Hirošima si připomněla smutné výročí, poprvé s americkým velvyslancem

Hirošima - Japonská Hirošima si dnes připomněla 65. výročí svržení americké jaderné pumy na toto město. Vzpomínkové slavnosti se poprvé v historii zúčastnil americký velvyslanec v Japonsku John Roos a generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Jaderná bomba byla na Hirošimu svržena 6. srpna 1945 v 8:15 místního času. Přesně v tuto minutu se dnes na hirošimském památníku rozezněl zvon míru.

„Kvůli budoucím generacím musíme nadále spolupracovat na uskutečňování světa bez jaderných zbraní,“ prohlásil v Hirošimě Roos, jenž si už před rokem získal obdiv mnohých Japonců, když několik týdnů po svém příjezdu do Tokia Hirošimu navštívil. John Roos a šéf OSN Pan Ki-mun se ceremonie zúčastnili spolu se zástupci více než 70 zemí světa. Vzpomínkovou slavnost navštívilo 55 000 lidí.

Ohlášenou první účast oficiálního představitele USA pozorovatelé už před ceremonií vnímali jako možnou přípravu terénu pro návštěvu prezidenta Baracka Obamy v Hirošimě. Žádný úřadující americký prezident dosud toto japonské město nenavštívil. Obama přitom několikrát předestřel vizi světa bez jaderných zbraní.

2 minuty
Hirošima si připomíná 65. výročí od svržení atomové bomby
Zdroj: ČT24

Japonsko zůstává bezjaderné

Pan Ki-mun připomněl, že na září do New Yorku svolává konferenci o jaderném odzbrojení. „Dokud budou existovat jaderné zbraně, budeme žít v nukleárním stínu,“ řekl generální tajemník OSN. Japonský premiér Naoto Kan zase slíbil, že Japonsko neuvolní zákaz vlastnění, výroby a dovozu jaderných zbraní, který na sebe samo uvalilo, a že bude aktivně předkládat odzbrojovací návrhy.

Haruko Moritaki z Hirošimské aliance pro odstranění jaderných zbraní však vyjádřil názor, že přítomnost amerického představitele přichází pozdě. Připomněl, že USA se svržením jaderných pum na japonská města Hirošima a Nagasaki v závěru druhé světové války staly jedinou zemí, která takový útok v dosavadní historii podnikla proti jinému státu. Dosud přitom Washington jaderné zbraně má, kritizoval Moritaki. Smíšené byly také reakce řadových občanů na americkou přítomnost na obřadu. Mnozí z nich považují jaderný útok USA na Japonsko za neoprávněný a žádají omluvu.

Starosta Hirošimy Tadatoši Akiba vyzval japonskou vládu, aby se vzdala jaderného deštníku svého bezpečnostního partnera, Spojených států. Premiér Kan nicméně zopakoval, že Japonsko americkou nukleární obranu potřebuje.

V Hirošimě na následky výbuchu zemřelo asi 140 000 lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 000 životů. O šest dnů později Japonsko kapitulovalo a ukončilo tím druhou světovou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 6 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 45 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...