Čím přesně Hamburk zabodoval? Zaujmul unikátní čtvrtí starých přístavních skladů, postavených na vodě, zhruba na třech milionech dřevěných pilířů. Sklady svému původnímu účelu už sice většinou neslouží, zato se ale tzv. Skladištní město stalo centrem hamburského společenského a kulturního života.
Začalo to zločinem a skončilo zápisem na seznam UNESCO. Obří skladiště, brána Německa do světa, pompézní komplex na vodě. Když v roce 1883 hamburští radní zahájili stavbu Skladištního města, neváhali zlikvidovat barokní čtvrť, která novému projektu stála v cestě.
„Mělo jít nejen o největší, ale taky o nejmodernější logistické centrum světa. Od začátku disponovalo třeba elektřinou. Šestnáct tisíc lidí bylo ovšem regulérně vyhnáno, celá čtvrť se strhla,“ přibližuje Agnes Seemannová z hamburského památkového úřadu, co se tehdy stalo.
U prozaických skladů se na výzdobě nešetřilo, dokladem toho jsou krásné fasády. I dnes mají tyto budovy celoročně stálou teplotu. Ideální na skladování čaje nebo kávy. Ta odsud putovala do koloniálů celé střední Evropy, včetně Česka. Spodní patra jsou prázdná - několikrát za rok se jimi prožene povodeň, aniž by domům jakkoliv uškodila. A v dobrém stavu je i většina ze zhruba tří milionů dřevěných pilotů, na kterých celá čtvrť stojí.
Přes důkladnou rekonstrukci už je dnes většina skladů zavřená
Přesto celá čtvrť jen kvete. Jsou tu divadla, ateliéry, tisíce turistů. A v někerých místech tradice žije naplno. Třeba v přístavní pražírně se káva z celého světa praží přímo před očima hostů. Skladištní město navíc dál zůstává největším skladem koberců na světě, včetně těch nejdražších orientálních kusů.
Zdaleka nejvíce návštěvníků ale láká Miniatur Wunderland, největší světová expozice miniatur. Tři patra plná vláčků, lodiček i miniaturních panoramat navštíví přes milion lidí ročně. Stejně jako dřív ve Skladištním městě, i tady se, ve zmenšené formě, potkává celý svět.
