V Nizozemsku jsou hlášeny desítky případů bití, nadávek a výhrůžek vůči homosexuálním běžencům přímo v azylových centrech. A to zvlášť od uprchlíků vyznávajících konzervativní islám, kteří gaye a lesby považují za méněcenné. Nizozemské úřady sice odmítají, že by je nedokázaly ochránit, výpovědi uprchlíků pvšem ukazují pravý opak. Podle odhadů je každý patnáctý uprchlík gay, lesba nebo bisexuál.
Osmadvacetiletý syrský tanečník Alaa Ammar po vypuknutí války pomáhal dětem v Červeném kříži. Do Evropy nikdy nechtěl, teroristé z Islámského státu ho ale donutili. „Když vás chytí a jste gay, tak vás shodí dolů z vysoké budovy ve městě. My gayové máme tajný život. Všichni se známe. Všichni v Sýrii. Když chytnou nějakého mého přítele, najdou si tím pádem i mě,“ prohlásil Ammar.
Nakonec raději utekl – stejně jako statisíce dalších mladých Syřanů, kteří nečekali na povolávací rozkaz do Asadovy armády. „Pokud odmítnete, jdete do vězení. Jsem gay. Nechci jít do války. Nechci bojovat,“ podotkl Ammar.
Sám zaplatil pašerákům, aby se dostal do Nizozemska, které jako první země na světě zavedlo sňatky homosexuálů. V uprchlickém táboře ho ale čekalo bití. „Někdy do mě takhle strčí, nenechají mě jít do kuchyně. Chtějí se mnou bojovat. Může mít nůž, pobodat mě. Když se začali rvát, křičel jsem. Byli to tři Iráčané, velmi islamističtí, řekl jsem, že jim dám peníze, aby mě nechali jít. Nechci se s nimi bít. Oni řekli ne, nechci peníze,“ vzpomíná uprchlík.
V uprchlickém centru v Amsterdamu, které spravuje Armáda spásy, žije na 400 mužů. Incidentům mezi nimi je někdy těžké zabránit. Aktivisté už spočítali desítky útoků.
Homosexuální uprchlíci se tak bojí, že na záchod nebo jíst chodí jen v noci. Hlášené jsou i pokusy o sebevraždu. „Pochází to od islamistů. Uvažují o gayích jako zločinci. Myslí si, že když zabijí homosexuála, tak bůh bude šťastný,“ konstatoval Ammar.
I v Nizozemsku přitom roste napětí mezí odpůrci a zastánci uprchlíků. Ne všichni vidí, jak rozdílný osud každý z nich má. „Nizozemská vláda by měla dělat mnohem víc. Měla by být podle nás mnohem tvrdší ke strůjcům diskriminace. Neměla by oběti přehlížet,“ uvedl mluvčí organizace COC na obranu sexuálních menšin Philip Tijsma.
Nizozemsko jen loni přijalo přes 40 tisíc žádostí o azyl. „Po celém Nizozemsku by měla být místa, kde by se gay, lesbičtí, bisexuální a transgender uprchlíci cítili bezpečně, pokud si myslí, že tohle je pro ně nejlepší,“ míní Tijsma.
Ammar je za svobodu vděčný - chodí na kurzy holandštiny, tance a studuje. Říká, že Nizozemsku chce vše vrátit, pomáhat ostatním a hlavně nebýt na obtíž.
