Berlín – Svět se dostal na pokraj nové studené války, řekl u příležitosti oslav 25. výročí pádu Berlínské zdi bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov. Podle Gorbačova napětí způsobil Západ, když se snažil od roku 1989 získat výhody na úkor Ruska. „Události posledních měsíců jsou důsledkem krátkozraké politiky a ignorování zájmů partnerů,“ řekl Gorbačov s poukazem na krizi na Ukrajině.
Už před cestou do Německa bývalý sovětský prezident uvedl, že ukrajinská krize je vhodnou „záminkou“ pro Spojené státy, aby kritizovaly Rusko, a podpořil politiku ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle Gorbačova porušil Západ, a především Spojené státy, své sliby z roku 1989, prohlásil se za vítěze studené války a pokusil se těžit z ruské slabosti. Jako příklad uvedl někdejší sovětský prezident východní rozšíření NATO, rozpad Jugoslávie, neuskutečněný plán na vybudování prvků americké protiraketové obrany ve střední Evropě a války v Iráku, v Libyi a v Sýrii.
Gorbačov dnes také znovu apeloval na zlepšení vztahů mezi Ruskem a Německem, ke kterému vyzval už v pátek na bývalém berlínském hraničním přechodu Checkpoint Charlie. „Vzpomeňme si, že bez německo-ruského partnerství nebude Evropa bezpečná,“ řekl.
Berlínská zeď po 25 letech: tentokrát už jen ze svítících balonků
V Německu si připomínají čtvrt století od pádu Berlínské zdi. Ta mezi lety 1961 až 1989 dělila východní část města od západního. Stala se symbolem konce studené války. Už včera se v hlavním městě rozzářila symbolická hranice - tu tvoří osm tisíc svítících balonů, které značí linii tehdejší zdi.
Takzvaná „světelná hranice“ je centrem vzpomínkových akcí. Severní konec patnáctikilometrové světelné instalace je na někdejším hraničním přechodu na Bornholmer Strasse, kde se 9. listopadu 1989 poprvé otevřela obyvatelům Berlína cesta na západ. Pokračuje přes Památník Berlínské zdi na Bernauer Strasse, kolem budovy Říšského sněmu a Braniborské brány a přes hraniční přechod Checkpoint Charlie až k současné East Side Gallery. Světelná hranice bude rozdělovat Berlín až do nedělního večera a podle organizátorů akce by za dobrého počasí měla být viditelná i z Mezinárodní vesmírné stanice. V neděli pak několik tisíc lidí, kteří se před 25 lety podíleli na proražení Berlínské zdi, uvolní balony a nechá je vystoupat do vzduchu. Symbolicky tak po 25 letech opět strhnou železnou oponu, která od druhé světové války rozdělovala Evropu.
Oznámení o otevření cesty do Západního Berlína padlo omylem
Nestává se často, aby oznámení historického významu padlo vlastně omylem, jako přídavek jinak ubíjející a nudně úřední tiskové konference. Komunistická vláda Východního Německa ale třaskavou informaci o otevření hraničních přechodů do Západního Berlína zveřejnila právě takto. Zprávě vedoucí k pádu Berlínské zdi, symbolu studené války, tak naslouchala jen hrstka unavených novinářů, zavzpomínal na 25 let staré události tehdejší reportér agentury Reuters.
Tisková konference člena politbyra a mluvčího vládnoucí Jednotné socialistické strany Německa Güntera Schabowského 9. listopadu 1989 měla být zcela rutinní záležitostí. Ačkoli vláda Východního Německa už několik měsíců čelila tlaku, aby svým občanům poskytla tak zvanou Reisefreiheit, tedy svobodu cestovat, nenaznačovalo nic z průběhu konference, že by se v této ostře sledované záležitosti cokoli podstatného změnilo. Když ale dostali novináři prostor pro dotazy, ozval se reportér italské tiskové agentury ANSA Riccardo Ehrman, který se obrátil na Schabowského s otázkou, jež se nařízení o cestách občanů NDR do zahraničí týkala.
Na to, co přišlo, nebyl nikdo připravený. „Tedy… dnes jsme rozhodli… přijmout nařízení, které dovoluje každému občanovi NDR… opustit Východní Německo přes jakýkoli hraniční přechod,“ řekl poněkud dezorientovaný Schabowski, který jako by ani nevěřil vlastním slovům. Všichni novináři oněměli úžasem a nevěřícně se na sebe dívali. Na otázku, kdy nařízení vstoupí v platnost, pak politik odpověděl: „Podle mých informací… je to ihned, neprodleně,“ a zoufale se přitom probíral papíry, které ležely před ním, jako by hledal více informací. Později se ukázalo, že Schabowski u schvalování nařízení o otevření hranic nebyl a nevěděl, že se zveřejněním se mělo čekat až do brzkého rána dalšího dne.
Zhroucení diktatury NDR napomohla statečnost statisíců východních Němců, třeba i těch, kteří v Berlíně provozovali protirežimní rádiové vysílání. „Tohle je první nezávislé vysílání v NDR,“ ozvalo se ve východoberlínském éteru 31. Října 1986. Datum už dopředu ohlásily letáky, vytištěné dětskými razítky. Pirátské rádio si říkalo Černý kanál, v narážce na stejnojmenné protizápadní vysílání východoněmecké televize. Za akcí stál hudebník Stephan Krawczuk, spolu s dalšími čtyřmi mladými lidmi. Věděli, že riskují, za vysílání na černo totiž hrozil trest smrti. Stasi zuřila. Za nahrávání a poslouchání vysílání se dávali několikaleté tresty. Samotní aktéři ale unikli. Šlo přitom o husarský kousek několika jednotlivců. Jenže ve stejné době už v Lipsku pravidelně probíhala pondělní setkání, která o tři roky později vyústila v obří demonstrace. V NDR se nakonec našli statisíce lidí, kteří stejně jako Stephan Krawczyk riskovali mučení v Hohenschönhausenu. A právě to byla energie, která pomohla prorazit berlínskou zeď.
Už o hodinu později před hraničními přechody čekaly stovky obyvatel východního Berlína. A pohraničníci, kteří měli zákaz používat zbraně, přílivu euforického davu nakonec podlehli. Jako první byl otevřen přechod v ulici Bornholmer Strasse a dvě minuty po půlnoci hlásila východoněmecká policie: „Všechny přechody otevřeny. Zeď padla.“
