New York - Americké vydavatelství Viking Press oznámilo, že přezkoumá autentičnost jednoho ze svých nejprodávanějších titulů z poslední doby, autobiografické knihy Tři šálky čaje. Její autor Greg Mortenson, horolezec a humanitární pracovník přezdívaný Indiana Jones, byl za práci v Afghánistánu a Pákistánu navržen na Nobelovu cenu míru. Nyní čelí obviněním, že si řadu pasáží v knize vymyslel. Prodalo se jí přitom přes čtyři miliony výtisků a je povinnou četbou pro americké vojáky sloužící v Afghánistánu. Nakladatelství Vikingu vedlo, že v případě knih, jako jsou paměti, spoléhá na to, že autor bude mluvit pravdu.
Indiana Jones zřejmě lže, jako když tiskne
Mortenson před pěti lety sepsal svůj životní příběh a rázem se stal hvězdou přednáškových turné. Novináři z televize CBS ale nyní zjistili, že si celou řadu detailů o svém přerodu z dobrodruha v dobrodince vymyslel. Časových i faktických nesrovnalostí je mnoho. Zpochybněn byl i údajný Mortensonův únos ozbrojenci z Tálibánu. „Lže. Neunesli jsme ho. Byl naším hostem a také jsme se tak k němu chovali… Chci ho dát k soudu, protože urazil mě, mou rodinu i můj kmen,“ tvrdí jeden z údajných únosců Mansúr Chán Mahsúd.
Mortenson v knize popisuje, jak v roce 1993 po neúspěšném pokusu o zdolání velehory K2 našel v zuboženém stavu útočiště v pákistánské vesnici Korfe v pohoří Karákóram. Tamní vesničané se o něj postarali. Zotavený horolezec jim pak slíbil, že se vrátí a vybuduje ve vesnici školu. Svůj závazek později splnil, když založil nadaci a získal peníze na stavbu této i dalších škol v regionu, které jsou určené hlavně pro děvčata.
Reportáž Pavla Vondry (zdroj: ČT24)
Nesrovnalosti kolem Mortensona se ale netýkají jen knihy Tři šálky čaje, která vyšla i česky, ale i jeho nadace Středoasijský institut (CAI) budující v Pákistánu a Afghánistánu školy. Mezi její dárce mimo jiné patří i prezident Barack Obama, jenž jí věnoval část peněz spojených s jeho Nobelovou cenou za mír.
Ne všichni ovšem Mortensona hned házejí přes palubu a brání ho s tím, že udělal spoustu dobrých věcí. „Možná ne tolik, jak sám tvrdí, ale ty školy postavil. A vzdělávání dívek v téhle části světa je dobrá věc,“ říká například odborník na extremismus a bezpečnost Peter Bergen. Zdrženlivě se zatím k celé záležitosti staví i americké ministerstvo obrany, které s Mortensonem a jeho nadací úzce spolupracuje.
Středoasijský institut uvádí, že v Pákistánu a Afghánistánu vybudoval přes 170 škol, které zatím poskytly vzdělání asi 68 000 dětí. Nadace vznikla v roce 1996. Jestli ale Mortenson a jeho nadace skutečně poskytli vzdělání uvedenému počtu dívek, je sporné. Podle CBS je zvláštní i hospodaření charitativní organizace - většina vybraných peněz jde údajně na propagaci Mortensonovy knihy, a ne na stavbu škol v Pákistánu. Polovinu ze 30 škol uvedených v daňovém přiznání nadace buď nikdo nenavštěvuje, či nedostávají žádnou podporu, anebo je postavil někdo úplně jiný.
Podle CBS horolezec vesnici Korfe nenavštívil po svém sestupu z K2 v roce 1993, ale až o rok později. Pravdivá prý také není Mortensonova historka o zadržení hnutím Tálibán v roce 1996. Mortenson, který knihu napsal s novinářem Davidem Relinem, obvinění odmítl. Uvedl mimo jiné, že vesnici Korfe navštívil jak v roce 1993, tak v roce 1994 a ještě několikrát poté. Potvrdil i svůj příběh o zadržení Tálibánem. Jeho nadace souběžně detailně vysvětlila, jak nakládá s penězi. „Nedopusťte, aby si senzacechtivá televize z New Yorku pohrávala s Montanou (sídlem nadace) anebo s desítkami tisíc děvčat a chlapců, kterým jsme poskytli vzdělání,“ uvedl také Mortenson v e-mailu svým spolupracovníkům.