mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN.
Kvůli bojům mnoho obyvatel prchlo do Kurdistánu. Jsou to hlavně šíité, kteří nesouhlasí s ideologií sunnitských extremistů z IS, ale také příslušníci náboženských menšin - křesťanů a islámské komunity jezídů.
Britský The Guardian dnes v článku o situaci v Iráku připomenul, že v horách v okolí města Sindžár je v neúnosných podmínkách 40 tisíc utečenců. Prchli tam před IS a hrozí jim tam smrt hlady. Jsou na devíti místech pohoří vysokého asi 1 500 metrů bez jakéhokoli spojení se zásobovacími trasami. Právě tato místa jsou v místní tradici spojována s biblickou Noemovou archou.
OSN dnes situaci na severu Iráku označila za "tragédii ohromných rozměrů". Na útěku je prý na 200 tisíc lidí. OSN se podařilo v minulých 24 hodinách dostat do bezpečí několik z těch, kteří se ocitli v izolaci v horách v okolí Sindžáru. „Právě jsme se dozvěděli, že se povedlo dostat do bezpečí několik z nich. OSN se snaží získat zdroje a zajistit jim pomoc,“ řekl Reuters telefonicky z Iráku mluvčí úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci David Swanson.
Ve městě Sindžár žilo původně na 300 tisíc lidí. Teď je pusté a zůstalo v něm jenom 25tisíc obyvatel, kteří se snaží chránit majetek. „Řekli nám (IS), abychom buď přestoupili na jejich víru, nebo se připravili na smrt. Nikdo nám nepřišel na pomoc,“ sdělil Chuldún Atjás, který ve městě zůstal.
Nadí, uprchlík v horách: „Chybí nám jídlo, munice i voda. O jeden chléb se nás dělí deset, pro vodu musíme chodit dva kilometry daleko. Včera (ve středu) na ty bojovníky útočila letadla, ale pro nás se nic nezměnilo.“
Podle místních úřadů v bojích minulý týden přišlo o život asi 500 příslušníků komunity jezídů, jejímiž členy jsou hlavně Kurdové a jejíž náboženství obsahuje prvky islámu, křesťanství, judaismu i zoroastrismu. Na severu Iráku žije odhadem 500 tisíc jezídů. Ústřední součástí jejich náboženství je dualismus mezi bohem, který je jen stvořitelem světa, ne však jeho udržovatelem, a Malakem Táúsem (anděl-páv), který je činný a výkonný.
Do problémů se v Iráku dostávají také křesťané, kteří stojí před volbou konvertovat, zemřít, nebo se dát na nejistou pouť jinam, pouť provázenou žízní a hladem. Křesťanské vesnice se rychle vylidňují a jejich obyvatelé žádají o pomoc OSN i mezinárodní společenství. „Není jisté, zda křesťané v tomto regionu přežijí. Křesťané budou odcházet, pokud nedojde k rychlé nápravě poměrů,“ varoval biskup katolické církve chaldejského obřadu Louis Raphael.
Patří k jednomu z nejstarších křesťanských společenství. Nikdy neměli na růžích ustláno, i proto si zřídili vlastní domobranu. Ta chránila jejich domovy v okolí biblického Ninive na severu Iráku. Teď prchají před fanatiky z organizace Islámský stát, nejčastěji na sever na území iráckých Kurdů, kde často vstupují do milic, které se připravují k boji s islamisty.
Francie a USA zvažují formu pomoci
Obama kvůli situaci v Iráku jednal se svými bezpečnostními poradci, se kterými zvažoval řadu možností. Ty zahrnovaly vytvoření leteckého zásobovacího mostu, kdy by piloti shazovali zásoby potravin, ale i nálety na úpatí hor. Právě tam drží radikálové své pozice. Spojené státy dosud žádnou vojenskou akci proti bojovníkům IS nepodnikly, s možným zásahem chtějí počkat až na vznik nové irácké vlády. Humanitární situace v Sindžaru by ale postoj Washingtonu mohla podle některých amerických činitelů změnit.
Také Francie uvažuje o možnostech, jak se do situace v Iráku vložit. Hollande v dnešním telefonickém rozhovoru s prezidentem iráckého autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním podle agentury AFP řekl, že Paříž je připravena „poskytnout podporu“ jednotkám bojujícím proti IS. Podobu podpory či bližší časové údaje, kdy by se tak mohlo stát, ale Hollande v prohlášení nezmiňuje.
Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) Juliette Toumaová k situaci uprchlíků ze Sindžáru řekla, že od června je na útěku ohromné množství lidí a že humanitární organizace jsou na dně svých zdrojů. „Uprchlíci trpí ohromným stresem, dehydratací a únavou, často jsou na pochodu celé dny. Děti trpí fyzicky i duševně,“ upozornila.
- IS zintenzivnil boje minulý týden a o víkendu se zmocnil měst Sindžár a Zumár. Oblasti přiléhající ke Kurdistánu se snaží bránit oddíly kurdských milicionářů, pešmergů. Jejich velitelé tvrdili, že osvobodí i metropoli severu, město Mosul, které IS drží do června. Irácká armáda ohlásila tento týden, že její letectvo útočilo na mosulské pozice IS.
Dalších 17 mrtvých po explozi v Bagdádu
Už tak devastující účinky bojů navíc prohlubují sebevražedné útoky. V šíitské čtvrti Bagdádu po dnešní explozi zemřelo nejméně 17 lidí. Atentátník najel s autem plným výbušnin na policejní stanoviště ve čtvrti Kazimíja, kde islamisté zaútočili již v minulosti. Mezi mrtvými je nejméně sedm civilistů, dalších 25 lidí utrpělo zranění. Právě radikálové z hnutí Islámský stát se již dříve přiznali k podobným útokům, na svědomí tak podle médií mají nejspíš i tento. K několika explozím náloží došlo v šíitských čtvrtích Bagdádu i ve středu večer, tehdy přišlo o život 51 lidí.
Islámský stát se činí i v Sýrii
Militanti zaútočili při noční ofenzivě na jednu z posledních základen syrské armády v provincii Rakka na severu Sýrie. Při několika sebevražedných útocích a následných bojích zahynulo nejméně 40 lidí, střety prý nadále pokračují, uvedla agentura Reuters s odvoláním na syrské aktivisty. Ozbrojenci, mezi nimiž je množství cizinců, před dvěma týdny dobyli jinou velkou syrskou vojenskou základnu na předměstí stejnojmenného města Rakka a zabili nejméně 50 vojáků. Před třemi týdny zase získali kontrolu nad významným nalezištěm plynu v centrální Sýrii, kde přišlo o život na 270 vojáků, strážců a zaměstnanců.
