Třetí nejvýše postavený politik Číny Čang Te-ťiang přiletěl za přísných bezpečnostních opatření do Hongkongu. Čangova návštěva se ale koná v době, kdy v Hongkongu rostou obavy o zachování svobod a zesilují snahy o úplnou nezávislost na Číně. V ulicích je na 6 tisíc policistů. Kvůli plánovaným protestům úřady přilepily k chodníkům stovky dlažebních kostek.
Čang Te-ťiang do Hongkongu přiletěl na třídenní návštěvu. V pevninské Číně má funkci odpovídající funkci předsedy parlamentu a je také nejvýše postaveným politikem, který má na starosti záležitosti Hongkongu a Macaa.
„Vyslechnu návrhy a požadavky všech sektorů společnosti o naplňování principu jedna země, dva systémy,“ předeslal předseda stálého výboru Všečínského shromáždění Čang Te-ťiang po příletu do Hongkongu, kde mimo jiné vystoupí na ekonomické konferenci.
Návštěvu doprovází vyšší bezpečnostní opatření
Několik hodin před Čangovým příletem aktivisté rozvinuli na známém hongkongském kopci Beacon Hill transparent s nápisem „Chceme skutečně svobodné volby“. Transparent později z místa zmizel. Prodemokratické skupiny varovaly, že ve středu uspořádají protesty proti „vměšování Pekingu“ a že se pokusí proniknout do maximální blízkosti čínského činitele.
Policie přijala mimořádná opatření, v centru města postavila vysoké bariéry pro průjezd Čanga. Už o víkendu oznámily čínské úřady, že v Šen-čenu nedaleko hranice s Hongkongem byl zatčen hongkongský občan, který prý chtěl koupit bezpilotní letoun a použít ho k narušení návštěvy.
- Británie získala území ve třech etapách. První části tehdy neobydlené země obsadila v roce 1841 v průběhu první anglicko-čínské opiové války. Po druhé opiové válce (1856-1858) si Velká Británie v roce 1860 „navždy“ připojila k Hongkongu poloostrov Kchou-lun a 9. srpna 1898 jí Čína smluvně pronajala na 99 let Nová území s okolními ostrovy.
- V letech 1840 až 1940 se Hongkong rozvinul v prosperující obchodní a vystěhovalecké středisko. Okupace Hongkongu japonskou armádou v letech 1941 až 1945 a embargo OSN na obchod s Čínou v letech 1950 až 1953 za korejské války hongkongskou ekonomiku téměř zničily. Hongkong se tedy zaměřil na budování průmyslu a díky přílivu kapitálu a předchozí čínské emigraci se v 60. a 70. letech stal významným finančním a průmyslovým centrem.
- První formální nárok na Hongkong vznesla Čína u OSN v březnu 1972 a přímé britsko-čínské rozhovory o budoucnosti Hongkongu o mnoha kolech začaly v červenci 1983 v Pekingu. Od jejich počátku zástupci ČLR trvali na čínské svrchovanosti nad celým územím, zatímco Velká Británie se snažila zachovat svou svrchovanost alespoň nad Hongkongem.
- Premiéři obou zemí, Margaret Thatchgerová a Čao C'-jang, se nakonec v prosinci 1984 dohodli, že k 1. červenci 1997 celý Hongkong přejde pod čínskou svrchovanost. Čína slíbila, že dosavadní hospodářský a politický systém ponechá po 50 let beze změny dle zásady „jedna země, dva systémy“.
Hongkong se před 17 lety vrátil pod čínskou správu s tím, že mu bude zaručena vysoká míra autonomie a svobod. Peking ale v srpnu 2014 odmítl požadavek obyvatel Hongkongu, aby si v nadcházejících volbách v roce 2017 směli svobodně zvolit budoucího vůdce. Čínská vláda uvedla, že kandidáty musí nejprve nominovat a schválit nadpoloviční většinou hlasů speciální výbor a až pak o nich budou moci hlasovat voliči.
Statisíce lidí tehdy protestovaly a začaly hlasitě mluvit o odtržení. Hongkong ale úplné nezávislosti bude dosahovat jen těžko. Z pevniny má například většinu potravin, vody a elektřiny. Policie dodnes zabavuje žluté deštníky, které se staly symbolem revoluce. Protesty třeba proti omezování místní kultury a tradic podle zpravodajky ČT Milady McGrathové tvrdě potlačuje.
