Berlín - Označování politických vězňů za kriminálníky a ani slovo lítosti ohledně obětí zastřelených u berlínské zdi nebo zvůle východoněmecké Státní bezpečnosti (Stasi). Tak vypadalo první televizní interview, které po více než dvaceti letech poskytla někdejší nejmocnější dáma bývalé NDR Margot Honeckerová. V jedenapůlhodinovém dokumentárním filmu Erica Friedlera Pád – Honeckerův konec (Der Sturz – Honeckers Ende), který v pondělí večer odvysílala německá televize ARD, hovořila 84letá bývalá ministryně školství a vdova po komunistickém vůdci Erichu Honeckerovi o konci NDR, zradě a intrikách a popírala východoněmecké komunistické zločiny.
„Nemůžete být v klidu, když mladý člověk takhle přijde o život. A tak si kladete otázku: Proč tohle riskoval? K čemu? To přece nebylo nutné. Nemusel přece lézt přes zeď. Zaplatit takovou hloupost životem je opravdu hořké,“ komentuje Honeckerová smrt lidí, které postříleli pohraničníci při jejich pokusu utéct přes berlínskou zeď do Západního Berlína. Počet mrtvých se odhaduje na několik stovek.
Činnost tajné policie Stasi pokládá Honeckerová za legitimní nutnost, tisíce východoněmeckých politických vězňů za obyčejné kriminálníky. Za „placené bandity“ označuje traumatizované chovance výchovných domovů pro mládež, (tzv. Jugendwerkhof), kteří byli vystaveni psychickému teroru, izolaci a sexuálnímu zneužívání. Zároveň kategoricky odmítá, že by východoněmecký režim odebíral děti politickým odpůrcům a dával je k adopci. Bývalým východoněmeckým činitelům Egonu Krenzovi nebo Hansi Modrowovi zase Margot Honeckerová vyčítá, že NDR zradili. Německou demokratickou republiku považuje za stát, který fungoval, ale ona prý měla jen dvacet let na to, aby tam všechno dala do pořádku. Prý by bývala potřebovala ještě dalších 20 let.
Režisér Eric Friedler:
„Margot Honeckerová neprojevila žádnou lítost, neuznala žádnou chybu. Nezaznělo od ní ani slovo soucitu nebo omluvy.“
Friedler přibližuje poslední dny Ericha Honeckera
Z rozhovorů s politiky a s oběťmi režimu a z původních filmových záběrů sestavil zkušený dokumentarista Friedler obraz posledních dnů východoněmeckého vůdce, od jehož narození v srpnu uplyne 100 let. Zastánce tvrdé komunistické linie stál v čele země 18 let. Jeho pád v roce 1989 předznamenal zánik státu, který se 40 let označoval za to „lepší Německo“. V 90. letech strávil Honecker necelých šest měsíců ve vazbě, letos v únoru vyšel jeho deník, který si v berlínském vězení Moabit psal.
Erich Honecker zemřel v květnu 1994 v nedožitých 82 letech na rakovinu jater v Chile. Až do své smrti zůstal zapřisáhlým stalinistou, který neprojevil lítost za spáchané zločiny. Po pádu berlínské zdi za ně byl souzen. Vzhledem k jeho postupující nemoci byl však proces z humanitárních důvodů v lednu 1993 zastaven. Čtyřiaosmdesátiletá Margot Honeckerová žije v Chile.
„Je to film o Erichu Honeckerovi, posledním německém diktátorovi. Jde o to, jak se s ním a jeho ženou zacházelo během tříměsíčního mocenského vakua mezi Krenzem, Modrowem a de Maizièrem,“ přbližuje svůj snímek Friedler. "Úplně se od něj distancovali. Nechtěli s ním mít nic společného, aby si zajistili vlastní politické přežití. Nejdřív ho svrhli a pak ho nechali padnout jako pytel brambor." V Chile žijící Honeckerovou označuje Friedler za vitální, sebevědomou a bojovnou ženu, jež necítí spoluodpovědnost za žádnou z chyb, které se v NDR staly. Její názory jej prý místy šokovaly.
Někdejší východoněmecký vůdce Honecker v manželství s Margot trpěl a svazek udržoval hlavně z politických důvodů. Margot si musel v roce 1953 vzít na nátlak stranického politbyra, které už mělo dost jeho častých milostných dobrodružství.
