Hongkong ustupuje. Schvalování kontroverzního zákona o vydávání osob odkládá na neurčito

Správa Hongkongu pozastavila proces schvalování zákona o vydávání osob pevninské Číně, který vyvolal v předchozích dnech vlnu masových demonstrací. Podle kritiků extradiční norma předložená hongkongskou vládou narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Hlasovat se o ní mělo ve čtvrtek, náhradní termín není určen.

Lidé vydaní do pevninské Číny by v centrálních částech země mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová naproti tomu zdůrazňovala, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku. V sobotu ale oznámila, že schvalování zákona se odkládá na neurčito. 

Po nočním jednání s kabinetem novinářům řekla, že k rozhodnutí dospěla kvůli nespokojenosti, kterou občané projevují, a že odklad je časově neomezený. Své vystoupení zahájila konstatováním, že Hongkong musí chránit zákon a pořádek a že se správa snažila sblížit názorové rozdíly.

3 minuty
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová: Lidé jsou ve střehu, bojí se, že se je vláda snaží oklamat
Zdroj: ČT24

Správkyně prohlásila, že legislativní proces kolem zákona bude zastaven a že o dalším postupu se rozhodne po všeobecné konzultaci. „Budeme komunikovat se společností, více vysvětlovat a více naslouchat. Vláda bude otevřená názorům o zákonu,“ řekla Lamová.

„Podle mé zkušenosti nelze tuto názorovou výměnu stihnout ještě letos,“ dodala Lamová. Přitom vyloučila, že by zákon do konce roku dostal zpět do Zákonodárné rady, a prohlásila, že pro konzultace s veřejností nebyl stanoven žádný časový limit.

Přiznala, že postup vlády nebyl správný, což vyvolalo „velký konflikt v Hongkongu, který byl v minulých dvou letech relativně klidný“. „Mnoho lidí bylo zklamáno, zarmouceno a pociťovalo lítost. Přijmeme kritiku upřímně a s pokorou,“ řekla Lamová. Při odpovědi na otázku o neurčitosti odkladu doplnila, že návrh zákona není zrušen, protože je stále třeba vyřešit zákonné nedostatky.

Správkyně skončí, spekulují média

Server Hongkong Free Press (HKFP) napsal před tiskovou konferencí, že síla protestů z tohoto týdne přivodí konec Lamové. Správkyně bude muset odstoupit nyní nebo později, soudí HKFP. Lamová se na tiskové konferenci dotazu na téma rezignace vyhnula. Sdělila pouze, že se po dva roky v úřadě snažila přispět k harmonizaci společnosti.

Hájila také postup policie při protestech tím, že na televizních záběrech je vidět, že mnoho účastníků na policisty útočilo. Příznivě se vyjádřila k Pekingu. Na dotaz, zda se odkladem nedostala do potíží s Pekingem, řekla, že centrální vláda projevuje „porozumění, důvěru, respekt a podporu“.

Lamová také prohlásila, že je odpovědná jak vůči Pekingu, tak vůči Hongkongu a že jakýkoli její krok musí být zákonný. Účelem odkladu podle ní není lidi zpacifikovat nebo napravit poškozenou pověst vlády, ale obnovit společenský smír.

Agentura Nová Čína napsala, že centrální vláda v Pekingu vyjádřila podporu, respekt a porozumění v souvislosti s rozhodnutím Hongkongu. Americký konzulát v Hongkongu krok Lamové uvítal stejně jako Británie. Čína ale zároveň uvedla, že považuje otázky týkající se Hongkongu za vnitřní záležitost, do níž nesmí zasahovat žádná země, organizace ani jednotlivec. 

Tisíce lidí v ulicích

Návrh extradičního zákona rozpoutal vlnu demonstrací. Minulou neděli vyrazilo do hongkongských ulic podle organizátorů přes milion lidí, šlo by tak o největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady byly nižší, okolo 240 tisíc lidí.

Ve středu protestní akce přerostly v násilnosti, během nichž podle nejnovější bilance utrpělo zranění přes 80 lidí, včetně dvacítky policistů a za mřížemi skončilo 11 osob. 

Další velký protest je svolaný na tuto neděli a podle organizátorů, jež citovala americká stanice CNN, se bude konat bez ohledu na oznámený odklad. Lidé se prý obávají, že jde jenom o taktický manévr Číny. Demonstrace mají pokračovat, dokud návrh zákona nebude zrušen.

Hongkong je bývalá britská kolonie, předaná Číně v roce 1997 v rámci principu jedna země, dva systémy, což garantuje určitou autonomii v oblasti justice, legislativy a ekonomického systému.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...