Tbilisi - Skoro dvě stovky lidí, považované novým gruzínským parlamentem za politické vězně, vyšly dnes z věznic na svobodu. Proti amnestii se ostře stavěl prezident Michail Saakašvili, ale nová vládní většina přehlasovala jeho veto a omilostnění prosadila. Více než tři tisícovky dalších vězňů, jejichž tresty amnestie snížila, mají vyjít na svobodu během dvou měsíců.
Mnoho ze 190 propuštěných vězňů zatkly bezpečnostní složky během protestů proti Saakašviliho režimu předloni v květnu, zatímco další byli odsouzeni za pokusy svrhnout vládu či za špionáž pro Rusko. „Byla to velká ostuda celé země, že Saakašvili měl své vězně,“ řekla předsedkyně sněmovního výboru pro lidská práva Eka Beseliaová, když vítala sedmdesátku vězňů propuštěných z tbiliské věznice. „Nová vláda plní své závazky vůči lidu, který tolik let trpěl v žalářích,“ dodala.
Saakašviliho strana, která dominovala v gruzínské politice po devět let, ztratila kontrolu nad parlamentem v říjnových volbách. Nová parlamentní většina získala právo vytvořit novou vládu a jmenovat premiéra. Tím se stal miliardář Bidzina Ivanišvili, jenž nabyl jmění v Rusku. Nyní bojuje o moc právě s prozápadním prezidentem Saakašvilim.
Vězni pomohli Ivanišvilimu k vítězství
Vězni přitom zasáhli i do samotných říjnových voleb. Videozáznamy z bití a znásilňování vězňů v káznici Gldani, které se objevily na veřejnosti krátce před hlasováním, mezi lidmi vyvolaly hněv na Saakašviliho vládu, obviňovanou z přivírání očí nad rozsáhlým zneužíváním za mřížemi. Ve svém důsledku tak pomohly Ivanišvilimu k volebnímu vítězství.
Saakašvili nicméně již dříve varoval před „vážnými důsledky“, jaké podle něj bude mít propuštění těžkých zločinců a ruských špehů (amnestie se vztahuje na zločiny vlastizrady, vojenské vzpoury, špionáže, loupeží, podvodů, krádeží, pašování drog a další trestné činy). Kritizoval rovněž parlament za to, že nevyužil příležitosti vyměnit odsouzené špiony za Gruzínce vězněné za špionáž v Rusku. Mezi dnes propuštěnými vězni byli i čtyři Rusové.
Vztahy mezi Tbilisí a Moskvou se ocitly na bodu mrazu po krátké válce v srpnu 2008 o separatistické provincie Jižní Osetie a Abcházie, po které následovalo přerušení diplomatických styků.
