Letošní mezinárodní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv získala členka jezídské komunity z Iráku Nadja Muradová. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Ocenění je spojené s odměnou 60 tisíc eur (1,6 milionu korun).
Nadja Muradová je podle RE odvážná žena z jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu. O útoku proti jezídům Nadja promluvila loni v prosinci v Radě bezpečnosti OSN s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy. Nyní žije v exilu.
Jezídové jsou náboženská komunita žijící především v severním Iráku. Podle lednové zprávy OSN radikálové z Islámského státu využívají v Iráku jako otroky až 3500 lidí. Jde hlavně o ženy a děti právě převážně z komunity jezídů. V roce 2014 při tažení těchto bojovníků mnoho uprchlíků z řad jezídů zemřelo v horách v okolí Sindžáru na severu Iráku.
Předseda parlamentního shromáždění RE Pedro Agramunt při slavnostním obřadu vyzdvihl osobnost Václava Havla. „Již mezi námi není, ale jeho odkaz je významnější než kdykoli dříve. Svým psaním a politickou činností předem varoval před nebezpečím nenávisti a předpojatosti a zdůrazňoval význam tolerance, soužití a respektování lidských práv. Musíme se vrátit k jeho odkazu v době, kdy je opět ohrožena jednota Evropy, kdy se různorodost stává prvkem rozdělování a kdy se lidé na sebe začínají dívat s podezíravostí a nedůvěrou,“ dodal představitel RE.
Už před vyhlášením letošní laureátky Agramunt řekl, že letošní ročník ceny je zcela zvláštní, neboť je ve znamení osmdesátého výročí narození Václava Havla, který je podle něj „trvalým symbolem opozice despocii“. „Nic není silnějšího než jedinci, kteří jednají na základě vlastního svědomí,“ prohlásil s odkazem na Havla Agramunt, jenž je také jedním ze tří porotců při udělování ceny.
Letošní cena za obranu lidských práv nesoucí jméno bývalého prezidenta Václava Havla byla čtvrtá v pořadí a finalisty porota vybírala z více než třiceti nominovaných. Mezi ostatními finalisty byly například srbská novinářka a aktivistka Gordana Igričová a Mezinárodní institut lidských práv z Francie.
Knihovna Václava Havla pořádá tradičně na počest laureáta v Praze mezinárodní konferenci, aby širší veřejnost seznámila s jeho přínosem v oblasti prosazování lidských práv. Ta letošní se pod názvem Ploty, zdi a příkopy: svoboda pohybu jako lidské právo? uskuteční 12. října.
Je členka irácké jezídské menšiny. V srpnu 2014 ji jako devatenáctiletou unesli bojovníci takzvaného Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.
Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice v Sindžáru v severním Iráku, kde Nadja bydlela, zabili šest set lidí, hlavně mužů (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadji), a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o osmnáct členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadji „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.
Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali na pas své dcery z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Duhúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Stuttgartu.
V lednu 2016 irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken. V listopadu 2015 vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a v září 2016 byla jmenována vyslankyní dobré vůle OSN za důstojnost lidí přeživších obchodování s lidmi. V říjnu stejného roku pak obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V roce 2016 získala také Cenu Václava Havla za obranu lidských práv a pobývala i v Praze.
