Gruzie podepsala dohodu o příměří s Ruskem, ruský konvoj postupuje k Tbilisi

Washington/Tbilisi - Gruzínský prezident Saakašvili dnes v Tbilisi podepsal dohodu o příměří, kterou po jednáních s Nicolasem Sarkozym přivezla z Francie americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Dokument by měl zajistit okamžité stažení ruských jednotek z území Gruzie. Statut gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie však dohoda nijak neupravuje.

Gruzínský prezident Saakašvili na společné tiskové konferenci s Riceovou zdůraznil, že se nikdy nesmíří se ztrátou jakéhokoli svého území. Jižní Osetie a Abcházie ovšem prohlásily, že budou usilovat o samostatnost. V této iniciativě je dnes podpořil i ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Podporu Gruzii zase vyjádřily Spojené státy. Americký prezident George Bush opět vyzval důrazně Rusko, aby stáhlo své jednotky z Gruzie.  Naopak Rusku podle Bushe hrozí mezinárodní izolace.

Riceová: Ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v Tbilisi ujistila Gruzii, že USA by ji nikdy nežádaly, aby souhlasila s něčím, co není v jejím nejlepším zájmu. V návaznosti na podpis gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho pod dohodu o příměří prohlásila, že ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii. Ty ovšem i dnes operovaly na území Gruzie a podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky to zatím ani nevypadá, že by ruská armáda plánovala ústup.  

Condoleezza Riceová:

„Potřebujeme mezinárodní pozorovatele.“

„Ruský prezident Dmitrij Medveděv nedodržel své sliby, že v Gruzii zastaví všechny vojenské operace,“ zdůraznila šéfka americké diplomacie. Spojené státy podle ní považují za nezbytné časem vyslat do Gruzie mezinárodní mírové jednotky. „Potřebujeme mezinárodní pozorovatele a později pak nestranné mezinárodní síly k udržení míru“, prohlásila šéfka americké diplomacie.

Šéfka americké diplomacie přicestovala do Tbilisi, kde s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim jednala o podpisu Gruzie pod mírový plán, který dojednala Francie a Moskva podpořila.

Jako nepřijatelný bod z hlediska Gruzie byl vnímán plán, podle kterého mají začít mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie. Tyto dvě oblasti se chtějí od Gruzie oddělit. Téma statusu těchto oblastí tedy v dohodě o přímeří chybí.

Riceová prohlásila, že navrhované příměří chrání zájmy Gruzie, i přes ústupky Rusku. Přítomnost Riceové v Gruzii má podle médií také symbolizovat solidaritu USA s touto bývalou sovětskou republikou.

Prvotním cílem americké ministryně zahraničí je dosáhnout toho, aby se ruské bojové jednotky stáhly z gruzínského území. O složitějších otázkách, jako je řešení krize na Kavkaze, se podle ní může jednat později.

Ruský vojenský konvoj směřuje dále do nitra Gruzie

Ruský vojenský konvoj se dnes údajně přiblížil asi na 55 kilometrů ke gruzínské metropoli Tbilisi. Jde o nejhlubší průnik ruských vojsk do gruzínského vnitrozemí od začátku konfliktu, který vypukl minulý týden. Akce ruské armády se časově shodovala s návštěvou Riceové v Tbilisi.

Postup asi 17 obrněných transportérů s 200 ruskými vojáky se zastavil u vesnice Igojeti. Vojenský konvoj vyjel z gruzínského města Gori, které okupuje ruská armáda a které leží asi 25 kilometrů od separatistické Jižní Osetie, a pohyboval se v blízkosti hlavní silnice směřující na Tbilisi. Cíl a úkol vojenského konvoje není znám. Gruzínský premiér už ve čtvrtek naznačil, že pohyb ruských vojenských jednotek uvnitř Gruzie má za cíl vystrašit gruzínské civilní obyvatelstvo.

Moskva už v úterý oznámila, že v Gruzii zastavila všechny vojenské akce. Pouze prý „zajišťuje“ gruzínská vojenská zařízení a opuštěné armádní sklady.

Moskva varuje před zrušením Rady NATO-Rusko

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin dnes varoval alianci, aby nepřerušovala kvůli konfliktu v Gruzii vztahy s Ruskem. Reagoval tak na čtvrteční vyjádření amerického velvyslance v sídle NATO v Bruselu Kurta Volkera, podle něhož Spojené státy v důsledku ruské vojenské akce proti Gruzii uvažují o zrušení Rady NATO-Rusko. Rogozin v Bruselu řekl novinářům, že Rada NATO-Rusko byla v roce 2002 vytvořena proto, aby přispívala ke zlepšení vztahů mezi znepřátelenými zeměmi z dob studené války a její zrušení by poškodilo obě strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 14 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...