Papež František v pondělí po poledni přiletěl do Rangúnu. Je to vůbec poprvé, co hlava katolické církve přicestovala na návštěvu Myanmaru (dříve Barma). V zemi žije jen nepatrná katolická menšina, většina obyvatel se hlásí k buddhismu. Myanmar v současnosti přitahuje pozornost kvůli krizi kolem muslimské menšiny Rohingů.
Papež František odletěl z Říma v neděli večer, v největším myanmarském městě Rangúnu přistál po poledni místního času. Po příletu se setkal s mocným šéfem barmské armády, která je obviňována z brutálního tažení proti příslušníkům muslimského menšinového etnika Rohingů na severu země.
Podle agentury AFP papežova schůzka s generálem Min Aun Hlainem v rezidenci rangúnského arcibiskupa trvala pouhých 15 minut. „Hovořili o velké odpovědnosti úřadů země v tomto přechodném období,“ komentoval schůzku, která byla původně plánována na čtvrtek, stručně Vatikán.
V úterý má papež v metropoli Neipyijtu na programu setkání s prezidentem Tchin Ťjoem a nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij, která čelí mezinárodním kritikám, že se Rohingů nezastává. Ve středu bude papež František sloužit v Rangúnu mši pro místní katolickou komunitu a sejde se s buddhistickými vůdci. Ve čtvrtek bude pokračovat v cestě do Bangladéše.
Františka vítaly tisíce katolíků
Podle statistik Vatikánu z roku 2015 žije v 52milionovém Myanmaru asi 659 tisíc katolíků. Tisíce z nich přijely vlaky či autobusy do Rangúnu, aby přivítaly papeže cestou z letiště do centra města. Na rangúnském letišti čekali zástupci barmských etnických menšin v tradičních oděvech a děti papežovi u výstupu z letadla předaly květiny.
V Rangúnu bylo v souvislosti s papežovou návštěvou rozmístěno velké množství členů pořádkové policie, žádné známky protestů se ale neobjevily, napsala agentura Reuters. František je prvním papežem, který Myanmar navštívil. V Bangladéši byl zatím jen papež Jan Pavel II.
Čeká se, zda papež zareaguje na situaci Rohingů
Papež zamířil do regionu, který se potýká s uprchlickou krizí, během níž od konce srpna uprchlo před násilím z barmského Arakanského státu do sousedního Bangladéše 620 tisíc příslušníků muslimského etnika Rohingů.
„Cesta byla plánovaná ještě v době, než začal eskalovat problém s Rohingy,“ podotkl bývalý velvyslanec ČR v Thajsku a nyní velvyslanec ve Švédsku Jiří Šitler.
Náplní papežovy cesty bude především hlásat usmíření. Nakolik se bude věnovat přímo otázce Rohingů, se s napětím očekává. Nejvyšší katoličtí představitelé ho ovšem předem vyzvali, aby nepoužíval pojmenování Rohingové. Podle místních katolických duchovních by papežovo poukazování na ně mohlo vyvolat odvetu vůči křesťanské menšině ze strany barmské armády.
„Pojem sám je historicky problematický,“ uvedl Šitler s tím, že začal být používaný ve velkém až v moderní době a myanmarská vláda toto etnikum označuje za bengálské imigranty.
Spojené státy a OSN situaci v regionech obývaných Rohingy označily za etnické čistky. Organizace Amnesty International, která sleduje porušování lidských práv ve světě, zase uvedla, že myanmarští vojáci se vyháněním, mučením a znásilňováním Rohingů dopouštějí zločinů proti lidskosti. Tamní armáda obvinění odmítla.
