Havlovu cenu získala jezídka Muradová. Přežila zotročení džihádisty z IS

Letošní mezinárodní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv získala členka jezídské komunity z Iráku Nadja Muradová. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Ocenění je spojené s odměnou 60 tisíc eur (1,6 milionu korun).

Nadja Muradová je podle RE odvážná žena z jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu. O útoku proti jezídům Nadja promluvila loni v prosinci v Radě bezpečnosti OSN s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy. Nyní žije v exilu.

Jezídové jsou náboženská komunita žijící především v severním Iráku. Podle lednové zprávy OSN radikálové z Islámského státu využívají v Iráku jako otroky až 3500 lidí. Jde hlavně o ženy a děti právě převážně z komunity jezídů. V roce 2014 při tažení těchto bojovníků mnoho uprchlíků z řad jezídů zemřelo v horách v okolí Sindžáru na severu Iráku.

Předseda parlamentního shromáždění RE Pedro Agramunt při slavnostním obřadu vyzdvihl osobnost Václava Havla. „Již mezi námi není, ale jeho odkaz je významnější než kdykoli dříve. Svým psaním a politickou činností předem varoval před nebezpečím nenávisti a předpojatosti a zdůrazňoval význam tolerance, soužití a respektování lidských práv. Musíme se vrátit k jeho odkazu v době, kdy je opět ohrožena jednota Evropy, kdy se různorodost stává prvkem rozdělování a kdy se lidé na sebe začínají dívat s podezíravostí a nedůvěrou,“ dodal představitel RE.

Muradová při jmenování vyslankyní dobré vůle OSN v září 2016
Zdroj: ABACA/Dennis Van Tine/ČTK

Už před vyhlášením letošní laureátky Agramunt řekl, že letošní ročník ceny je zcela zvláštní, neboť je ve znamení osmdesátého výročí narození Václava Havla, který je podle něj „trvalým symbolem opozice despocii“. „Nic není silnějšího než jedinci, kteří jednají na základě vlastního svědomí,“ prohlásil s odkazem na Havla Agramunt, jenž je také jedním ze tří porotců při udělování ceny.

Letošní cena za obranu lidských práv nesoucí jméno bývalého prezidenta Václava Havla byla čtvrtá v pořadí a finalisty porota vybírala z více než třiceti nominovaných. Mezi ostatními finalisty byly například srbská novinářka a aktivistka Gordana Igričová a Mezinárodní institut lidských práv z Francie.

Knihovna Václava Havla pořádá tradičně na počest laureáta v Praze mezinárodní konferenci, aby širší veřejnost seznámila s jeho přínosem v oblasti prosazování lidských práv. Ta letošní se pod názvem Ploty, zdi a příkopy: svoboda pohybu jako lidské právo? uskuteční 12. října.

Je členka irácké jezídské menšiny. V srpnu 2014 ji jako devatenáctiletou unesli bojovníci takzvaného Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.

Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice v Sindžáru v severním Iráku, kde Nadja bydlela, zabili šest set lidí, hlavně mužů (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadji), a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o osmnáct členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadji „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.

Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali na pas své dcery z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Duhúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Stuttgartu. 

V lednu 2016 irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken. V listopadu 2015 vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a v září 2016 byla jmenována vyslankyní dobré vůle OSN za důstojnost lidí přeživších obchodování s lidmi. V říjnu stejného roku pak obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. V roce 2016 získala také Cenu Václava Havla za obranu lidských práv a pobývala i v Praze.

Nadja Muradová
Zdroj: DPA/Bernd Weißbrod/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 4 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 6 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 6 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 6 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 12 hhodinami
Načítání...