Port-au-Prince - Haiťané si připomínají výročí ničivého zemětřesení. Otřesy o síle 7,2 stupňů Richterovy škály se na Haiti ozvaly 12. ledna. V obydlené oblasti kolem hlavního města Port-au-Prince mělo zemětřesení tragické následky, zemřelo 230 tisíc lidí. Dodnes se Haiti z katastrofy úplně nevzpamatovalo.
I to málo, co mělo Haiti před zemětřesením, se vrací jenom pozvolna. Trosky zřícených budov sice pomalu mizely, obyvatelé Haiti se ale budou s katastrofou vyrovnávat roky. Zemětřesení nějak postihlo třetinu z devíti milionů obyvatel.
K chaosu v zemi i rok po zemětřesení přispívá, že Haiti nemá silnou vládu, která by obnovu poničené země řídila. Více než 800 tisíc lidí stále žije v provizorních táborech. „Zemětřesení jsme přežili, ale jenom proto, abychom žili v tomhle pekle,“ říká jeden z obyvatel stanového městečka.
Haiťané se proto snaží zapomenout a vést co nejnormálnější život. K tomu patří třeba i obyčejný fotbal. Na národním stadionu si zahrálo zápas 22 mužů, kteří loni při zemětřesení přišli o ruce nebo nohy. „Hrál jsem fotbal se dvěma nohama, mám radost, že ho můžu hrát s jednou. Ale mým největším štěstím je, že vůbec žiju,“ říká Moise Kalix.
Zemi navíc zasáhla další rána, začala se šířit cholera. Na tu zemřely už 2,5 tisíce lidí. Haiťané obviňují ze šíření nemoci místní šamany voodoo. Rozbouřený dav už zlynčoval a zabil 45 knězů voodoo. Vláda se proto snaží místní přesvědčit, že za nemoc mohou mikroorganismy, a ne černá magie.
Zahraniční vlády slíbily po lednové tragédii miliony na obnovu země. Celkem mělo dorazit na Haiti 5 miliard dolarů. Škody byly přitom vyčísleny na 8 miliard. Dodnes dostalo Haiti jen zlomek pomoci.
Každé sedmé dítě je sirotek
Po zemětřesení zůstaly bez rodin desítky tisíc dětí. V útulku Rolande Celestinové žije 87 dětí, které přišly o rodiče, po zemětřesení jich přijala čtrnáct. „Jinak by byly ztracené. Starám se jim o jídlo a posílám je do školy,“ říká. Od vlády dostává v přepočtu přes 200 korun měsíčně. Zbytek musí sehnat od dárců. Přesto mají děti v sirotčinci lepší osud než ty, které skončily na smetišti, kde z odpadků vybírají drobnosti, jež by mohly prodat. Osmiletý Filip vstává každý den v pět. Do čtyř odpoledne je na skládce. Za deset hodin tu nasbírá plastové lahve sotva za dolar. „Bydlím s rodinou ve stanu na protějším kopci. Musím si na jídlo vydělat sám, jinak mi nikdo nic nedá,“ vykládá Filip.
Na Haiti je osiřelé každé sedmé dítě. Zájem o adopce ze světa je, vláda ho ale brzdí. Říká, že právě děti jsou budoucností země.
