Vešla by se na ni téměř tři fotbalová hřiště, poskytuje zázemí 50 letadlům a zhruba 5000 lidí. Právě odsud se pravidelně koná podstatná část náletů na Islámský stát. Aktuálně hlavní velitelství bojových operací v Sýrii a Iráku je jednou z 19 perel amerického námořnictva. Jak funguje provoz na letadlové lodi Harry S. Truman, natáčel exkluzivně blízkovýchodní zpravodaj Jakub Szántó.
Na zdejší palubě se aktuálně pohybují jedni z nejzdatnějších amerických pilotů. Jak těžké je zdejší čilý ruch kooperovat, ukazuje prostý popis přistání. V noci se musí každý pilot trefit na zhasnutou palubu v téměř 300kilometrové rychlosti, to vše s nasazeným přístrojem pro noční vidění a na lodi, která se stále pohybuje.
Podobné manévry zde absolvuje celkem 44 stíhacích bombardérů, několik vrtulníků a také čtyři speciální letouny Hawkeye, které s pomocí střešních radarů koordinují vzdušné mise přímo ve vzduchu.
Letadlová loď Harry S. Truman v číslech:
Délka: 333 m
Výška: 74 m
Šířka: 77 m
Posádka: 5000 námořníků a letců
50 kuchařů
15 tisíc jídel denně
350 hasičů
Harry S. Truman aktuálně působí v regionu spolu s francouzskou lodí Charles de Gaulle. „Dáváme neustále pozor, abychom se s Francouzi navzájem nepletli. Aby jejich kapitán nebyl přímo vedle mě a já, abych nebyl přímo vedle něj během našich leteckých operací,“ říká kapitán celého kolosu Ryan B. Scholl s lehkým úsměvem.
Pentagon zatím válka proti Islámskému státu vyšla na bezmála 6 miliard dolarů. Průměrná cena vojenské operace za den je 11,5 milionu. Výdaje přitom v posledních měsících nijak neklesají. Mnozí z arabských spojenců totiž omezili či úplně zastavili své nálety.
Od začátku války proti islamistům v srpnu 2014 si Američany vedená koalice přesto připsala řadu úspěchů. Díky jejím vzdušným úderům se podařilo v Iráku zastavit jejich postup a ubránit například města Kobani a Irbíl. Irácká armáda pak s dopomocí koalice osvobodila například Tikrít a Ramádí.
USS Harry S. Truman působí v aktivní službě amerického vojenského námořnictva od července 1998. Jedná se o osmou postavenou jednotku třídy Nimitz. Stavba byla zahájena v listopadu 1993, na vodu byla spuštěna o tři roky později. V roce 2004 byla přidělena do desáté úderné skupiny jako její vlajková loď.
Armádní chlouba, ze které jde respekt
Letadlové lodě patří k nejdražším položkám armád. Například stavba poslední dokončené – George W. Bush – stála 4,5 miliardy dolarů. Vydržování podobných ocelových gigantů si tak mohou dovolit jen některé státy světa. Konkrétně je jich 13: Austrálie, Brazílie, Čína, (Egypt), Francie, Indie, Itálie, Japonsko, Rusko, Jižní Korea, Španělsko, Thajsko, Velká Británie. USA vlastní 19 letadlových lodí, Francie 3, zatímco Rusko, Čína, Austrálie nebo Španělsko po jedné.
Největšími letadlovými loděmi jsou americká plavidla třídy Nimitz. Obří plavidla se tyčí 20 pater nad mořskou hladinou, výtlakem mají kolem 100 000 tun. Takzvané letadlové super-lodě pohání dva jaderné reaktory, a to až 25 let bez doplnění paliva. Jaké rychlosti přesně mohou dosáhnout, námořnictvo tají. Udává se však nejčastěji kolem 55 až 60 kilometrů za hodinu. Do plného nasazení se ale už chystá ještě větší a modernější nástupce těchto letadlových lodí, první plavidlo třídy Ford.
