Jeho popularita je v poslední době jako na pověstné houpačce. Tragické události, o které příliš nestál, minulý rok vynesly Francoise Hollanda mezi nejsledovanější světové lídry, podporu mu ale nahlodaly nepříliš povedené PR aktivity v kampani. Nyní se snaží rok před prezidentskými volbami zaujmout bojem s nezaměstnaností – před pár dny svůj nový plán představil.
Přízeň voličů Hollandovi na podzim klesla, aby se po krátkodobém sepětí v souvislosti s útoky v Paříži znovu propadla. Na počátku byla problémem nepříliš vydařená kampaň, která měla prezidenta vykreslit jako člověka, jenž se nezdráhá vejít mezi lid. Reakcí byl spíš nechtěný lidový humor. To když vyšlo najevo, že ne všechno bylo na sympatické akci stoprocentně pravdivé.
Vše mělo proběhnout na oko spontánně. Prezident vyrazí se svým doprovodem do náhodně vybraného domu na východě země a pohovoří si s tamními lidmi – v tomto případě starší obyvatelkou. Nahrávkou ze setkání se Hollandův tým okamžitě pochlubil na sociálních sítích, postupem času ale koncept nepřipravené akce začal padat.
Venkovanka se nechala slyšet, že jí úřady dopředu zakázaly ptát se na nepříjemné věci. Květinovou výzdobu do rádoby náhodně vybraného bytu dodala radnice, číšníka s kávou zase zajistil starosta Stéphane Hablot. „To bylo to nejmenší, co by se mělo dělat, když se hostí šéf státu. Nebylo to zrežírované, jen čirá pohostinnost,“ zmínil Hablot.
Zmíněná pohostinnost ale proměnila prezidenta v terč posměchu. Reputaci napravilo až Hollandovo angažování po listopadových atentátech. Francouzi přijali, jak se jejich prezident v krizové situaci choval, a jeho popularita stoupla o dvacet procent.
Vlna poútokového nadšení ale v posledních dnech znovu narazila. Zbývá mu tak poslední trumf, se kterým při minulých volbách slavil úspěch – tedy snížení nezaměstnanosti. Radost mu může dělat fakt, že bývalý prezident Nicolas Sarkozy, který mu chce oplatit porážku z minulých voleb, je podle nedávného průzkumu ještě méně populární než Hollande.
Pravice proto při nominaci možná sáhne po bývalém premiérovi Allainu Juppém, jeho ale pro změnu limituje už poměrně vysoký věk. A tak se začínají rojit otázky, jak moc z toho všeho bude těžit třetí vzadu - šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.
