Jeden z největších leteckých uzlů na evropském kontinentu, Atatürkovo letiště v Istanbulu, se stěhuje. Vše, co souvisí s osobní dopravou, se přesouvá do nového většího areálu u Černého moře. Obří logistická akce, která má trvat do sobotní půlnoci, ovlivní i spojení s Prahou. Místo obvyklých tří spojů Tureckých aerolinií poletí v sobotu jen jeden. Přistát má už na novém letišti.
Až devadesát milionů cestujících ročně odbaví nové letiště v Istanbulu a stane se tak třetím největším vzdušným přístavem na světě. Ačkoliv nové letiště slavnostně otevřel prezident Recep Tayyip Erdogan už na konci října při příležitosti výročí 95 let vzniku turecké republiky, jenž si také jako první symbolicky zakoupil letenku, do plného provozu se letiště dostane až v první dubnovou neděli.
Výstavbu provázely i potíže. Přesun byl třikrát odložen, padala obvinění z korupce a objevovaly se protesty dělníků. Podle úřadů na staveništi přišlo o život téměř třicet lidí. A metro z centra Istanbulu má být hotové nejdřív na podzim.
„Je to prestižní, obří projekt, prezident Erdogan hodně tlačil na to, aby se formálně splnil termín otevření 29. října, který slíbil. To se skutečně stalo, ale plný provoz by měl po několika odkladech začít až v neděli,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Nové istanbulské letiště (oficiálně Letiště Istanbul) bude v první fázi s kapacitou 90 milionů cestujících ročně třetím největším na světě po letišti Hartsfield-Jackson v Atlantě, které přepravilo 102 902 992 cestujících v roce 2017, a po mezinárodním letišti v Pekingu, které loni odbavilo 95 786 442 cestujících.
„S více než třemi stovkami destinací, z nichž 250 je mezinárodních, bude nové letiště jedním z největších leteckých uzlů,“ řekl turecký ministr dopravy a infrastruktury Cahit Turhan. „U terminálů bude moci v jediný moment stát 114 letadel. Na Atatürkově letišti to bylo jen 46,“ dodal ministr dopravy.
Do budoucna by se však s 200 miliony cestujících mělo stát největším letištěm na světě. „Na to rozhodně bude mít vliv jak ekonomická a politická situace v Turecku, tak v širším regionu a také okolnosti související se samotnou leteckou dopravou. Je otázka, jestli nebe nad Istanbulem bude tak vytížené, aby kapacitu skutečně naplnilo,“ dodal Černohorský.
Istanbulské letiště chce také konkurovat jinému asijskému leteckému uzlu – letišti v Dubaji. To patří do pětice největších letišť podle počtu pasažérů s 88,5 milionu cestujících v roce 2017. Letiště Václava Havla odbavilo v roce 2017 pro srovnání rekordních 16,8 milionu pasažérů.
V Istanbulu dosud fungovala dvě mezinárodní letiště: Atatürkovo, které leží blízko centra Istanbulu v západní části města, a letiště Sabihy Gökçenové, které se nachází v asijské části. Sabiha Gökçenová byla první tureckou pilotkou a adoptivní dcerou zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka. Atatürkovo letiště nyní bude uzavřeno a na jeho místě vznikne park a výstaviště.
Velké letiště plánuje i Německo či Polsko
Velké letiště mezinárodního významu se nyní buduje také v Německu. Otevření Braniborsko berlínského letiště Willyho Brandta však bylo v uplynulých téměř deseti letech opakovaně odkládáno a nyní je plánováno na roky 2020 až 2021. Náklady na stavbu se zatím odhadují na 9,4 miliardy eur a ročně by mělo přepravit po plném dokončení 34 milionů pasažérů.
Loni v květnu schválila dolní komora polského parlamentu zákon, který umožní výstavbu nového letiště, které se má nacházet zhruba 40 kilometrů západně od Varšavy, blízko dálnice do Berlína. Postaveno má být do konce roku 2027. Počáteční kapacita má být zhruba 45 milionů cestujících ročně, postupně by se měla zvýšit na 100 milionů. Náklady byly už dříve odhadnuty na 30 miliard zlotých (asi 6,9 miliardy eur). Obyvatelé obce Baranów, kde má nové letiště stát, ale v nezávazném referendu stavbu odmítli.
V budoucnu by se světovou jedničkou mezi letišti mělo stát Maktúmovo mezinárodní letiště v Dubaji, které by po kompletním dokončení za 32 miliard dolarů v roce 2027 mělo ročně odbavit až 220 milionů lidí.
- Tendr na nové letiště v Istanbulu byl vypsán v roce 2013, základní kámen byl položen v červnu 2014 a výstavba začala v květnu 2015. Nachází se na předměstí Arnavutköy v evropské části Istanbulu, 35 kilometrů severozápadně od centra patnáctimilionového Istanbulu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vzdušný přístav slavnostně otevřel letos 29. října. Ceremonie se konala symbolicky v den 95. výročí vzniku Turecké republiky. První komerční let se uskutečnil 31. října 2018 na trase Istanbul–Ankara.
- Podle údajů provozní společnosti IGA vyšla stavba na 10,25 miliardy eur (asi 265 miliard Kč). Do roku 2020 by k němu měla být přivedena linka metra. Dominantou je přes 90 metrů vysoká kontrolní věž, počítá se i s obří mešitou.
- V počátcích by mělo zaměstnávat 16 tisíc lidí, v budoucnu by se jejich počet měl navýšit do roku 2025 přímo či nepřímo až na 200 tisíc lidí a po plném dokončení v roce 2028 by se i se všemi přidruženými provozy mělo podílet až na pěti procentech tureckého HDP. Celková rozloha by měla být 47 kilometrů čtverečních (necelá desetina rozlohy Prahy).
- Výstavbu, na které se podílelo 36 tisíc lidí, provázely i kontroverze. Úřady uvádějí, že od zahájení prací v roce 2015 při stavbě zahynulo 30 lidí, podle odborů je ale tento počet silně podhodnocený. Ekologičtí aktivisté například kritizovali fakt, že výstavbě padlo za oběť 657 950 stromů. V září 2018 poslal soud do vězení dvě desítky stavebních dělníků, kteří protestovali proti špatným pracovním podmínkám při výstavbě. Protesty dělníků policie rozehnala slzným plynem.
