Paříž – Německo-francouzská mírová iniciativa pro oblast východní Ukrajiny počítá s demilitarizovaným pásmem. Francouzský prezident to sdělil televizi France 2. Podle něj je tento plán jednou z posledních šancí, jak předejít regulérní válce. François Hollande se také vyslovil pro větší autonomii povstaleckých oblastí. Britský ministr zahraničí ale oznámil, že součástí případné dohody nebude uznání územních zisků rebelů. Podle ukrajinského prezidenta se krize nevyřeší, dokud země nedostane od Evropy a dalších spojenců zbraně a politickou i ekonomickou pomoc.
Návrh počítá s vytvořením demilitarizovaného pásma, které by na každé straně demarkační linie sahalo do hloubky 50 až 70 kilometrů, prozradil Hollande. Zároveň se vyslovil pro zvážení větší autonomie, kterou žádají rebelové.
„Myslím, že je to jedna z posledních šancí… Jestliže se nám nepodaří dosáhnout trvalé mírové dohody, velmi dobře víme, jaký bude scénář. Má jméno, říká se tomu válka,“ řekl prezident po návratu z Moskvy, kde společně s německou kancléřkou probíral plán s ruským prezidentem.
Nová smlouva navazuje na dohodu o příměří podepsanou loni v září v Minsku. Podrobnosti návrhu oficiálně zveřejněny nebyly. Podle agentury DPA je jeho základem zastavení palby. Média spekulují, že iniciativa kromě příměří setrvává u výměny zajatců a stažení těžké výzbroje. Problémem je ale demarkační linie, protože vzbouřenci chtějí zohlednit své územní zisky z poslední doby.
Angela Merkelová je ale vůči dohodě s Ruskem zatím skeptická. Prý si není jistá, jestli schůzka s Putinem povede k řešení ukrajinského konfliktu. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově Moskvu kritizovala. „Rusko musí přispět svým podílem při řešení krize na Ukrajině. Tento problém nemůže být vyřešen vojenskými prostředky. Což je důvod, proč je nyní více než kdy jindy důležité implementovat minskou dohodu,“ podotkla kancléřka.
- Merkelová o bezpečnosti v Evropě: „Krize na Ukrajině ohrožuje základy mírumilovného soužití v Evropě. To, co Rusko udělalo na Krymu a poté na východě Ukrajiny, porušilo základy naší společné existence v Evropě. Rusko nerespektuje územní celistvost Ukrajiny a nerespektuje ani suverenitu ukrajinského státu. Mezinárodní právo je porušováno. Použití síly se stalo hořkou realitou. Snaha změnit násilím hranice, je ale něco, co do 21. století nepatří. To říkáme zcela jasné. Nikdo z nás nemá zájem na novém rozdělování v Evropě. Bezpečnost chceme budovat společně s Ruskem.“
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier v pořadu německé televize ARD uvedl, že o úspěchu nového mírového plánu bude rozhodnuto během příštích dvou až tří dnů. „Nyní se skutečně nacházíme na křižovatce,“ prohlásil.
Rusko podle šéfa diplomacie Sergeje Lavrova souhlasí se stažením těžkých zbraní z východu Ukrajiny a stojí o zahájení přímých rozhovorů mezi Kyjevem a proruskými separatisty. Před cestou do Kremlu hovořili Merkelová a Hollande o mírovém plánu ve čtvrtek v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Podle něj by plán mohl fungovat. Diplomatické úsilí ocenili už i povstalci.
Ukrajinský prezident: Bez vojenské podpory se nic nevyřeší
Porošenko požádal Evropu a další spojence o vojenskou podporu. Čím silnější podle něj bude obrana Ukrajiny, tím lepší bude její diplomatická pozice při jednání o míru. „Rok 2013 vrátil náš kontinent o několik desetiletí, možná století nazpět. Náš soused porušil veškeré mezinárodní úmluvy a zabral část našeho území. Dnes tento soused vede hybridní válku vůči suverénnímu státu a spoluzakladateli Spojených národů, kterým Ukrajina je,“ podotkl Porošenko.
Porošenko o nutnosti vojenské podpory ze zahraničí
„Ukrajinská otázka nebude vyřešená, dokud lidé a politici v Evropě i jinde ve světě nerozhodnou poskytnout stálou podporu, která by zajistila ukrajinskou nezávislost politicky, ekonomicky, ale také vojensky. Jsme nezávislý národ a máme právo chránit svůj lid. Nikdy jsme neporušili dohody z Minsku a nevedeme žádné útočné operace. Vím, že mnoho odborníků varovalo, že pokud získáme vojenskou podporu, vyvolá to další agresi. Ale je to naopak. Viděli jsme, že nedostatek obranného vybavení vyvolává útočné operace proti Ukrajině.“
Biden: Kyjev má právo se bránit
Washington si přeje mírové řešení ukrajinské krize, uvedl americký viceprezident Joe Biden na bezpečnostní konferenci v Mnichově. „S prezidentem (Obamou) se shodujeme v tom, že musíme vyvinout úsilí, abychom zachránili lidské životy a vyřešili tento konflikt mírovou cestou,“ konstatoval Biden.
Kyjev ale podle něj má právo se bránit proti Rusku a Spojené státy mu k tomu poskytnou prostředky. „Putin mnohokrát sliboval mír a místo toho dodával tanky, vojáky a zbraně,“ prohlásil americký viceprezident. „Je plně v silách Moskvy zastavit separatisty od prosazování vojenského řešení (situace). Nevěřte nikomu, kdo vám řekne, že to není pravda,“ poznamenal Biden. „Působili by tam nějací separatisté sami za sebe? Pravděpodobně ano. Ale jádro jednotek, jejich vedení, vycvičení bojovníci přímo podléhají prezidentu Putinovi,“ zdůraznil.
Joe Biden, americký viceprezident
„Ať už je to umlčování opozice tím, že ji zavíráte do psychiatrických léčeben, nebo umlčování matek vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině. Nerespektování svobod a suverenity svého souseda jsou jen zlomek výčtu praktik pana Putina, díky kterým svět vypadá úplně jinak, než když jsem tady na konferenci v Mnichově mluvil naposledy.“
Hlavním cílem Spojených států je podle Bidena zajištění celistvosti Ukrajiny. V současném světě podle něj nesmí být silou překreslovány hranice, nesmí existovat žádné sféry vlivu a každá země musí mít možnost zvolit si svou budoucnost sama. Biden také dal najevo, že USA jsou připraveny udržovat protiruské sankce do té doby, než se podaří situaci na Ukrajině vyřešit.
Konflikt na východě Ukrajiny si už vyžádal přes 5200 mrtvých. Navzdory diplomatické aktivitě pokračují v Donbasu ozbrojené střety. Podle dnešních informací z Kyjeva i z Donbasu bylo od pátku zabito nejméně 48 povstalců, pět vojáků a pět civilistů. Hlavním centrem bojů je město Debalceve, které je strategicky důležité, protože jím prochází železniční i přímé silniční spojení mezi baštami vzbouřenců, Luhanskem a Doněckem. Po pátečním příměří v této oblasti kvůli evakuaci debalcevských obyvatel, byť ne zcela respektovaném, se tam od dnešního rána znovu ozývala střelba a exploze.
Stěžejní body dohody z Minsku z 5. září loňského roku
- Strany se dohodly, že okamžitě přestanou bojovat. To ale prakticky denně porušují.
- OBSE vyslala na ukrajinsko-ruskou hranici týmy svých pozorovatelů. Ti mají za úkol monitorovat a hlásit kromě jiného pohyby jednotek.
- Materiál mluví také o zlepšení humanitární situace v Donbasu - na tom se podílí Ukrajina i Rusko. Kyjev ale Moskvu viní, že dodávkami maskuje přímou podporu rebelů. Kreml to odmítá.
- Minská smlouva počítá s odsunem nezákonných vojenských formací. To znamená, že z Ukrajiny by měli zmizet jak ozbrojenci, tak žoldnéři. Ani to se ale neděje.
