Gruzie podepsala dohodu o příměří s Ruskem, ruský konvoj postupuje k Tbilisi

Washington/Tbilisi - Gruzínský prezident Saakašvili dnes v Tbilisi podepsal dohodu o příměří, kterou po jednáních s Nicolasem Sarkozym přivezla z Francie americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Dokument by měl zajistit okamžité stažení ruských jednotek z území Gruzie. Statut gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie však dohoda nijak neupravuje.

Gruzínský prezident Saakašvili na společné tiskové konferenci s Riceovou zdůraznil, že se nikdy nesmíří se ztrátou jakéhokoli svého území. Jižní Osetie a Abcházie ovšem prohlásily, že budou usilovat o samostatnost. V této iniciativě je dnes podpořil i ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Podporu Gruzii zase vyjádřily Spojené státy. Americký prezident George Bush opět vyzval důrazně Rusko, aby stáhlo své jednotky z Gruzie.  Naopak Rusku podle Bushe hrozí mezinárodní izolace.

Riceová: Ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v Tbilisi ujistila Gruzii, že USA by ji nikdy nežádaly, aby souhlasila s něčím, co není v jejím nejlepším zájmu. V návaznosti na podpis gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho pod dohodu o příměří prohlásila, že ruské jednotky musí okamžitě opustit Gruzii. Ty ovšem i dnes operovaly na území Gruzie a podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky to zatím ani nevypadá, že by ruská armáda plánovala ústup.  

Condoleezza Riceová:

„Potřebujeme mezinárodní pozorovatele.“

„Ruský prezident Dmitrij Medveděv nedodržel své sliby, že v Gruzii zastaví všechny vojenské operace,“ zdůraznila šéfka americké diplomacie. Spojené státy podle ní považují za nezbytné časem vyslat do Gruzie mezinárodní mírové jednotky. „Potřebujeme mezinárodní pozorovatele a později pak nestranné mezinárodní síly k udržení míru“, prohlásila šéfka americké diplomacie.

Šéfka americké diplomacie přicestovala do Tbilisi, kde s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim jednala o podpisu Gruzie pod mírový plán, který dojednala Francie a Moskva podpořila.

Jako nepřijatelný bod z hlediska Gruzie byl vnímán plán, podle kterého mají začít mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie. Tyto dvě oblasti se chtějí od Gruzie oddělit. Téma statusu těchto oblastí tedy v dohodě o přímeří chybí.

Riceová prohlásila, že navrhované příměří chrání zájmy Gruzie, i přes ústupky Rusku. Přítomnost Riceové v Gruzii má podle médií také symbolizovat solidaritu USA s touto bývalou sovětskou republikou.

Prvotním cílem americké ministryně zahraničí je dosáhnout toho, aby se ruské bojové jednotky stáhly z gruzínského území. O složitějších otázkách, jako je řešení krize na Kavkaze, se podle ní může jednat později.

Ruský vojenský konvoj směřuje dále do nitra Gruzie

Ruský vojenský konvoj se dnes údajně přiblížil asi na 55 kilometrů ke gruzínské metropoli Tbilisi. Jde o nejhlubší průnik ruských vojsk do gruzínského vnitrozemí od začátku konfliktu, který vypukl minulý týden. Akce ruské armády se časově shodovala s návštěvou Riceové v Tbilisi.

Postup asi 17 obrněných transportérů s 200 ruskými vojáky se zastavil u vesnice Igojeti. Vojenský konvoj vyjel z gruzínského města Gori, které okupuje ruská armáda a které leží asi 25 kilometrů od separatistické Jižní Osetie, a pohyboval se v blízkosti hlavní silnice směřující na Tbilisi. Cíl a úkol vojenského konvoje není znám. Gruzínský premiér už ve čtvrtek naznačil, že pohyb ruských vojenských jednotek uvnitř Gruzie má za cíl vystrašit gruzínské civilní obyvatelstvo.

Moskva už v úterý oznámila, že v Gruzii zastavila všechny vojenské akce. Pouze prý „zajišťuje“ gruzínská vojenská zařízení a opuštěné armádní sklady.

Moskva varuje před zrušením Rady NATO-Rusko

Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin dnes varoval alianci, aby nepřerušovala kvůli konfliktu v Gruzii vztahy s Ruskem. Reagoval tak na čtvrteční vyjádření amerického velvyslance v sídle NATO v Bruselu Kurta Volkera, podle něhož Spojené státy v důsledku ruské vojenské akce proti Gruzii uvažují o zrušení Rady NATO-Rusko. Rogozin v Bruselu řekl novinářům, že Rada NATO-Rusko byla v roce 2002 vytvořena proto, aby přispívala ke zlepšení vztahů mezi znepřátelenými zeměmi z dob studené války a její zrušení by poškodilo obě strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 54 mminutami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 5 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 6 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...