Loni v létě střední Itálii zasáhlo silné zemětřesení. Ve vesničkách středoitalské Perugie tehdy zemřelo na tři sta lidí, tisíce dalších zůstaly bez střechy nad hlavou. Symbolem ničivých otřesů se stalo nejhůře postižené Amatrice. Prožitou hrůzu v ulicích stále připomínají trosky. Řada lidí stále čeká na nové domy.
Nákladní auta zatím z oblasti loni zasažené zemětřesením odvezla sotva desetinu z více než milionu tun sutin. „Nejsou tady ještě ani obchody, ani supermarket, nic,“ popisuje obyvatel Amatrice.
A nestojí zdaleka ani všechny slíbené domy. První várka měla být hotová v prosinci. Lidé se ale mohli začít stěhovat až v březnu. „Z 550 požadavků na novou střechu nad hlavou jich bylo v Amatrice vyslyšeno jen na 90. V celé zasažené oblasti se zatím ze slíbených náhradních přístřešků postavilo jen pět procent,“ uvedla zpravodajka ČT Nikola Tenevová.
Novou výstavbu brzdí byrokracie, ale i nedostatek peněz
Tamní starosta si stěžuje na přílišnou byrokracii a malou transparentnost. „Je to mechanismus, který se střetává s chutí začít znovu a dát místním lidem odpovědi,“ řekl starosta Amatrice Sergio Pirozzi.
„Žádost o domek vyžaduje jedenáct různých úředních úkonů,“ potvrzuje spolupracovnice ČT Vědunka Lunardi. „Itálii navíc chybí peníze, potýká se s neúnosnou migrační krizí, vysokou nezaměstnaností, pět milionů lidí tam žije v absolutní chudobě,“ podotýká.
Problém s obnovou zničených míst podle Lunardi spočívá ale také v tom, že se jedná o městečka roztroušená po horách, v místech, která dnes už nejsou vhodná, protože tam třeba hrozí sesuvy půdy.
Jen v Amatrice po zemětřesení zemřelo 234 lidí. Jedenáct lidí zabily otřesy v srpnu v Accumoli, další zemětřesení koncem října obec prakticky vymazalo z mapy. „Jestli se k rekonstrukci postavíme s tak pomalým tempem, jaké jsme letos měli, myslím, že se jí nedočkají ani mí synové,“ říká starosta Accumoli Stefano Petrucci.
Po zemětřesení v L´Aquile před osmi lety v zemi dlouho vládnul model rekonstrukce ve znamení rychlosti, ale také obcházení pravidel a snadné korupce. Ten teď vystřídal opak. „Místní si stěžují, že razítko je nutné skoro i k zatlučení hřebíku,“ podotýká Tenevová.
Otřesy o síle 6,2 stupně zasáhly oblast středoitalské Perugie ve středu 24. srpna brzy ráno. Ohnisko záchvěvů bylo lokalizováno v hloubce jen deseti kilometrů, a to 70 kilometrů jihovýchodně od města Perugia a 150 kilometrů od Říma, kde byly otřesy také citelné.
Kolem 2900 lidí bylo tehdy nuceno opustit své domovy. Řada z nich žila v nouzových stanových táborech, kde bydleli při nočních teplotách kolem deseti stupňů. Do měsíce je vláda začala stěhovat do průběžně zbudovaných dřevěných novostaveb. Celkově ztratilo střechu nad hlavou přes 10 tisíc lidí; většina ale našla místo buď u příbuzných, nebo v penzionech či klášterech.
