Historický summit začal: Obama a Raúl Castro se setkají během soboty

Washington/Panamá – Ke společnému jednacímu stolu poprvé po více než padesáti letech zasednou prezidenti Spojených států a Kuby. Jak oznámila agentura AFP, očekává se, že oba prezidenti budou mít v sobotu prostor k diskusi a nepůjde tak pouze o letmé, ač velmi očekáváné setkání. Schůzku už za sebou mají ministři zahraničí obou zemí John Kerry a Bruno Rodríguez. Jednání bylo podle amerického zdroje úspěšné a otevírá cestu k dalšímu sbližování obou zemí. Těsně před dnešním summitem amerických států ministerstvo zahraničí USA doporučilo vyjmout Kubu ze seznamu států podporujících terorismus.

Obama se účastní summitu ve středoamerické Panamě, který začíná dnes a při kterém se prezident USA poprvé oficiálně setká se svým kubánským protějškem Raúlem Castrem. Také venezuelský prezident Nicolas Maduro ve čtvrtek prohlásil, že v panamském summitu vidí příležitost pro zlepšení vztahů s USA.

Šéf Bílého domu ve čtvrtek během návštěvy Jamajky potvrdil, že brzy rozhodne o vyřazení Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus. Řekl také, že ministerstvo zahraničí dokončilo proceduru posuzování důvodů pro či proti setrvání Kuby na seznamu. Až prý dostane závěry svých bezpečnostních poradců, oznámí své rozhodnutí.

  • Jakub Lepš, amerikanista University of New York in Prague: „Všichni čekají, jak si potřesou rukou. Již teď se o tom mluví, aniž by nějaká fotka byla, aniž by bylo na tom summitu nějaké setkání. Všichni již mluví o tom, že to může být fotka, která bude opravdu ikonická a bude symbolizovat ten pokrok.“
  • Martin Řezníček, zpravodaj ČT v USA: „Ten potencionální stisk rukou budou komentátoři a pozorovatelé interpretovat velmi detailně - jak dlouho bude trvat, jak se u toho budou tvářit a z toho se budou snažit vyčíst, jak na tom skutečně v té reálné rovině vztahy mezi Kubou a Spojenými státy jsou.“

„Doporučení ministerstva zahraničí vyřadit Kubu ze seznamu států podporujících terorismus je výsledkem několikaměsíčního technického zkoumání a je důležitým mezníkem v našem úsilí o utváření plodnějších vztahů s Kubou,“ prohlásil Ben Cardin, nejvýše postavený demokrat v senátním výboru pro zahraniční vztahy.

Prezident Obama se zatím nerozhodl. Kubě USA vyčítaly podporu extremistů z baskické separatistické organizace ETA nebo kolumbijských povstalců z FARC. „Náš meziresortní tým musí celou věc řádně projít a pak mi předloží patřičná doporučení,“ řekl Barack Obama na Jamajce.

  • Ismael Dumenico, kubánský taxikář: "Věřím, že Raúl Castro může něco udělat, že se věci změní k lepšímu. Ale pokud Spojené státy nezmění svou politiku, věci, na které jsme si vždy stěžovali, bude velmi těžké udržovat vztah se zemí, která má ilegální základnu v Guantanámu, obviňuje vás z terorismu, neukončí blokádu a nepovolí Američanům, aby sem jezdili."

Schůzka šéfů diplomacie byla „konstruktivní“

V Panamě ve čtvrtek večer za zavřenými dveřmi jednali ministři zahraničí USA a Kuby John Kerry a Bruno Rodríguez. Šlo o první setkání představitelů obou zemí na tak vysoké úrovni od začátků kubánské revoluce před více než půlstoletím.

Jednání bylo „velmi konstruktivní“ a umožnilo pokročit ve sbližování obou zemí, uvedl v Panamě po schůzce podle agentury AFP nejmenovaný americký diplomat. Ministři se podle něj shodli, že dosáhli pokroku a že budou dále pracovat na vyřešení otevřených otázek.

  • Martin Rey, odborník na Latinskou Ameriku: „Překvapivé výzkumy ukazují, že prezidenta Obamu mají Kubánci stejně, nebo dokonce více rádi než svého prezidenta. Je to důsledek toho, že očekávají změny k lepšímu a to, že ve finále přijde ten americký kapitál, přijdou zahraniční investice a oni se budou míti lépe.“

Kromě vzájemných vztahů konkrétních států je ale na programu dvoudenního panamského summitu řada dalších témat, která se týkají všech 35 zemí amerického kontinentu - např. bezpečnost, migrace, vzdělávací systémy nebo otázky energetických zdrojů.

Venezuelské oteplení se nečeká

Místo usmiřování se naopak čeká napětí mezi Spojenými státy a Venezuelou. Washington chce omezit vliv Caracasu ve střední Americe. Venezuela doteď hrála v regionu výraznou roli i kvůli vývozu levné ropy. Současná ekonomická krize v zemi ale nahrává spíše americkým zájmům. Na summit dorazí i venezuelský prezident Nicolas Maduro.

  • Nicolas Maduro, venezuelský prezident: "Doufáme, že Obamovy výroky nejsou určeny jenom pro účastníky summitu. Mohou totiž odstartovat novou éru vztahů mezi Venezuelou, svobodnou a suverénní Latinskou Amerikou a Spojenými státy."

Obama ale označil v prezidentském dekretu zemi za hrozbu národní bezpečnosti a vyhlásil sankce proti sedmi tamním politikům. Vadí mu, jak venezuelská vláda zachází s opozicí a porušuje lidská práva. Maduro chce na summitu tyto názory Obamy mírnit a přiveze s sebou také 10 milionů podpisů za zrušení sankcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...