Hongkong ustupuje. Schvalování kontroverzního zákona o vydávání osob odkládá na neurčito

Správa Hongkongu pozastavila proces schvalování zákona o vydávání osob pevninské Číně, který vyvolal v předchozích dnech vlnu masových demonstrací. Podle kritiků extradiční norma předložená hongkongskou vládou narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Hlasovat se o ní mělo ve čtvrtek, náhradní termín není určen.

Lidé vydaní do pevninské Číny by v centrálních částech země mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová naproti tomu zdůrazňovala, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku. V sobotu ale oznámila, že schvalování zákona se odkládá na neurčito. 

Po nočním jednání s kabinetem novinářům řekla, že k rozhodnutí dospěla kvůli nespokojenosti, kterou občané projevují, a že odklad je časově neomezený. Své vystoupení zahájila konstatováním, že Hongkong musí chránit zákon a pořádek a že se správa snažila sblížit názorové rozdíly.

Nahrávám video

Správkyně prohlásila, že legislativní proces kolem zákona bude zastaven a že o dalším postupu se rozhodne po všeobecné konzultaci. „Budeme komunikovat se společností, více vysvětlovat a více naslouchat. Vláda bude otevřená názorům o zákonu,“ řekla Lamová.

„Podle mé zkušenosti nelze tuto názorovou výměnu stihnout ještě letos,“ dodala Lamová. Přitom vyloučila, že by zákon do konce roku dostal zpět do Zákonodárné rady, a prohlásila, že pro konzultace s veřejností nebyl stanoven žádný časový limit.

Přiznala, že postup vlády nebyl správný, což vyvolalo „velký konflikt v Hongkongu, který byl v minulých dvou letech relativně klidný“. „Mnoho lidí bylo zklamáno, zarmouceno a pociťovalo lítost. Přijmeme kritiku upřímně a s pokorou,“ řekla Lamová. Při odpovědi na otázku o neurčitosti odkladu doplnila, že návrh zákona není zrušen, protože je stále třeba vyřešit zákonné nedostatky.

Správkyně skončí, spekulují média

Server Hongkong Free Press (HKFP) napsal před tiskovou konferencí, že síla protestů z tohoto týdne přivodí konec Lamové. Správkyně bude muset odstoupit nyní nebo později, soudí HKFP. Lamová se na tiskové konferenci dotazu na téma rezignace vyhnula. Sdělila pouze, že se po dva roky v úřadě snažila přispět k harmonizaci společnosti.

Hájila také postup policie při protestech tím, že na televizních záběrech je vidět, že mnoho účastníků na policisty útočilo. Příznivě se vyjádřila k Pekingu. Na dotaz, zda se odkladem nedostala do potíží s Pekingem, řekla, že centrální vláda projevuje „porozumění, důvěru, respekt a podporu“.

Lamová také prohlásila, že je odpovědná jak vůči Pekingu, tak vůči Hongkongu a že jakýkoli její krok musí být zákonný. Účelem odkladu podle ní není lidi zpacifikovat nebo napravit poškozenou pověst vlády, ale obnovit společenský smír.

Agentura Nová Čína napsala, že centrální vláda v Pekingu vyjádřila podporu, respekt a porozumění v souvislosti s rozhodnutím Hongkongu. Americký konzulát v Hongkongu krok Lamové uvítal stejně jako Británie. Čína ale zároveň uvedla, že považuje otázky týkající se Hongkongu za vnitřní záležitost, do níž nesmí zasahovat žádná země, organizace ani jednotlivec. 

Tisíce lidí v ulicích

Návrh extradičního zákona rozpoutal vlnu demonstrací. Minulou neděli vyrazilo do hongkongských ulic podle organizátorů přes milion lidí, šlo by tak o největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady byly nižší, okolo 240 tisíc lidí.

Ve středu protestní akce přerostly v násilnosti, během nichž podle nejnovější bilance utrpělo zranění přes 80 lidí, včetně dvacítky policistů a za mřížemi skončilo 11 osob. 

Další velký protest je svolaný na tuto neděli a podle organizátorů, jež citovala americká stanice CNN, se bude konat bez ohledu na oznámený odklad. Lidé se prý obávají, že jde jenom o taktický manévr Číny. Demonstrace mají pokračovat, dokud návrh zákona nebude zrušen.

Hongkong je bývalá britská kolonie, předaná Číně v roce 1997 v rámci principu jedna země, dva systémy, což garantuje určitou autonomii v oblasti justice, legislativy a ekonomického systému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 7 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 21 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.