Ve věku 91 let zemřel na infarkt bývalý guatemalský diktátor Efraín Ríos Montt. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Montt v čele země stál sedmnáct měsíců po vojenském puči z roku 1982 a podle pět let starého rozsudku stál za smrtí 1700 domorodých indiánů.
Guatemalský diktátor, který stál za smrtí stovek indiánů, zemřel v 91 letech na infarkt
V roce 2013 byl Montt ve vlastní zemi odsouzen na 50 let za genocidu a 30 let za zločiny proti lidskosti. Bylo to poprvé na světě, kdy byl bývalý šéf státu odsouzen za genocidu soudem ve své vlastní zemi. Ústavní soud ale později rozsudek anuloval a proces vzhledem k Monttovu věku vyzněl do prázdna.
Montt, který se narodil v guatemalském městě Huehuetenango a do armády vstoupil už v mládí, se dostal k moci pučem v roce 1982. V čele země vydržel rok a pět měsíců, než byl sám svržen.
obrázek
Montt tvrdil, že o rozkazech k masakrům nevěděl a u soudu uvedl, že je nevinný. „Nikdy jsem nechtěl odstranit jakoukoliv rasu, náboženství či etnickou skupinu,“ uvedl. Spolu s ním byl souzen i bývalý generál José Mauricio Rodríguez Sánchez, který patřil v době Monttovy vlády ke špičkám armády. Soud ho viny zprostil.
Během války zmizelo přes 200 tisíc lidí
Masakry se odehrávaly ve třech městech provincie El Quiché na severozápadě země. K hromadnému vraždění ale v Guatemale docházelo už před Monttem a i po něm.
Občanská válka v této středoamerické zemi různou měrou zuřila od roku 1960 do roku 1996, kdy byla uzavřena mírová dohoda. Podle OSN během konfliktu zemřelo či beze stopy zmizelo přes 200 tisíc lidí, převážně mayských indiánů.
Ríos Montt po skončení války neúspěšně kandidoval na prezidenta a byl zvolen poslancem, což mu zajistilo imunitu. Ta se na něj přestala vztahovat v roce 2012. Ve stejném roce se tehdejší prezident Alváro Colóm příbuzným obětí omluvil a masakry označil za černou kapitolu historie země.