Homosexuálové zklamáni, Cameron se ohradil, muslimové vidí naději

Buenos Aires - Zatímco většina Argentinců slaví volbu svého kardinála papežem, mezi tamními homosexuály vyvolala spíše zděšené reakce. Také britský ministerský předseda David Cameron se ohradil vůči názorům papeže Františka, tentokrát ovšem v otázce Falklandských ostrovů. Evropští muslimové naopak novou hlavu katolické církve vítají a prodejci suvenýrů nelení.

Argentina se před třemi lety stala první jihoamerickou zemí, která uzákonila manželství osob stejného pohlaví. V té době se v zemi odehrávaly ostré mediální přestřelky mezi zástupci homosexuální komunity a arcibiskupem Jorgem Bergogliem, který se vyslovoval proti legalizaci homosexuálních sňatků. Když návrh zákona mířil do parlamentu, tehdejší kardinál a nynější papež mu prý vyhlásil „boží válku“.

„Byl viditelnou tváří opozice katolické církve vůči rovnoprávnosti v manželství a nahlížel na něj z fundamentalistické pozice. Postavil to jako nutnost vyhlášení boží války proti tomu, co považoval za ďáblův plán,“ říká prezident argentinské asociace sexuálních menšin Esteban Paulon. Argentinští homosexuálové se obávají, že Bergogliův nástup do čela katolické církve bude znamenat zvýšení vlivu jeho konzervativních myšlenek. Vzkázali mu proto, aby se pustil do liberálních reforem, neboť již prý ví, že rovnoprávnost homosexuální menšiny Argentině nijak neuškodila.

Falklandy
Zdroj: Peter Hazell/ISIFA/Getty Images

Cameron odmítl papežův názor, že Falklandy patří Argentině

Z části i kvůli těmto rozporům se světskou mocí ohledně manželství osob stejného pohlaví se Bergogliovo zvolení papežem setkalo s mírně chladnou reakcí od prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové. Bergoglio se ale v minulosti naopak ztotožnil s oficiálním stanoviskem argentinské vlády, že se Británie zmocnila neprávem Falkland a že tyto ostrovy v jižním Atlantiku patří Argentině.

Bergoglio na loňské mši u příležitosti 30. výročí konce prohrané války o Falklandy Argentinou označil Británii za jejich uchvatitele. V roce 2010 o ostrovech hovořil jako o „našich“. Britský premiér David Cameron se dnes proti názorům nového papeže ohradil. „Při vší úctě s ním nesouhlasím. Na Falklandských ostrovech bylo mimořádně jasné referendum. To je zpráva pro každého na světě, že lidé z těchto ostrovů si velmi jasně zvolili budoucnost, kterou chtějí. Tuto volbu by měli všichni respektovat,“ reagoval Cameron na dotaz novinářů na summitu Evropské unie v Bruselu. „Bílý kouř nad Falklandami byl dost jasný,“ podotkl s odkazem na způsob volby papeže, jejíž úspěšné zavržení hlásí právě bílý kouř vycházející z improvizovaného komína na Sixtinské kapli, kde kardinálové volili.

Argentina se pře s Británií o Falklandy od 19. století a v roce 1982 se obě země kvůli sporu ocitly ve válečném konfliktu. Válka tehdy stála 900 lidských životů a skončila po deseti týdnech, když se Argentina vzdala. Za nové oživení sporu může ropa, jež byla u Falkland objevena v roce 1998.

Evropští muslimové věří v lepší vztah s křesťany

Evropští muslimové naopak po zvolení nového papeže věří v lepší vztahy s římskokatolickou církví, protože se Bergoglio přihlásil k odkazu svatého Františka z Assisi. Kromě skromnosti a pokory tento světec totiž také prokázal úsilí o dialog s islámem. V roce 1219 se například setkal v Egyptě s tureckým sultánem, kterého chtěl přemluvit k přijetí křesťanství.

Muslimská náboženská komunita v Itálii (Coreis) označila za nadějné, že se v papežově jméně připomíná František z Assisi, který přinesl „velký příklad svatosti a otevření vůči východu a islámu“. Za důležitý krok k lepšímu dialogu mezi oběma náboženstvími to povařují i muslimské komunity ve Francii a v Německu. Vztahy mezi oběma stranami byly poněkud chladnější za předchozího papeže Benedikta XVI., který v jednom ze svých projevů citoval byzantského císaře, jenž řekl, že islám je násilným a iracionálním náboženstvím. Pozdější Benediktova omluva ale u muslimů příliš důvěry v papeže už nevrátila.

Figurka papeže Františka
Zdroj: ČTK/AP/Salvatore Laporta

Ve Vatikánu se prodávají suvenýry s Františkovou podobiznou

Dva dny po zvolení nového papeže se v obchůdcích na okraji Svatopetrského náměstí objevily suvenýry s Františkovou podobiznou. Turisté si tak mohou z místa odvážet růžence a pohlednice s novou hlavou římskokatolické církve, ale také knihy o něm.

K volbě nového papeže přichystal Vatikán také speciální edici známek a dá se předpokládat, že sortiment s papežem Františkem se brzy rozšíří i o další předměty, ať už půjde o kalendáře nebo třeba talířky a hrnečky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...